Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Závěrečná epizoda, nebo tedy spíše film, tohohle kultovního seriálu skvěle shrnuje podstatu celého toho 11 let trvajícího kolotoče. Tenhle film jsem viděl teprve podruhé (prvně tak před 10, 12 lety), a bohužel jsem se zatím nedostal k oné plné, 3 hodinové verzi, nicméně nejsem si jist, jestli bych bez brilantního českého dabingu měl vůbec zájem. Každopádně ačkoliv mi první polovina filmu přišla dost odlišná od toho, na co jsem byl zvyklý u seriálu, v druhé polovině už jsem našel, co jsem hledal. Celý film je laděný do dost depresivní nálady, což jeho podstatu ještě umocňuje. Závěrečné minuty filmu pak vehnaly zvýšenou vlhkost do očí snad každého alespoň letmého fanouška MASHe. A při sledování těch záběrů je patrné, že slzy vyhrkly do očí nejednoho herce i přímo na placu. Přeci jen to byl seriál, který některé z nich doprovázel až 11 let. Není pochyb o tom, že pro ně to nebyla jen práce, ale že se stali součástí něčeho, co si zamilovali a jen těžce se s tím loučili. A to je taky ten důvod, proč si MASH zamilovalo i tolik lidí z řad diváků. (07.12.2018)

Tady jde jenom a jenom o loučení se herců navzájem, se svým štábem a především s diváky, kteří tomuto seriálu zachovávali dlouhá léta stálou přízeň, čemuž odpovídá herecká a především scénáristická kvalita celého "filmu". Není tu opravdu čemu se zasmát a pokusy o vtipy nepřijímáme jako trapné jenom proto, že jsme si tomuto stylu už jaksi navykli. To, že byl sentimentální typ vyroben i z Klingera, pak prostě nelze odpustit. Nejvěrnějším fanouškům, kteří nemohli pochopit, že nové díly svého milovaného seriálu už nikdy neuvidí, se v roce 1983 mohlo zdát závěrečné dvacetiminutové loučení, kdy se loučí doslova každý s každým, ještě příliš krátké, ale pro mě to už bylo moc. Ještě, že nakonec asi byla vystříhána jedna hodina (Alespoň v televizi to běželo o třetinu kratší.) (19.12.2004)

Tento samostatný snímek, jenž uzavírá jeden z nejslavnějších, nejkultovnějších, nejlepších i nejpůsobivějších seriálů, je více než důstojným rozloučením se všemi postavami, které jsme mohli po 11 sezón sledovat, prožívat s nimi hrůzy korejské války, jejich osobní dramata, lásky, zklamání, neúspěchy i komické okamžiky, které odlehčují tíživost několika státy řízeného vraždění. Podobně jako u legendárního sitcomu Přátelé je poslední epizoda, resp. scéna s klíčky od bytu jímavá, tak i loučení v již opuštěném táboře 4077 je dostatečně emotivní. Věřím, že i samotní herci, z nichž se mnozí znali po celou dobu, co se seriál točil, byli skutečně dojatí a nemuseli to hrát. "Nashledanou, sbohem a amen" trvá dvě hodiny, avšak neřekl bych na rozdíl od mnohých jiných uživatelů, že by byl film nevyvážený. Je tu dostatek akce, humoru, klidu s pohodou, ale zejména kotel emocí. Každý, kdo M*A*S*H zná a viděl všechny či téměř všechny díly, musí si při finální scéně vzpomenout i na postavy, které ze seriálu zmizely, např. velící plk. Henry Blake, kapitán John Trapper McIntyre, Walter Radar O'Reilly nebo Frank Burns alias Kuní ksicht. Všichni z nich byli důstojně připomenuti v posledním regulérním díle, tudíž nevadí, že v rozlučkovém filmu je vzpomenut pouze Trapper. S nezapomenutelnou znělkou, jež mi ještě doznívá v uších, dávám 5* a půjčuji si podtitul snímku ke konečnému zvolání "Nashledanou, sbohem a amen." (06.12.2017)

Válka v Koreji se pomalu blíží ke svému konci, ale personál MASH 4077 ještě zažije několik perných chvílí... Seriál MASH patří mezi mé nejoblíbenější seriály a všechny díly už jsem viděl mnohokrát (takže některé znám prakticky zpaměti), proto je zajímavé, že záverečný film Nashledanou, sbohem a amen jsem viděl poprvé teprve nedávno (asi jsem se svými oblíbenými hrdiny prostě nechtěl rozloučit). Samotný seriál sice byl především komediální záležitostí, ale (především v pozdějších seriích) zároveň se zde vždy našel prostor i na nějaké to vážnější téma. A na vážnější notu se naladilo i všech osm scénáristů tohoto záveřečného dílu, protože každá z ústředních postav si zde prožije nějakou tu menší či větší krizi a na humor tak není moc prostoru (ale sem tam se nějaká odlehčenější chvilka najde). Pro mne osobně je to mírné zklámaní, protože na seriálu jsem si velmi cenil oné rovnováhy mezi humorem a válečnými útrapami, ale zde tomu tak bohužel není (a místy je to opravdu solidní depka, byť kvalitně napsaná a natočená). Naštěstí závěrečné rozloučení se už nese v příjemnějším duchu, takže pozitivní dojmy z tohoto snímku přece jenom převládnou. Svůj díl na tom mají pochopitelně všichni zůčastnění herci a herečky od Alana Aldy až po Lorettu Swit, kteří se za ty roky perfektně sžili se svými postavami, takže jejich rozloučení je opravdu dojemné. Nashledanou, sbohem a amen je tak důstojným zakončením jednoho z nejlepších seriálů všech dob, ale pokud se budu chtít zasmát, tak si raději pustím některou ze seriálových epizod. (13.09.2016)

Nikdy jsem nebyl velký příznivec Mashe, neustálé přepínání mezi nuceným humorem a ještě nucenější melancholií mi vždy vadilo, ale kdybych příznivcem byl, přesně takový konec bych u něj chtěl vidět. Stejně jako jsem ho ocenil u Lost a Scrubs (konec osmičky, devítku neberu jako Scrubs). Nehraje se na příběh ani vysvětlování, jen rozloučení s hrdiny. Zavzpomínání na ty roky s nimi strávené. Film MASH dal svým fanouškům přesně to... 70% (20.06.2010)