Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Tento samostatný snímek, jenž uzavírá jeden z nejslavnějších, nejkultovnějších, nejlepších i nejpůsobivějších seriálů, je více než důstojným rozloučením se všemi postavami, které jsme mohli po 11 sezón sledovat, prožívat s nimi hrůzy korejské války, jejich osobní dramata, lásky, zklamání, neúspěchy i komické okamžiky, které odlehčují tíživost několika státy řízeného vraždění. Podobně jako u legendárního sitcomu Přátelé je poslední epizoda, resp. scéna s klíčky od bytu jímavá, tak i loučení v již opuštěném táboře 4077 je dostatečně emotivní. Věřím, že i samotní herci, z nichž se mnozí znali po celou dobu, co se seriál točil, byli skutečně dojatí a nemuseli to hrát. "Nashledanou, sbohem a amen" trvá dvě hodiny, avšak neřekl bych na rozdíl od mnohých jiných uživatelů, že by byl film nevyvážený. Je tu dostatek akce, humoru, klidu s pohodou, ale zejména kotel emocí. Každý, kdo M*A*S*H zná a viděl všechny či téměř všechny díly, musí si při finální scéně vzpomenout i na postavy, které ze seriálu zmizely, např. velící plk. Henry Blake, kapitán John Trapper McIntyre, Walter Radar O'Reilly nebo Frank Burns alias Kuní ksicht. Všichni z nich byli důstojně připomenuti v posledním regulérním díle, tudíž nevadí, že v rozlučkovém filmu je vzpomenut pouze Trapper. S nezapomenutelnou znělkou, jež mi ještě doznívá v uších, dávám 5* a půjčuji si podtitul snímku ke konečnému zvolání "Nashledanou, sbohem a amen." (06.12.2017)

Loučení s životní epochou postav i jejích představitelů. Že je to uslazené a dojímavé. Mělo by být. Filmové postavy spolu strávili tři strastiplné válečné roky, jejich představitelé pak 11 sezón, během kterých se jim osudy řádně provázaly. Zvlášť chytrý scenáristický tah vidím rozjezd derniéry Hawkeyeho za dveřmi blázince. I největší optimista a cynik byl válkou nakonec těžce poznamenán. Taková životní etapa skupiny lidí, kteří ač k sobě přiděleni, si na sebe nejen zvykli, ale velmi se respektovali. O to dojemnější bylo jejich vzájemné rozloučení. (22.01.2014)

Bez sentimentu treba uznať, že záverečný celovečerný diel je jedným z najslabších. Na 120 minút to na mnohých miestach už pripomínalo len varenie z vody. Sarkastický humor sa vytratil, zostala už iba neznesiteľná horkosť. Treba uznať, čo zaostalo na humore, sa rozvilo v dramatickej úrovni - Charlesovi muzikanti, ktorí skončili, ako skončili, pribúdajúce množstvo utečencov, ostreľovanie tábora, Mulcahyho ohluchnutie, Hawkeyho zrútenie. Tu sa musím pozastaviť, Hawkeyho postihnutie v záverečnom diely mi prišlo silené, akoby sa len snažili natiahnuť stopáž. Čím bližšie bol koniec, tým viac z postáv sálala únava a na nás padala nostalgia. Záverečné GOODBYE hovorilo za všetko. (03.06.2013)

"A je to tady, tohleto je zvuk míru!" Ano, je to celovečerní nostalgické rozloučení se seriálem. A také s válkou. S válkou, která je nesmyslná ve své podstatě a je těžké její útrapy překonat, nejen po fyzické, ale především po psychické stránce. Proto zde asi převládá antimilitaristická dramatičnost místo vtipu, nadhledu a černého humoru, které jsme si dosyta dopřávali během seriálu. Ale bez nich by se asi naši hrdinové tohoto závěru nedočkali... (10.03.2017)

Tak jako žádná válka netrvá věčně (díkybohu), věčně jsme nemohli koukat ani na Hawkeyeho s BJem, jak si tropí legraci z "dozrávajícího" Klingera, zatímco je z dálky pozoruje naoko vážný plukovník Potter. I další postavy, které vydržely až do úplného konce - otec Mulcahy, Margaret - nebo které seriálem dlouho či jen krátce procházely - (Henry, Radar a spousta dalších - si zaslouží respekt, stejně jako všichni tvůrci, kteří jedenáct dlouhých let přinášeli nejen smích, ale i určité poselství a morální ponaučení. Nedokážu si vybavit, jestli jsem někdy u seriálu zažil hezčí a dojemnější ukončení/loučení. Herci se neloučí jen se seriálem, se sebou samými nebo se svými postavami. Loučí se i s věrným divákem. 100%. Domů se nakonec vrátíme všichni! A ano, u posledního dílu MASH jsem budel jako želva, protože mi to prostě přišlo všechno líto :). (30.05.2009)