M*A*S*H

Dnes již kultovní seriál o jedné mobilní lékařské jednotce z války v Koreji, patří k opravdovým vcholům! Ostatně kdo by neznal Hawkeyho, BJ, Radara, Margaret, "kuního ksichta " Franka, Trappera, Henryho Blakea, Shermana Pottera, Klingera, Charlese, otce Mulcayho, plukovníka Flagga..... Osobně mám o něco více v oblibě díly s plukovníkem Henry Blakeem a Trapperem, ale i po odchodu těchto dvou a jejich nahrazení plukovníkem Shermanem Potterem resp. BJ- em seriál rozhodně neupadá a jako trumf (alespoň pro mě) se ukázala postava Charlese (v podání excelentního Davida Ogdena Stierse). Pro roli Hawkeyho nemohli tvůrci vybrat lépe. Alan Alda tuto postavu jednoduše stvořil, ale to vlastně platí i pro všechny ostatní zůčastněné! Toto nemohlo být namýcháno lépe! Za vše hovoří fakt, že tento seriál si můžete pustit kdykoliv, po jak dlouhé odmlce chcete, namátkou vybrat díl a o zábavu máte postaráno. p.s. Nicméně možná ještě raději mám těch pár dílů, kde se " brnká na vážnější notu ". Vzhledem ke zcela opačnému duchu těch ostatních, je ten kontrast do očí bíjící a má podobné účinky jako rána palicí mezi oči. To aby nikdo nezapomněl, že válka rozhodně žádná sranda nebyla. Byl to pouze prostředek jak ji přežít a nezbláznit se..... (20.11.2008)

Tomuto vojenskému seriálu jsem nikdy nepřišel na chuť. Před patnácti lety viděno pár dílů na chalupě a nebavilo mě to. Efektivněji byla v té době využitá procházka do lesa se sbíráním dřeva či hub. Dnes když na to koukám s odstupem času tak se vůbec nic nezměnilo. Tento humor mi zřejmě nesedne ani za padesát let až budu děda. (23.10.2008)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Každý seriál pro mě stojí a padá s postavami. Když mi postavy mají co nabídnout, dříve či později se zakoukám i do seriálu, který mě ze začátku nebavil. A já se dost snažil do Mashe zakoukat. Protože v podstatě vždycky ho některá z našich stanic vysílá. Ale nezadařilo se. Nedokážu s potěšením sledovat seriál, ve kterém skoro všechny postavy upřímně nesnáším, a kde mě z jejich "vtípků" více než cokoli jiného mrazí v zádech (a nemyslím tím nic pozivitního). Poselství seriálu chápu, a taky mu ho neberu, ale za mě opravdu ne. (20.05.2007)

Americký propagandistický seriál oslavující válku v Koreji. M*A*S*H je sice koncipován tak, aby svůj ideologický záměr ukryl pod nánosem humoru, avšak naprosto bezúspěšně. Během tří epizod, které jsem zhlédnul, se na mé tváři neobjevil byť jen jediný náznak úsměvu, což je pro údajně komediální seriál opravdu katastrofální vizitka. M*A*S*H lze označit za navýsost otravný počin plný sterilního tlachání, jehož oblíbenost leccos vypovídá o vkusu nenáročného diváka. (24.04.2016)