Démanty noci

Útěk, tentokrát ne jako metafora lidského bytí, ale jako bytí samé. Lineární cestu vpřed obohacuje zmatečné (zkuste mít srovnané myšlenky, když o vlásek unikáte smrti) vzpomínání na to, co bylo a domýšlení toho, co by být mohlo. Jak se mění situace obou štvaných, mění se také obsah představ, čím dál hůře rozlišitelných od skutečnosti. Noční můry se vkrádají do bdělého snění. V takových okamžicích jakoby se Němec vzdal dohledu nad kamerou, jež hrdiny aktivně pronásleduje počínaje vyčerpávající úvodní jízdou, a umožnil jí (surrealisticky) zapátrat ve vnitřním světě aktérů. Úniky do minulosti jsou jim ale málo platné. Nacházejí vylidněné město a zavřené dveře. Na nikoho se nemohou dozvonit. Jediná cesta vede vpřed. Přestože opakovaně pronikají do podvědomí postav, nejsou Démanty psychologickým příběhem. Vzpomínky neosvětlují minulost, ale prohlubují přítomné konání, pomáhají nám pochopit, co se právě teď odehrává v hlavách mladíků, nikoliv to, kým byli a jsou. Sjednocení subjektivního a objektivního, reálné a pocitové roviny, které jsou natočeny stejným stylem, nás situuje do stejné pozice, v jaké se nacházejí postavy. Němcův sugestivní průnik do lidského nitra nám umožňuje spoluprožít bez patosu a heroizace, vlastních československým válečným filmům předcházející dekády, sérii hraničních situací, zakusit v extrahované formě úzkost a osamění, které jsou s lidským bytím neodmyslitelně spjaté. Dvojitý konec nabízí nakonec totéž, k čemu se jiné filmy z období války dobírají podstatně déle a krkolomněji: naději i nejistotu. 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, Zóna, tomtomtoma (02.09.2018)

Kompozicne a pribehovo zaujimavy film, ktoreho obrazove prevedenie vyrazne degraduje obsahovu stranku. Ta je podana striktne formalne, az chladne, a tak skvela kamera a z nej vychadzajuce vizualne perly, utlacaju samotny pribeh a vnutorny svet hrdinov tam, kde by v tematicky obdobnych filmoch nemali byt. (14.05.2009)

...Ručná kamera p. Kučeru, flashbackový strih p. Hájeka a réžia p. Němca, ktorú by som prirovnal k experimentálnej, pričom taktiež debutuje, to sú hlavné ZNAKY KVALITY TOHTO KRÁTKEHO FILMU, čo sa rozprestiera na poli jednej sugestívnej hodiny, kde pozorujem enormnú snahu prežitia, za každú cenu. Dej je situovaný do druhej svetovej vojny, konkrétne do vlakových transportov, ktorých zástavkou je 100 % garantovaná SMRŤ ! Niektorí „cestujúci” sa zachovajú duchaprítomne, a v poslednej chvíli, vezmú nohy na plecia, aby si zachránili krky, a tak sledujem dvoch chalanov, ktorí si pozisťovali moje nepríjemné skutočnosti, čo by ich inak čakalo, ak by sa na to vykašlali. To teraz ešte neznamená, že majú vyhraté, stáva sa z nich štvaná zver, ktorú pôjdu loviť, a uloviť nadmieru povolaní záškodníci, čo si radi zgustnú na koristi. Obsahuje to množstvo zástavok v minulosti, a prehnané predstavy o budúcnosti, a tak v prítomnosti, je niečo medzi tým. Forma víťazí nad obsahom, je to vskutku geniálne spracované, viď spomínaný „trojlístok” , ale scenár mi neponúkol nič EXTRA, s čím by som sa naplno stotožnil. Aj tak poviem : „Veľmi dobrá práca” ! (12.08.2017)

Specialitou filmu je že první půlku točil kameraman Kučera (v průběhu filmu si odjel na festival do Acapulca !!) a druhou Ondříček.Němec o obou tvrdí, že byly ve své době nejlepší. Film stříhal- i ve světě velmi ceněný- Míla Hájek. Ladislav Janský, žije v Americe v LA. Fotografuje pornografii pro Hustler .Antonínovi Kumberovi -dle slov-režiséra Němce- stouplo do hlavy že je filmovou hvězdou - a brzy zmizel v propadlišti filmových dějin... (22.07.2009)

Já se svezu na málokteré nové vlně, a je celkem jedno, zda je česká nebo francouzská, tato filmařská etapa mě zkrátka nebere, a je tomu tak i v tomto případě. Dvě hvězdy ale určitě zaslouží syrovost záběrů a schopnost navodit pocity strachu a beznaděje, a to pouze takovými prostředky, jako jsou prázdné schody, hluché zvonky a mlčící dveře. Bohužel, zážitek z celku není natolik silný, abych se jej někdy pokusila zopakovat... (17.05.2009)