Beats

V devadesátkách a pak ještě na přelomu tisíciletí vznikala nejlepší taneční hudba. Ne že by ta nová z poslední doby nebyla dobrá, ale dříve bývala taková vyzrálejší, komplexnější, ale zároveň někdy vskutku přelomová. Některé desky jsou čirá dokonalost od začátku až do konce, první dvě desky od Prodigy, Leftism od Leftfield, cokoliv od Chemiků, Underworld, a tak by se dalo pokračovat. I ty akce bývaly jiné než dnes, takové více spontánní a intenzivní. Strašně rád na to vzpomínám. I na to, jak jsem si užil ty tři své účasti na CzechTeku. To je něco, co člověk nikdy nedostane a ani nechce dostat z hlavy, na to jsou tam jiné myšlenky a vzpomínky. O svobodě plynoucí z lásky k hudbě je celý ten film, který má spoustu slabších chvil, ale zároveň to celkovému obrazu nijak nevadí. Je tam ta hudba, i ty staré Prodigy, je tam ta party, kdy i já nyní starší člověk (nebo jiným úhlem pohledu člověk v nejlepších letech) jsem zatoužil dát ruce nahoru, otočit se k laserům a nechat se vyplivnout za dvě hodiny a mít čistou hlavu. Potřeboval bych to. (01.07.2023)

Uletenosť o pankáčskych pošukoch z ulice. Chlapci s fakt divnými účesmi často v štýle hrnca a dievčatá, ktoré su šerednejšie ako chlapci, čo v Škótsku bude asi bežnou záležitosťou, preto tam nosia kilty. Čiernobiele prevedenie dodalo filmu správnu atmosféru, film je vcelku pozerateľný aj so šialeným škótskym prízvukom. Žiadne filmové umenie tu ale nevidím a príbeh samotný nezaujal, nič mi nepriniesol. Najmä ak tu niektorí tvrdia, že toto čo robila tá banda vo filme je vraj sloboda. (12.12.2019)

Skvělé, neotřelé téma, ale průměrné zpracování. Kolik asi existuje filmů, které mapují raveovou scénu devadesátých let na britských ostrovech? Moc jich není. Na první dobrou mě napadne Human Traffic, ale dál? Ten potenciál to tak jednoznačně mělo. Režisér námět pojal černobílou kamerou, což by ani nevadilo. Jenže postavy jsou tu úplně vzorové, bez osobnosti, bez ničeho. Jeden je uťáplej týpek, kterej je rád, že na scéně vůbec je. Druhej je zase rebel jak cyp. Karikatury na chlup bez osobnosti. No a kolem nich tak jako prochází ta raveová scéna, které je v první polovině filmu poměrně málo, aby to v druhé polovině bylo hlavně o ní. Scény z akce jsou luxusní. Zbytek je trošku nuda. Pro nápad jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale nakonec jsem to dorovnal na tři, protože i když je nápad super, jeho zpracování mohlo být o dost lepší. (25.01.2024)

Don't Be a Slave, Come to The Rave!! Totiž, nejlepší systém je Sound System, již dlouhá léta jsem jednoho součástí a určitý druh svobody, kterou freetekno přináší, se stala nezbytnou součástí mého života, i když se underground spojený s touto kulturou změnil v trochu komerční záležitost, díky osazenstvu, které na party dnes jezdí, přijet na louku, rozbalit tam vybavení za stovky tisíc a zdarma bavit lidi, má stále punkový nádech, který z toho nikdo nedostane, možná v zimě, když jsme nuceni zalézt do klubů. Život přece není o jedné party, nebo ano? Ve Spojeném království v polovině devadesátých let to bylo klidně možné, neb politická moc zahnala tyto lidi k nám do Střední Evropy. Ona jedna party je pro dva nejlepší kamarády jakýmsi útěkem z klece, každý je uvězněn po svém a bez ohledu na důsledky chtějí tenhle pátek prostě jen pařit, být svobodní, což jim jejich životy tak nějak neumožňují. Vynikající psychedelická režie, Scottish English a naprosto dokonalá dobová atmosféra černobílého světa, ve kterém je jediným barevným bodem červené čidlo na rádiu, ze kterého se line výzva k poslední techno revoltě. Film ukazuje naprosto vše, co je s tímto světem spojeno. Je čas na party! [Filmový klub Citadela] (29.11.2021)

Devadesátky se staly konečně nostalgickým retrem a vzhledem k tomu, že jeden z jejich znaků bylo rapidní rozvětvení kulturních scén, tak se zajisté dočkáme v blízké době nejedné další filmové vzpomínky. Po Lords of Chaos, věnujících se norské blackmetalové scéně, Hillových Devadesátkách, které zase vzpomínaly na americkou skejtovou subkulturu či mainstreamově orientovaném Straight Outta Compton vyprdlo BBC upomínku na britskou techno/dmb/rave scénu, která byla obléhána zákonem, který ji prakticky znemožňoval existovat a tedy ji vrhnul do skutečného ilegálního undergroundu. Vzhledem k zadání jsem pak očekával nepřístupnou a přísnou antisystémovou jízdu, kde si protagonisti nebudou žádat sympatie a z přešvihlých beatů a kontrastních střihů mi bouchne hlava. Zkrátka něco jako Climax, Nachtmahr či Mektoub. Místo toho Beats servíruje skotskou verzi na Šteindlerovy Perníkové věže, která neustále připomíná, jak není schopná beze slov zprostředkovat pocit toho být součástí divokých let odporu pod reprákem tím, že o ní musí stále někdo nahlas mluvit. A samozřejmě proto tam musí být strašně záporná postava, aby se skrze ní vysvětlila celá myšlenka těchto akcí. Zkrátka takoví hodně špatně natočení techno Bakaláři s ambicí vysvětlit tuhle scénu vašim rodičům, možná prarodičům. Z dramatického oblouku se Spannerovým násilnickým bratrem je mi pořád stydno a Cristian Ortega jede jednoznačně nejhorší herectví tohohle roku. (10.09.2019)