Švédská lovestory

Tak za mňa by som určite netvrdil, že ide o zásadné dielo švédskej kinematografie. Pokiaľ áno, tak je to teda záhada, na ktorú nepoznám odpoveď. Určite by som tu neriešil cynizmus dospelých, ako skôr ich ľahostajnosť a rodičovskú čudnosť. Nechať trinásťročné deti sa len tak poflakovať po nociach, húliť cigarety ako fabrický komín a čo ja viem čo ešte, tak to mi akosi rozum neberie. Celá tá situácia mi preto prišla ako z inej planéty. Za tú urputnú snahu tváriť sa lepšie ako to v skutočnosti bolo, si to ale ten slabší nadpriemer zaslúži. To boli asi tie dlhé zábery, ktoré sa miestami tvárilo trochu artovo. 70/100 (18.03.2020)

Švédský Forman válí, mlčenlivý souboj v kouření cigarety bych vydržela sledovat mnohem déle, než všechny ty souboje z pravých i levých polední. Zajímavé je pro mě zjištění, že švédština, ač velice podobná němčině, je značně zpěvná. Film je takovým mile poetickým záznamem života. Všichni se smějí vtipu o trojčatech, o farmáři nikdo. (12.02.2020)

Přiblížit tento film je docela těžké. S velkou dávkou nepřesnosti bych ho přirovnal k tuzemským filmům nové vlny 60. let, především Formanovi. Má to jiný povrch, ale shoda je přinejmenším ve snaze zachytit obyčejno, bez příkras a se vší banalitou. --- Pro Čecha je mnohem nesnadnější tomuto filmu řádně porozumět, protože švédské reálie byly a jsou dost jiné. Tenhle druh realistických děl se bez jejich znalosti neobejde; však si zkusme představit, jak třeba současný Američan vnímá a jak rozumí filmům jako Černý Petr nebo Hoří, má panenko. --- Já sám jsem Švédsko malinko poznal o dekádu později. Blahobytný netýkavý snobismus v mých reflexích dominoval, snad že jsem byl cizinec. I v tomto příběhu je přítomný, hlavně v závěru. --- Tenhle film je bezmála dokumentem. Vnímám ho jako cenné dílo pro gurmány a specialisty. (27.09.2011)

Těch několik málo náznaků pozdější Anderssonovy tvorby snad stálo za to (zejména hledání Johna v závěru), ty byly ale stejně nanejvýš upozaděny hlavním a naprosto klasickým příběhem o lásce mladého páru, na který se díky vzhlednosti velké většiny Švédek (čili i Anniky) dalo sice s radostí koukat, ale nepřekvapilo absolutně ale absolutně ničím. Ale věřím, že v záplavě Bergmanů, mohl mít tento film ve Švédsku úspěch, protože je podán realistickou formou a zabývá se tématem, který je blízký všem a každý mu rozumí a vyzná se v něm. Ale já si tedy více vážím stylizace, kterou pak Roy produkuje o třicet a více let později. (01.04.2008)

Toto u mňa jednoducho nemohlo fungovať. Nejde o všednosť a dramatizáciu obyčajných situácií. Ono si to vyžaduje cit pre načasovanie a rovnako si to vyžaduje poznať dokonale svoje postavy. Ale čo na tom, že to nie je vôbec invenčné. Jediné čo stojí za zmienku a čo je naozaj spravené bez chýb je línia lásky medzi chlapcom a dievčaťom. Ide z toho energia, mladícka nerozvážnosť aj akási viera vo večne spojenie ich duší a tiel. Lenže túto peknú líniu narúša snaha spraviť z toho generačný a výpovedný film. Na porovnanie je až trestuhodne nudné sledovať zatrpknuté osudy rodičov z dvoch rozdielnych spoločenských vrstiev. Nie, že by bolo lepšie, keby sa do deciek starali, ale zaslepenosť svojimi osudmi skrátka narúša pre mňa kontinuitu niečoho pekného. Koniec je síce úsmevný, ale akosi mi tam nesedel. Netvrdím, že je to zlý film, alebo že by pre niekoho nebol nositeľom určitých hodnôt. Ale takéto filmy jednoducho nemusím. Hlavne keď si uvedomím, že som pri ňom strávil dve hodiny, z čoho tá jedna sa neuveriteľne vliekla. Chcel som dať pôvodne tri, ale kvôli koncu, ktorý prišiel z vtipom, pričom sa inde vo filme nič humorné nestane, dávam dve. (16.09.2014)