Přátelé

Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. (24.10.2015)

Moc milá závislost pro dospělé. Pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost. Právě v září 2014 tomu bylo dvacet let, co k televizním obrazovkám obecenstvo připoutala první epizoda. A pak už to jelo. Vtipy se testovaly přímo při natáčení na živých divácích, Willis, Roberts, Pitt, Ribisi, van Damme, Williams… Následovala spousta napodobenin, ale tuhle partu, která dokonale podchytila (a ovlivňovala) životní styl, nikdo kvalitou zdaleka ani neohrožoval. (13.10.2014)

Bylo v mém životě období, kdy jsem myslela, že se už nikdy nedokážu usmát a zbytek své existence probrečím. Nachomýtla jsem se v této zcela pasivní depresivní fázi před TV obrazovkou a potkala jsem JE, "Přátele". A s jejich pomocí zjistila, že navzdory všemu se můžu nejen usmívat, ale dokonce i smát a na nějakých 20 minut zapomenout, jak může být život zkurveně nespravedlivý a hnusný. V posledních sériích úroveň bohužel kolísala, ale tahle šestka trhlých kámošů si beztak dokonale získala moje srdce, hodnocení tomu tedy odpovídá: 95% a TOP10 seriálů. Dlužno připodotknout, že můj drahý polovička nad "Přáteli" ohrnoval nos a odmítal je, dokud se mnou nezkouknul několik dílů a nezískal novou seriálovou závislost:-). (10.07.2010)

Nejdřív jsem to vcelku odsuzovala,takovéhle praštěnosti typu HIMYM zkrátka nemusím.Ale přítel na to každé odpoledne kouká a mě to docela chytlo.Příběh skoro žádný,drama nulové,vtipy taky nejsou nijak brilantní...navíc mi Ross s Rachel lezou slušně na nervy.Ale mám ráda momenty Monica+Chandler a i když se tam nic moc neděje (prostě sitcomy),dávám ty dvě hvězdičky.Stejně jako u HIMYM,nechápu tu mánii kolem toho..každopádně jsou Přátelé pořád mnohem lepší. (11.03.2011)

// Když člověk jako malý spadne do kotle s kouzelným elixírem zvaným Friends, má tak trochu doživotní problém. V budoucnu pak totiž stačí jen kapka a krom římských legií se okamžitě válí smíchy i on sám a co hůř, válí se smíchy zhruba měsíc, protože samozřejmě KAPKA nikdy nestačí! Je to dar a zároveň i prokletí. Anyway, dabing nebo originál, takový člověk už nepozná rozdíl mezi "Oh.. my.. God.." a "Ach.. můj.. Bože." Obojí je dokonalé. Stejně jako ta sedačka v Central Perk, Joeyho křeslo, nebo Rossův gauč, který říká "vítejte, děti" ale taky "pojď blíž." Vlastně si teď tak uvědomuji, že mám podivnou úchylku na většinu nábytku z toho seriálu. Takže radši změníme téma, "Hm, co říkáte na virus Ebola? To je ale prevít, co?" (21.05.2011)