Přátelé

Plně si uvědomuju, na čem je založený humor tohohle seriálu, vím, že prakticky všechny vtipné scénky jsou samoúčelné, motivované čistě kompozičně, že se i "vzdělaní" Ross s Chandlerem chovají dost často jako úplně stejní zabedněnci jako Joey (který by opravdu v normálním světě nepřežil), vím, že do chytrosti geniálností typu Monty Pythonů či Atkinsnova Black Adderu mají na hony daleko......... Viděljsemtovšechnotamazpátkynejmíňpětkrát..ufff a je to venku. Ne, tohle je prostě ideální odpočinková záležitost, kdy opravdu můžete hodit logiku a racio za hlavu a vžít se do světa (třebaže umělého) přátelství a pohody. To je taky vše co Přátelé nabízejí- odpočinek a nenáročnou zábavu (kterou zajišťují především Ross a Chandler)-nic víc, ale ani o ždibec míň. Howgh! 100% (18.06.2006)

Co psát, abych se neopakoval? Vážně těžké, protože "Přátelé" si zaslouží hodnocení pouze v superlativech! Vždyť tenhle sitcom vás bude nejen pravidelně a perfektně bavit, on vás bude mnohdy i dojímat a osudy jeho hrdinů vás budou skutečně zajímat! Na začátku natáčení měli producenti tak šťastnou ruku, že se tomu nechce ani věřit - šestice mladých lidí, kteří k sobě dokonale sednou a co víc, okamžitě mezi nimi přeskočí jiskra, takže jejich přátelství není jen hrané...Při pohledu na stručný seznam hostujících hvězd, který tady máme uvedený, se nemůžu ubránit jisté nostalgii - a v tom tkví jedinečné kouzlo "Přátel". Je to jako vzpomínka na vlastní zážitky, náhodná setkání, zábavné příhody i smutnější momenty - a to se přitom stále bavíme o "pouhém" sitcomu! "Přátelé" prostě dokázali něco neuvěřitelného - prorostli do srdcí a životů mnoha lidí po celém světě. A těmto lidem se po skončení poslední epizody (ano, opravdu je úžasná) bude skutečně stýskat! Větší poklonu "Přátelům" vyseknout ani nejde...P.S.: Chandlere Bingu, jsi bůh! (16.11.2005)

Moc milá závislost pro dospělé. Pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost. Právě v září 2014 tomu bylo dvacet let, co k televizním obrazovkám obecenstvo připoutala první epizoda. A pak už to jelo. Vtipy se testovaly přímo při natáčení na živých divácích, Willis, Roberts, Pitt, Ribisi, van Damme, Williams… Následovala spousta napodobenin, ale tuhle partu, která dokonale podchytila (a ovlivňovala) životní styl, nikdo kvalitou zdaleka ani neohrožoval. (13.10.2014)

Čím víc se na to teď koukám, tím víc si uvědomuju, jak mě štve ideologie seriálu. Nechutnej feminismus (ženský blahosklonně odpouštějící mužům vyprávějícím vtipy ponižující ženy, chlap nikdy nemá proti ženský pravdu apod.) a takřka oslavování omezenosti a nevzdělanosti (zvlášť u Rachel, kterou bych po deseti minutách asi vyhodil z toho jejich balgónu). Postavy se zhusta chovají tak debilně, že to zkrátka není vtipné, jen uboze směšné. Proč anpř. Phoebe nikdo neřekne, že nebude slavná, protože umí hovno. Oproti tomu vedlejší postavy, který jsou v seriálu považovaný za magory/inteligenty/muže co nenávidí ženy, mi přijdou vesměs normální. A ta nechutná podbízivost celebritám - "Jé, můj syn chodí do školy se Stingovým synem." Bléé. (18.08.2006)

To co Simpsonovi znamenají pro animované sitcomy, to představují Přátelé pro ty hrané. Dnes známe i další seriály, které jsou naplněny hláškami k prasknutí, můžeme ojediněle nalézt i pár kousků s perfektně vyváženými postavami, ovšem vše najednou v kompaktním balení, které se dá rozbalovat znova a znova, přičemž vždy spolehlivě zvedne náladu, to již nemá obdoby... Navíc pro Přátelé neexistoval takřka žádný precedens, nejedná se sice o dílo úplně dokonalé (vlažnější rozjezd), ovšem to co zde předvedli scenáristé i další tvůrci nemá obdoby... Zasloužený kult! 9/10 (04.02.2011)