O slavnosti a hostech

Komunizmus bol tiež jeden veľký nevydarený vtip, lenže na rozdiel od Rudolfa nám to nikto včas neprezradil a hra sa pretiahla na desaťročia. Pokiaľ sa budete na film pozerať od začiatku ako na politickú alegóriu, budete sa výborne baviť všetkými narážkami, ktoré sú tak zreteľné, že vtedajšiu gardu musel trafiť šľak, pokiaľ nemáte páru, o čom je reč a budete sa sústrediť iba na dej, budete sa bohužiaľ nudiť. Mladí filmári, zoberte kamery a nejaké tie svetlá a choďte do lesa, aj tam sa dá za pár drobných natočiť zmysluplný artový film. Hlavne, keď sa myšlienky v Slávnosti dajú aplikovať aj na súčasné politické prostredie (no dobre, prekračovanie hraníc máme dovolené). (26.09.2013)

Historicky a kontextově natočil Jan Němec skutečně převratný a na svou dobu (v roce 1966 ještě nebyla zrušena cenzura a ,,Pražské jaro" se dalo v podílu svobody - a svobodné umělecké tvorby - hledat zatím jen v náznacích...) neuvěřitelně odvážný film! Jistě, to, co dnes činí tento film těžko přístupným současnému běžnému divákovi neznalému situace, je vysoká míra zakamuflování a zakódování poselství téhle (politické) alegorie. Uprostřed 60. let se skutečně ještě pravda nesměla říkat přímo a ve své plné šíři, mohlo se ale (stále silněji) mluvit mezi řádky, v náznacích, pod sdělením sdělovat skutečné a závažné informace... (vždyť v té době se teprve začali postupně rehabilitovat političtí vězni z 50. let, nikdo si ale ještě nemohl status quo doby politických procesů pojmenovat přímo.) Jak by se Němcovo, do jisté míry silně kafkovské podobenství (asi nejzřejmější paralela míří ke Kafkově Procesu) dalo dekódovat? Jako u každé alegorie to jde jistě mnoha klíči, ale co třeba takhle - skrze známý propagandistický film a komunistické heslo Zítra se bude tančit všude chápejme život v ideální komunistické společnosti jako jednu velkou OSLAVU, na kterou jsou pozváni jako hosté VŠICHNI občané dané společnosti. Kdo by se pak náhodou (ať už z jakéhokoliv důvodu) nechtěl účastnit, má smůlu...bude DONUCEN slavit... Jak nám ukázal historický vývoj průběhu 20. století ve střední a východní Evropě, Němcův příměr není nadsázkou, ale smutnou realitou...včetně honů a štvanic na odcházející hosty... :-( PS: Některé herecké výkony jsou však těžce stravitelné - neherci odříkávající dialogy, které jim vůbec nejdou do pusy, snižují můj celkový dojem z filmu... (20.11.2006)

"Takhle jsem si svoji slavnost nepředstavoval." S dovolením, pane hostiteli, bych s vámi rád nesouhlasil. Já si naopak oslavu 45. výročí založení KSČ vychutnával plnými doušky, jestli rozumíte tomu, co mám na mysli. Skrze jeden velký kontrast nádherně zobrazená nesmyslnost celé totalitní éry pomocí - jak mě již stačil předběhnout Radek99 - paralely s Kafkovým "Procesem" (prostředí, vývoj děje) - ačkoli dialogy jsou spíše havlovského charakteru, tzn. s větším nadhledem. Právě dialogová stránka je jednou z nejpůsobivějších stránek díla - ať už je to například neustálé deklamování toho, jaká je tu všude kolem legrace (jako tenkrát ve zlatých padesátých letech), hned v závěsu musím pochválit i stránku hereckou. Zástupce pana hostitele, známý zde jako Rudolf, se svojí odpudivostí vyrovnává mému osobnímu vrcholu a čerstvému držiteli Lva - Ondřeji Malému z "Pout". (Pro bližší deskripci mých pocitů nejen z této postavy bych rád odkazoval na svůj komentář k tomuto filmu.) Zbylé charaktery byly také obsazeny trefně, ať už se jednalo o tvrďáky, pohodáře nebo odvážlivce. Sám sobě se divím, že jsem se Němcovi takto dlouho vyhýbal, tento film byl již jeho třetím v krátké době, který se mi pod kůži vryl velmi hluboko. A osobně bych se nedal odradit ani velmi pomalým úvodem. 90% (29.03.2011)

Ako opis správania ľudí v našej spoločnosti je to skvelé, ako film v iných bodoch tiež, no moje zamyslenie smeruje skôr k tomu, že ak s niečím nesúhlasíte je zbytočné niečo hovoriť a stačí odísť, s čím nie veľmi súhlasím. Dokonca aj u človeku, ktorý vám niečo diktuje, pretože sám môže byť v omyle, že takto sú veci správne. Je to síce zložité mu to vysvetliť, no treba ho naviesť na správnu cestu, na čo obyčajný odchod síce dá možnosť k premýšľaniu, no nedodá veľa informácií o tom, čo konkrétne bolo zlé a ani veľa možností to zistiť, keď ľudia nechcú komunikovať, nebodaj majú ešte vlastné hrdé a tvrdo presadzované názory. Je to časovo náročné, ľudsky náročné, lebo je to o väzbách, vzájomnom vplývaní, socializácii, kultúre, niečom kolektívnom a nie iba individuálnom, no to by muselo byť vo filme, ktorý podľa mňa bol aj istým protestom vo svojej dobe. Možno keby trocha hĺbku rozvili by som sa potešil viac. (03.07.2015)

Nejzábavnější a pro mě jednoznačně nejlepší film Jana Němce. Tato přehlídka různorodých lidských typů baví zejména dialogy, jenž ironizují banální fáze obdobně jako tehdejší vlna divadelních absurdních dramat. Přesně vybraní neherci si užívají groteskní ladění, v němž kraluje drastická kreace Jana Klusáka a dále zaujmou protagonisté Nedivadla Ivan Vyskočil a Pavel Bošek. Snímek je sice spojený s dobou svého vzniku, nicméně téma manipulace a prospěchářského přizpůsobování se autoritám je stále aktuální (třeba na pracovištích). I přes mrazivý konec se jedná o sice alternativní, ale vtipnou komedii s chytlavě rozvernou ústřední melodií Karla Mareše. (05.10.2022)