Vzpoura ve věznici Carandiru

Čtvrtej film z mýho vězeňskýho pětiboje(5 filmů s vězeňskou tématikou). Snímek většinu stopáže sleduje osudy několika vězňů svěřujících se se svým osudem místnímu felčarovi. Což mě osobně nevadilo. Samotná vzpoura začíná až necelou půlhodinku před koncem. Stejně jako Ve filmu Město bohů(2002) ani tady brazilci nezklamali. Za mě povedej kousek ale chápu že nemusí sednout každýmu. (20.12.2022)

Film je zaujímavý asi hlavne kvôli dobrým hercom, väčšina mala niečo do seba.Obsah filmu od distributora je tak trochu zavádzajúci.Príbeh filmu sa vetví na príbehy zločincov, ktorí opisujú ako sa dostali do väzenia.Nijako extremne napínave, len taká pohoda medzi čítaním knihy.Dej spestruje len kontrola väzňov, či nemajú HIV, svadba dvoch buzerantov, návšteva väzňov a ešte pár maličkostí...chýba tu hlavná postava a dej okolo nej.Tento film by sa mal brať asi ako zbierka poviedok s nedotiahnutým dejom so záverečným vyvrcholením zásahovej jednotky. (01.06.2013)

Kdybych si měl malovat svět podle tohohle filmu, vypadal by asi takhle: Vězení - zvlášť v Brazílii - jsou naplněna výhradně slušnými a poctivými lidmi, kteří se tam dostali omylem nebo opravdu mimořádnou shodou okolností. A když už něco udělali, třeba vraždu, tak zabili lumpy! No a teď musí sedět v hnusném a zastaralém vězení, kde špatně vaří a dozorci nezdraví. Může se člověk divit, že se slušným a kultivovaným způsobem ozvou o svá práva? Brazilská vláda, místo, aby jim vyhověla, tak si tam dovolí poslat zásahovku... no hnus, velebnosti, hnus. Existují i odlišné brazilské pohledy na to, jak vypadá spravedlnost. Třeba tenhle. (30.10.2011)

Při sledování jsem pořád cítil určitou inspiraci Městem bohů, znázorněnou ukázkami příběhů jednotlivých postav... rozhodně to ale není špatně. Nechybí totiž barvitost ani spád a hutná atmosféra přecpaného vězení je vykreslená věrohodně. Bohužel, tak nějak mi mezi jednotlivými pestrými nitkami chyběla jedna centrální linka, která by film vedla nějakým směrem... takhle začíná někdy v půlce vystrkovat drápky nuda, protože se vlastně není moc čeho chytit. Před závěrem přijde zčistajasna zlom a přichází drastické, krvavé, velmi sugestivní finále... ponuré, skoro hororově laděné záběry na potoky krve valící se po schodech, temné chodby plné mrtvých těl, přeživší naháče sedící na fotbalovém hřišti... záběr na psa s kočkou jsem si zamiloval. Snad jen ty moralistické průstřihy s doslovy několika postav si mohli tvůrci odpustit. (26.08.2007)

Brazílske filmy vedia byť poriadne silné, čo je aj prípad Carandiru. Drsnosť, autenticita a bezútešnosť je v tomto prípade priamo úmerná prostrediu a prirodzenému naturelu ľudí, o ktorých tento film vypovedá. Babenco natočil sugestívnu drámu, ktorá ponúka jednotlivé osudy väzňov veľmi citlivo a zároveň bez príkras...Celkovému vyzneniu prospelo aj nehostiné prostredie Carandiru, žiadne umelé dekorácie a ateliéry. Herci sú rovnako civilný a len zvýrazňujú celkový dojem. Tento film nehodnotí, nemoralizuje, nie je prvoplánový ani popisný, udržiava si správny nadhľad a akoby dokumentaristický štýl, ktorý je maximálne účelný...Babenco odviedol kus dobrej roboty! (25.11.2010)