Randall a Hopkirk

Když jsem to viděla jako dítě, byla jsem u vytržení. Po letech už mi tak úžasný nepřipadal, ale s ohledem na dobu vzniku díla, nespornou řemeslnou kvalitu, smyslupný scénář a laskavý humor musím říci pořád dost dobré. Jsem zvědavá na novou verzi, zda se ze ctí vyrovná s tak vysoko nastavenou laťkou. Za mne 80%. (17.02.2016)

Ďalší zo seriálov na ktorých som ako malý chlapec vyrastal a nemám šajnu jak a či vôbec by ma ešte dnes bavil. A ani nič konkrétne si už z neho nepamätám. Ale bol to pre mňa taký môj obľúbený večerníček, ktorý mi rodičia dovolili pozerať, aj keď ho vysielali v čase, keď som už mal dávno spať. 8/10. (01.12.2019)

Jeden z mála hraných seriálů, který jsem ještě coby dítě sledoval už roku 1990, tehdy ještě na černobílé televizi (i když on byl i obraz seriálu tehdy v černobílé verzi). Nejvíc mi z té doby v hlavě utkvěl díl To je sladký pokojíček, hlavně úvodní scéna, kdy se ta ženská v uzavřené místnosti otrávila plynem, zatímco její milenec už jí za oknem kopal hrob. Pak jsem si matně pamatoval díly Čtenář myšlenek, Milovníci ptactva a Sentimentální cesta. Před pár lety mě dost nasralo, že ani dnešní prozápadní média nebyly schopny díly 19-26 nadabovat a na DVD je odflákli debilníma titulkama. Už proto nemůžu R a H dát původně zamýšlené 4 *, takhle budou muset stačit 3 a 70%. A neodpustím si ještě povzdech - zlatí komunisté, jenom díky nim máme alespoň prvních 18 dílů nadabovaných! (06.08.2016)

Předsudek, že v lehkém žánru jsou humor a odlehčenost s nápaditostí nezvanými hosty, je opravdu jen předsudkem. Aby to mohlo platit, znamená to zvládnout určitě řemeslo, nevyhýbat se přemýšlení a nebát se původních nápadů. Také co nejméně opisovat. Tohle všechno má Randall a Hopkirk v náležité míře a pak ještě cosi navíc. Vtip, humor, nadhled, sebeironii, i poněkud potutelnou úsměvnost. To, co dnes zejména v lehčích žánrech chybí až fatálně. (26.07.2008)

Pamatuju, jak to přišlo do TV těsně po revoluci, byl to pro malé dítě úplný přízrak jako samotný Hopkirk. Moc mi toho v paměti neutkvělo, jen hudba s dlaní, Hopkirk s doutníkem a tomíkem a psychiatr ovládaný Hopkirkem. Až po více než dvaceti letech jsem se dotal k originálu. Častečně je to teda blbost, ale s tou britskou nadsázkou to funguje skvěle, některé epizody jsou opravdu velmi originální až geniální. A k tomu nenapodobitelná britská atmosféra, kterou už ani dnes v UK nenajdete, starší herci s akcentem který už dnes neuslyšíte. Zajímavostí je, že v britské televizi byly epizody odvysílané v úplně jiném pořadí než natočené (to odpovídá řazení na ČSFD) a nejlepší epizody jsou ty natočené později, ale odvysílané na začátku. Druhou zajímavostí je, kolik krásných angličanek do toho seriálu dostali a to nejen Džíny. (09.10.2018)