Tenkrát podruhé

Nápad vysloveně hezký a vidět Daniela Auteuila v nějaké milé roli se určitě nikdy nezevšední. Jen jsem pro samotný nápad nedokázal pochopit, co se hlavní postavě honí v hlavě. Melancholicky se vrací do nejhezčí doby jeho života a trošku sentimentálně se v ní utápí, aby nakonec vyřešil svůj život v přítomnosti. Ten závěr je logický a nic jiného bych nečekal. Jen ten děj se odvíjel tak nějak prazvláštně, že mi ho nebylo ani líto a ani ve mně nevyvolával nějaké hlubší emoce. Přitom ten závěr si o to vysloveně koledoval. (07.11.2022)

Kto by nechcel zažiť krásne životné okamihy znova? Či už je to z detstva, prvé rande, stretnutie s hercami, alebo inými významnými ľuďmi. Ale je to možné? V tomto filme vám to zážitková agentúra Time Travelers umožní. Spravia síce iba to čo im zo svojho života prezradíte, ale aj tak. Veľmi milý film s dobrým obsadením. Zasmiala som sa iba občas, no ku koncu sa aj oči rosili. Najviac sa mi páčili Daniel Auteuil, Guillaume Canet a Doria Tillier. Pekne strávený večer. (01.06.2023)

Zmiešané pocity! Na jednej strane dokonalý námet s idealistickými kulisami, do ktorých by sa dalo zasadiť neúrekom fantastických príbehov so zápletkami, kde by sa nemuseli klásť žiadne hranice. A konečný výsledok je ... podľa mňa nič moc. Áno, konečné posolstvo aj pointa sú pekné, ale takých sme tu už mali aj vo filmoch s oveľa nižším potenciálom. Neviem ako vám, ale mňa ústredná postava Victora svojim správaním pomerne dosť iritovala a vôbec som s ním nesympatizoval, hoci kresby mal naozaj krásne :) Každopádne, po prečítaní popisu filmu a po zhliadnutí vysokých hodnotení som čakal oveľa lepší filmový zážitok a aj to, že potenciál bude využitý naplno. Za mňa necelé 3* (08.05.2020)

Hladali sme prijemny filmik na vecer. Manzelka vravi: romanticka komedia by bola super, ale posledne roky take nic neexistuje.. Reku, presturame sa v csfd a daco najdeme.. Takze, posledne roky, romantika+komedia, podla hodnoteni.. A toto bolo prve.. Znelo to tak pekne, vyborny napad, FR produkcia, Daniel Auteuil nam utkvel z Kondomedie, reku, ideme na to.. Uz prve minuty nas stopercentne varovali, ze to bude dalsia odporna sracka. "Negra" (citat) najprv hladkaju, potom on odhryzne pery z teplosa, potom to ide uz jedno-za-druhym, vsuvky ako "chces jeho stavnateho vtaka" a "svedska trojka so synom" a "nech ti ho vyhoni daka z tvojich kurviciek" a "sprav si to rukou" a tak dalej a tak podobne. Stale sme dufali, ze sa to zvrtne, ved nie je predsa mozne takto dokurvit romanticku komediu: omyl, mozne to totiz je. Ked v dobovej restike akoze romanticka scena, kde kurvovsky oblecena ci skor vyzlecena cundra cizmou mliazdi cvajgulu tipkovi s gitarou, tak sme to fakt vzdali. ODPAD ODPAD ODPAD, nevhodne detom, pubertiakom, ludom v najlepsom veku, ludom v pokrocilom veku - proste nevhodne, hnusne, clovek by sa chcel osprchovat za tym a zabudnut. Ja sa necudujem, ze ta zapadna EU je tak skurvena a ide takym tempom do hajzlu, ked sa totok toci. To by bolo sice smutne ale nie priamo na depresiu - ale ze sa to paci nasincom, to uz je ovsem iny pruser. Jak potom davat deckam citat Maleho princa alebo Klobucnikov hrad? Kto pochopi hodnotnu tvorbu, ked tomuto zvratku da najvyssie hodnotenie? Chce se mi zvracet. Neuveritelny kontrast ku knihe, ktoru mame rozcitanu a mysleli sme, ze si kukneme filmik vynimocne, zial sa to nevyplatilo, este ze sa je kam vratit na dalsiu kapitolu "Neobyčajný príbeh Mary´s Meals", zo zivota, o zivote a pre zivot. Ked dakto hlada daco hodnotne na vecer, vrele odporucam namiesto tycho nepozeratelnych sraciek. (15.10.2022)

Staří bílí Francouzi dokáží jako málokdo vlastně zhmotnit svou melancholii po starých časech do prostoru, kterým je typická zakouřená kavárna s výlohou ve které se dá strávit celý den a je pozorovat okolí. Z té sledovali revoluce, proměny společnosti i elit, z té si vytvořili svůj iluzorní safe space, ve kterém mohli celé dny sedět v koutě a předstírat, že tvoří, případně přemýšlí o něčem velkém a přelomovém. Pak jednoho dne se najednou museli zvednout a jít s každou cigaretou ven, potom zjistili, že z kavárny se stalo vlastně wellness bistro s wifinou a nakonec jim došlo, že jim je vlastně přes šedesát a nemají místo, kde by mohli dožít ve společenském ruchu. La Belle Époque se zpočátku tváří, že je o tom, nakolik jsme schopni přijmout iluzi za realitu jen proto, abychom měli možnost se vrátit do časů mládí, čímž v zásadě i komentuje proč se tak rádi schováváme do filmů ze 60. a 70. let, nicméně ve výsledku v trendu současné francouzské komedie nabízí jako jediné východisko přizpůsobení se současnosti, znázorněnému zde protagonistou, který si v metru otevře apple počítač nebo v open space produkční firmě svého syna hraje ping-pong s nějakou z tamních krys. Naštěstí se film nezvrhne do jednostranného povýšeného kázání, protože úhlů pohledu je ve filmu více a aby se došlo ke šťastnému finále, musí nastat nějaký všeobecný kompromis. Což se zde podaří naštěstí bez toho, aby se kterákoli postava zde musela úplně popřít. (31.03.2020)