Velké dobrodružství Čtyřlístku

Ano komiksová legenda socialistického Československa opět ožila ve filmu a já byl opět u toho, abych se vrátil do faganských let a zavzpomínal na podpultový nákup nejpopularnějšího časáku mezi socialistickým potěrem. Mám ty čtyři rád, zejména bobík se těší mým sympatiím a s jejich příběhy se vždy rád i teď v kapitalistickým dospěláctví dám rande. Animace se mě docela líbila, ale ty příběhy mě přišly někdy až příliš výchovný. (27.12.2022)

Zatím co Čtyřlístek ve službách krále (r. 2013) byl jakýmsi pokusem udržet krok s rychlostí splašeného koně pádící dobou, rok 2019 znamená návrat k osmdesátkové komiksové jednoduchosti. Čtyři primární příběhy snadno aplikovatelné do legendárního časopisu, klasická animace, Čtyřlístek, tak jak jsme ho měli rádi jako malé děti. Ale zatímco první filmové dobrodružství bylo jedním velkým chodícím product placementem, o šest let později na nás útočí jedna velká ekologická agitka. Navíc zmiňované příběhy na televizní obrazovce vůbec, ale vůbec nefungují….ano, umím si je představit na stránkách dětského periodika, ale tady prostě NE. Škoda, už proběhlo několik pokusů, ale výsledek je pořád, nejlepší Čtyřlístek je ten ve vzpomínkách z dětství. (23.02.2021)

Nebylo to úplně zlé, animace mi vůbec nevadila, má blízko ke klasické animaci v časopisech, takže fajn. Ale příběh byl fakt totálně infantilní (sice ano, Čtyřlístek je pro děti, ale tak hloupé to být nemusí). Pinďův příběh je jakž takž, Myšpulínův je asi nejlepší, Bobíkova cesta do vesmíru ujde, ale Fifinčina povídka o čertících a andělech je fakt praštěná. Celkově snad až moc dlouhé, mezivyprávění mezi příběhy být nemuselo. Podprůměr pro menší děti. (21.02.2024)

Nechci říct, že je to katastrofa, ale moc daleko to k ní nemá. Dcera se sice celkem bavila, takže bych klidně byl i nějakou tu hvězdu přihodil, ale ono prostě není za co... Už ten mezičlánek, kdy se čtyřlístci dohadují kdo z nich bude ostatním vyprávět příhody které sami dohromady zažili je prostě stupidní. Příběhy s létajícím domem a vesmírným odpadem mají aspoň v sobě Myšpulínovy dokonalé vynálezy, přesto jsou plné nelogických míst. Od místa, kdy Pinďa leze po skále do domu bez zjevného plánu či důvodu jsem tenhle počin přestal brát nadobro vážně a u posledního příběhu už jsem regulérně trpěl. Jediné z čeho jsem měl po opuštění kina dobrý pocit bylo, že jsme přispěli na domácí tvorbu. Snad se nám to někdy vrátí. (15.04.2019)

Když jsem byl teenager, přečetl jsem asi stovku úžasných časopisových Čtyřlístků. Ovšem zde je komiksová legenda zacílena na mnohem mladší děti, takže dospělého diváka lačnícího po nostalgii nezaujme. I přes průměrnou animaci je to však přijatelnější než většina amerických akčních superhrdinských komiksů. 60 % (18.04.2022)