Pohotovost

Vzdycky kdyz tento serial skonci, mam takovej divnej pocit. Vzdycky se tam neco semele aby nad tim clovek i uvazoval nekolik minut. Nemusi to byt zrovna poucne, nebo aby to cloveku neco dalo, ale je to takove zvlastni, nekdy rekl bych i nostalgicke. George Clooneyo tohle vyneslo na vysluni, ale nebyl jediny, ktery se do toho vzil opravdu skvele. Muj neojoblibenejsi je Dr. Carter, to je snad nejlepsi postava ktera je od zacatku do konce, ale i stposta dalsich. Obcas premyslim, ze bych se stal taky lekarem, jenze u nas v cechach to nebude asi stejne :( (07.08.2006)

Našťastie som sa nenechal zbytočne týmto seriálom pohltiť a kedysi som ho sledoval vtedy, keď zrovna išiel náhodou v tv. Tvorcom sa podarilo pomerne verne zachytiť hektickú atmosféru na pohotovosti a možno konštatovať, že takto nejak to bude vyzerať asi všade na svete. Ja osobne nie som za riešenie osobných problémov hlavných postáv, samotné nemocničné prostredie a prípady by úplne stačili, ale väčšina divákov by sa asi bez súkromia svojich obľúbených postáv cítila ukrátená. (23.09.2012)

Seriály mně vůbec neberou a moc je nesleduji. K Pohotovosti jsem se dostal díky Tarantinovi, který natočil první díl z názvem Mateřství ( Motherhood ) . Práce kamery je zde přímo mistrovská a je jen škoda, že nepokračuje v dalších dílech. Bohužel moc neznám doktorskou hantýrku a tak musím přiznat, že jsem několika výrokům nerozuměl a některé jsem pochopil až z dalších záběrů. Celkem bych dal za dvě hvězdy, ale pokud budu hodnotit díl Motherhood tak dám za pět. (06.09.2009)

Seriál z lékařského prostředí kombinující osudy doktorů a jejich případy. "Pohotovost" působí velmi realisticky a dynamicky. Perfektní technická stránka je podpořena zajímavými a psychologicky věrohodnými postavami. I po mnoha sériích si "Pohotovost" stále drží svůj vysoký kredit. 9/10 (31.10.2005)

Cože? Já ještě neohodnotil tenhle seriál? Tak hodnotím. Tedy aby bylo jasno - seriály fakt nemusím. Většinou je přímo nesnáším, protože nesnáším i zdlouhavost a rozvláčnost. Ale v devadesátkách jsem pracoval několik let ve špitále, konkrétně na operáku a na ARO, a považuju to za hodně významnou kapitolu mýho života. Takže když se nějaký čas na to objevil na televizních obrazovkách tenhle (dabovaný) seriál, a já tehdy ještě čuměl na bednu, docela jsem ho žral, respektive ty jeho pohotovostně akční scény, ta telenovelická vata mezi nimi mě tolik nebrala. A říkal jsem si, že na takový pohotovosti pracovat a nervově se nezhroutit by byl učiněný zázrak. No jo, hollywoodští scénáristi to s tím hektickým tempem (ne)pěkně přeháněli, ale koukalo se mi na to tehdy dobře. (12.09.2019)