Pohotovost

Znělka od Jamese Newtona Howarda kdysi odstartovala dlouhou řadu naprosto zaslouženě oceněných scénaristických, režijních i hereckých počinů. Jako prozatím bezkonkurenčně nejlepší epizodu (když nepočítám extrémně citově vypjaté epizody, o kterých mluví Tyler) označím Four Corners, vyprávěnou z pohledů Cartera, Greena, Bentona a Weaverové, navíc ve stylu Mementa, postupně po úsecích od konce k začátku...brilantní kus s dokonalou zápletkou. S přibývajícími léty je Pohotovost stále lepší a lepší - řekněme tak do desáté série. Odchodem Johna Cartera pro mě Pohotovost ztratila takové "to něco", a i když třeba Neela je fakt kus, a veteránů je stále na place spousta, už to prostě nefunguje tak jako kdysi. I tak trvám na tom, že třeba takoví Chirurgové jsou ve srovnání s E.R. k posmání. Jdu ze stovky na 90% pro seriál jako celek. (12.03.2003)

Hned ze začátku mě to chytlo, postavy byly zajímavé, ale moc jsme se jim do života nepletli, spíš to bylo zaměřené na drama na pohotovosti. A já to žrala. Dokázala jsem si je oblíbit, zamilovat, a tak jsem byla ráda, že není jen jedna série a já s nimi mohla zachraňovat životy či o ně přicházet delší dobu. Bohužel postupem času se z lékařského drama stalo spíše drama až telenovelových rozměrů. Dejme tomu, že do té šesté série to ještě šlo, ale pak se to pořádně rozjelo. Všichni měli trauma, trable, brali drogy, … V podstatě se to drželo při chodu tím, že tvůrci trápili mé oblíbené postavy, případně je zabíjeli, případně je někam odklidili, aniž by řekli, co se s nimi stalo. V podstatě jsem to snesla do konce osmé série, ale jak zmizeli z pohotovosti úplně všichni ze začátku, tak jsem to vzdala. Prošla si pár dramaty těch nových, absolutně nezajímavých špatných kopií předchůdců, abych si na konci 15. série užila hostování mých oblíbených. Konec tedy byl trochu jako školní sraz, byl příjemný, sentimentální. Ale těch sedm sérií mezi tím... brrr, Afrika mě nebere. Takže do šesté série jsem to milovala, pak odešla postava, kterou jsem měla nejraději - Carrol, zbožňuju tě, hlavně s Rossem pohromadě - a přišlo nebetyčné drama. Pěkný seriál. Má své kouzlo. Pokud chcete akci na "sále" či unavené doktory se soucitem, myslím, že tohle by se mohlo líbit. (17.11.2015)

Není moc filmů nebo seriálů, ve kterých by George Clooney figuroval asi na osmém řádku ve výčtu herců. Ale právě Pohotovost je jedním z nich. Každopádně tenhle seriál ho udělal, to je jisté. Ale bylo to i o jiných hercích. Co je třeba ale ocenit je nesmírnýá důraz na to, aby to nebyl jen seriál o pohotovosti, kde nějakoho jen zašijí a jde se dál. Přitom to divákovi nevnucovali. (28.05.2012)

Filmy z nemocničného prostredia nepatria medzi tie, ktoré obľubujem. Necítim sa príjemne pri ich sledovaní. No niekoľko dielov tohto amerického seriálu som si pozrel a uznávam, že sa jedná o pomerne kvalitnú filmárčinu. Herci podávajú veľmi dobré výkony, ktorými stvárňujú charaktery svojich postáv. Dobrá je aj kamera, strih a réžia. No najviac mi v spojitosti s "Pohotovosťou" utkvelo v pamäti to, že sa v nej výrazne zviditeľnil famózny George Clooney, ktorý si tu zahral doktora Rossa. Jeho ďaľšia herecká kariera potom napredovala raketovou rýchlosťou. *** (05.01.2012)

Vzdycky kdyz tento serial skonci, mam takovej divnej pocit. Vzdycky se tam neco semele aby nad tim clovek i uvazoval nekolik minut. Nemusi to byt zrovna poucne, nebo aby to cloveku neco dalo, ale je to takove zvlastni, nekdy rekl bych i nostalgicke. George Clooneyo tohle vyneslo na vysluni, ale nebyl jediny, ktery se do toho vzil opravdu skvele. Muj neojoblibenejsi je Dr. Carter, to je snad nejlepsi postava ktera je od zacatku do konce, ale i stposta dalsich. Obcas premyslim, ze bych se stal taky lekarem, jenze u nas v cechach to nebude asi stejne :( (07.08.2006)