Pohotovost

Kdybych nikdy neviděla Six Feet Under, můj nejoblíbenější seriál by byl Pohotovost. V podstatě jsem s ním vyrostla, stal se velikou součástí mého života. Spousta věcí dělá z ER výborný seriál. V první řadě to je ohromné množství postav, které řeší reálné problémy, procházejí reálným vývojem. (John Carter se ukáže v první řadě jako nezkušený student, a na konci odchází jako zkušený lékař, sledovat jeho vývoj by vydalo na samostatnou esej... vlastně, moje láska k Johnu Carterovi by vydala na samostatnou esej.) Pak je tu ohromné množství epizod, které jsou originální buď příběhem který vypráví, a nebo způsobem jak jsou natočeny. Třeba v epizodě When Night Meets Day vzali dvě postavy a ukázali, jak se prolíná noční a denní směna, v jednu chvíli s rozpůlenou obrazovkou. V epizodě Four Corners ukázali jediný den 4x, pokaždé z pohledu jiné postavy. Podobných nápadů a vychytávek je tu hrozně moc, a tak zrovna u ER je prakticky nemožné vybrat jedinou nejlepší epizodu. Nedokážu ani spočítat, kolik mnohdy i vedlejších dějových linií se mi zarylo do paměti, kolik příběhů pacientů procházejících County General se mě dotklo. A nedá mi to a zmíním i názvy epizod. Nepřestává mě fascinovat, s jakou úderností dokáže pár slov vystihnout celou epizodu. Sleduji celý seriál znovu v originále, ale pokaždé když se objeví název dílu, dokážu si vybavit jak jsem jako malá poslouchala ten hlas, který název přečetl v češtině. Tohle všechno dělá z ER nejlepší nemocniční seriál všech dob. Rozhodně by si zasloužil delší komentář, abych mohla řádně ocenit všechny postavy (jak bych mohla nezmínit Marka Greena!), všechny vynikající epizody (jak bych mohla nezmínit poslední epizodu Marka Greena...) hudbu... Těch skvělých, dojemných, vtipných momentů je za těch 15 řad tolik, že ER budu sledovat znovu a znovu a mám jistotu, že mi to pokaždé něco dá. (23.07.2014)

Moment, prosím vás, ještě jednou a pomalu. Kolik jednotek a čeho intravenózně..? ER - Rolls-Royce mezi seriály z lékařského prostředí, ve kterém příjem pacienta probíhá v takovém tempu, že by se rozvážný primář Sova vůbec nechytal.. Tušíte, co jediné může být důvodem toho, že matka osprchuje dítě studenou vodou, vystrčí ho v mrazu na balkón a přivodí mu zápal plic? Ne? Tak já vám to řeknu. Následná návštěva u pediatra Douga Rosse.. (06.11.2009)

Pro mě nejlepší lékařský seriál. Příběhy doktorů a pacientů popisuje bez růžových brýlí, a děje se tak svižně, rychle, bez křečovitých dialogů a patetických scén. Za vrchol seriálu ovšem považuji sezóny 6 - 8, v pozdějších dílech, kdy odešla už většina původního osazenstva, autoři už trochu vaří z vody. Přesto je to jediný seriál, kde dokážu tolerovat 15 sérií, všechny je sledovat a ještě chtít víc. (21.07.2008)

ER neboli Pohotovost, tak to je můj seriál seriálů, naprostý klenot z dílny studia Amblin Stevena Spielberga a pera Michaela Crichtona. Na něj se dívám při každé repríze a vždy jej hltám jako kdybych jej viděl poprvé. Tolika slavnými tvůrci za kamerou a tolika slavnými herci před kamerou, ať již v hlavních rolích či rolích epizodních, se nemůže pochlubit snad žádný seriál. Pohotovost je skvěle natočená, skvěle zahraná, skvěle napsaná. Během těch několika stovek dílů se dotkneme a zamyslíme snad nad všemi možnými i nemožnými společenskými problémy či životními situacemi. Vše naprosto otevřeně a do hloubky, jindy zase s mírným nadhledem a nadsázkou. Někdy se jemně zasmějete, avšak záhy se zase málem rozpláčete, stejně tak, jak to chodívá v reálném životě. Scény na operačních sálech jsou mistrně natočeny, kameramané odvedli naprosto poctivou práci. Herci hrají skvěle, perfektní je ústřední melodie Jamese Newtona Howarda, nezapomenutelní jsou slušnák Dr. Green, rebel Dr. Ross, břitký Dr. Romano a mnoho mnoho dalších. Nejsilnější pro mě byla epizoda, ve které zemřel Dr. Green, tehdy jsem měl popravdu co dělat, aby se mi nespustily slzy z očí - je to pro mě jedna z nejdojemnějších scén jakou jsem kdy viděl. Seriál Pohotovost prostě miluji! (24.05.2009)

U této lahůdky z lékařského prostředí mě velice zaujala jedna věc - tvůrci nestáli o to, aby byl divák příliš vtahován citově do děje a aby jakkoliv chápal o čem mluví,když plácají ty své latinské názvy a jiné hatmatilky co si dují do hlavy na školách....Zde je divák skutečně jen DIVÁKEM což čas od času uklidní a hlavně je to poutavé. A rozhodně je to jeden z můstků co odstartoval kariéru charizmatického George Clooneyho. (03.07.2012)