Tenet

Pro mě nejlepší Nolan od Inception, tedy po deseti letech, ale má to svá "ale". A to nejvýraznější je, že je to taková kanonáda, že se to prostě nedá vstřebat. A tím nemyslím big picture, ten je na konci celkem zřejmý a smysluplný, ale různé detaily v průběhu cesty. Jakou roli měly v celém ději různé vedlejší postavy? Jaké myšlenkové pochody vedly hrdiny v různých místech děje k tomu, že se rozhodli pro plány, pro které se rozhodli? Jak věděli, kam mají jít atp. Všechny dialogy (a že jich tam je!) jsou prostě osekané na výměny zásadních informací, a je toho tolik, že drtivá většina lidí včetně mne, si je nedokáže dost dobře uložit a zapamatovat, natož dát do příslušného vztahu s milionem jiných informací, které zazněly předtím, a milionem dalších informací, které teprve zazní. A nemyslím si, že je to naše chyba. Kdyby měl Tenet na stejné množství děje dvojnásobnou stopáž, užil bych si ho objektivně určitě ještě víc. Takhle na něj budu muset zajít minimálně ještě jednou a doufat, že mi zapadnou i ty dílčí věci. Každopádně po technické stránce je to boží, celkový koncept jakbysmet. Scény, kde se prolíná děj běžící tam i nazpátek, jsou nepodobné jakémukoli jinému filmovému dílu a chvílema jsem si myslel, že mi z toho bouchne hlava. Nicméně přesně tyhlety hračičky já osobně od Nolana chci, takže jsem spokojen velmi, ačkoli chápu lidi, kteří spokojení nejsou / nebudou. Minimálně to, že Nolan fakt moc neumí ženský postavy, je objektivní fakt. PS (spoiler): Vzhledem k tomu, jaká byla motivace "záporáků" (těch neviditelných, ne toho Rusáka), neměli jsme vlastně fandit spíš jim? :) (26.08.2020)

// Konečně známe odpověď na otázku, jak by to vypadalo, kdyby Nolan natočil Bonda. Takhle. Protože je to ale Nolan, pochopitelně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, a jakmile začnou kulky létat pozpátku, musíte zatnout zuby i pěsti a snažit se držet krok. Není to vždy jednoduché, trpělivost ovšem přináší růže a film se vám odmění nejen spektakulárními akčními kousky, ale v závěru i pomyslným cvaknutím, kdy to do sebe všechno hezky zaklapne. Další zhlédnutí je nicméně takřka povinnost, což asi nepotěší každého. Po Dunkerku se ovšem Nolan vrací do formy, v jaké mě baví nejvíc. 8/10 P.S. Pattinson je srdíčkem filmu, ten jeho Batman bude boží. P.P.S. Snad jen ten Zimmer by se mohl příště vrátit, uřvaný elektronický Göransson mě moc nebavil. (24.08.2020)

Tak tohle bych potřeboval vidět ještě jednou - a to pozpátku! (Ale vážně by mne zajímalo, kdyby se film pustil pozpátku, jestli by reverzní postavy a děje dávaly smysl) Jakoby Nolan na strukturu bondovky či Mission Imposible narouboval Stručnou historii času Stevena Hawkinga a navíc to celé pojal jako hranou verzi dokumentárního cyklu Cestování červí dírou s Morganem Freemanem. Tenet jako nejlepší důkaz toho, jak západní kinematografii mění nejnovější poznatky, respektive teorie, z oblasti kvantové fyziky... Osobně mi sice chyběla kosmická oduševnělost, která prostupovala třeba Nolanovým Interstellarem, ale i bez ní jde o zásah na komoru...film je totiž technicky skvělý, má bravurně provedené akční scény - a přitom disponuje ohromně chytrou zápletkou, což obvykle bývá Achillova pata tohoto žánru. Podstata celého snímku je geniálně vepsána už v samotném názvu filmu, který je palindromem, lze ho tedy číst tam a zpět stejným způsobem, dvěma protichůdnými směry, což je vlastně jako protichůdnost dvou časových směrů realizovánu i přímo uvnitř filmu. A protože je Christopher Nolan geniální, velmi složitě strukturovaná je i mechanika jeho filmových opusů...Tenet je totiž asi nejsložitější a divácky nejnepřístupnější blockbuster, co jsem kdy viděl...a něco takového si dnes může dovolit právě jen kalibr typu Christophera Nolana. (31.08.2020)

Nejočekávanější film roku samozřejmě bez problémů splňuje nejvyšší předpoklady co se týče kvality produkce, řemeslné poctivosti i udržování diváka v permanentním zájmu. Díky téměř neutichající hudbě a velmi rychlému střihu utečou dvě a půl hodiny celkem rychle, zároveň však až fyzicky nepříjemně; což je jen jedno z řady propojení stylu a narace, které máme u Nolana tak rádi. Jenže samotná logika světa, z níž vychází i způsob vyprávění příběhu, na první zhlédnutí působí jako takový nedopečený Počátek. Navzdory několika vysvětlovačkám nemám pocit, že bych se v dění orientoval dostatečně na to, abych si jej užil. V tuhle chvíli nevím, čí je to chyba. Nejspíš mě tedy čeká ještě jedna projekce, tentokrát s několika učebnicemi fyziky po ruce. To by nakonec nebyl ani tak velký problém, více mi však vadilo, že jsou hrdinové podáni tak chladně a odtažitě, že mě jejich příběh zas tolik nezajímal. Přidejte si k tomu až marvelovsky videoherní obíhání atraktivních lokací kvůli MacGuffinům, a je jasné, že zatím u mě převládá zklamání. Ale už teď vidím velmi inspirativní motivy, na jejichž prozkoumání se těším. (24.08.2020)