Tenet

Obsahuje přítlačná křídla a brojlery. "Ty umíš bulharsky?" - "Bulharsky? Já!? Mně dělá potíže i mateřština." / "Rimmerosvět jsme už zažili. Teď nám dělá větší starosti ta ošklivá věc, co se stala Listerovi." Povinný trefný citát z Červeného trpaslíka máme za sebou, teď k "poslednímu Nolanovi". No, neberte to s ohledem na hodnocení úplně doslovně, mám Nolana rád a Interstellar, Dunkirk či Dokonalý trik patří k mým nejoblíbenějším filmům. Proto ho nezahazuju, nicméně nesmlčím, že Tenet je pro mě těžký ústřel s opačnou entropií, než se kterou byl zamýšlen. Ať už je na vině přespříliš komplikovaná konstrukce zakrývající chabé jádro či co je toho příčinou, film se mi jednoduše nelíbil. Přes všechnu zdánlivou složitost je to svým způsobem jen obrácený Interstellar. Tam nám naši potomci pomáhali, tady nám škodí. A to tak, že místo aby nám zabili Johna Connora, rozhodli se zabít nás rovnou všechny. Bez nábalu hrátek s časem tu zůstává jen tuctová Bondovka, ve které není nic snazšího než vykrást dobře zabezpečený sklad, odcizit tajný materiál z pancéřové dodávky nebo unést letadlo plné zlata. No zkrátka jako v Bondovce. Ony časohrátky, možná si fandím, není zas tak těžké pochopit, nikoli si je však užít, na to není čas a prostor, navíc si troufám tvrdit, že nejednou jsou nastavená pravidla porušena podle toho, jak se právě scénáři hodí (např. "invertovaní" někdy dýchací přístroje potřebují, jindy zase nikoli). K tomu postavy, ke kterým jsem necítil žádné sympatie (a říct o Elizabeth Debicki, že je šeredná jak noc, je vysloveně urážkou krásné hvězdné oblohy), ne moc uvěřitelná motivace "budoucích" (leda by budoucnost ovládli Greténi) a vyloženě směšný přepálený ultrazáporák, který chce všechno a když to nemá, zničí celý svět (k takovému jistě chcete do jeho armády). Zkrátka nebavilo, nelíbilo. Jakýkoli díl Trpaslíka obsahující hrátky s časem, či naše české Zítra vstanu a opařím se čajem, je neskutečně zábavnější. P. S. vzpomněl jsem si na Crichtonovu knihu Proud času, tam Crichton v předmluvě (či doslovu) otevřeně přiznal, že mechanismus cestování časem, který popsal, se nezakládá na alespoň teoreticky fungujícím principu či logice, prostě potřeboval dostat lidi do minulosti. Možná je takový upřímný způsob čestnější než se tvářit "mám všechno na háku a promyšlené za vás, tak mi věřte a nesnažte se to pochopit." (02.09.2020)

Tak tohle bych potřeboval vidět ještě jednou - a to pozpátku! (Ale vážně by mne zajímalo, kdyby se film pustil pozpátku, jestli by reverzní postavy a děje dávaly smysl) Jakoby Nolan na strukturu bondovky či Mission Imposible narouboval Stručnou historii času Stevena Hawkinga a navíc to celé pojal jako hranou verzi dokumentárního cyklu Cestování červí dírou s Morganem Freemanem. Tenet jako nejlepší důkaz toho, jak západní kinematografii mění nejnovější poznatky, respektive teorie, z oblasti kvantové fyziky... Osobně mi sice chyběla kosmická oduševnělost, která prostupovala třeba Nolanovým Interstellarem, ale i bez ní jde o zásah na komoru...film je totiž technicky skvělý, má bravurně provedené akční scény - a přitom disponuje ohromně chytrou zápletkou, což obvykle bývá Achillova pata tohoto žánru. Podstata celého snímku je geniálně vepsána už v samotném názvu filmu, který je palindromem, lze ho tedy číst tam a zpět stejným způsobem, dvěma protichůdnými směry, což je vlastně jako protichůdnost dvou časových směrů realizovánu i přímo uvnitř filmu. A protože je Christopher Nolan geniální, velmi složitě strukturovaná je i mechanika jeho filmových opusů...Tenet je totiž asi nejsložitější a divácky nejnepřístupnější blockbuster, co jsem kdy viděl...a něco takového si dnes může dovolit právě jen kalibr typu Christophera Nolana. (31.08.2020)

Samozřejmě pořád lepší než většina produkce Hollywoodu, ale v rámci Nolan filmů za mě nejslabší článek. Chápu, že postavy agentů jsou (snad) záměrně zaměnitelný, aby zapadly do prostředí, které je záměrně nudně sterilní, obyčejný a každodenní, když se tu ostatně zachraňuje naše denní nuda života. Ale mně tahle realisticko fantasmagorická variace na Bondovky nepřesvědčila konceptem, který je prostě perspektivně pretáčená VHS, úsměvně stereotypním padouchem (Jack Ryan reloaded), a už vůbec ne průhledností zápletky, která drtí špiónská a timetravel klišé se strojovou přesností a marně se snaží dodávat osobní emoce skrze obligátní rodinný motiv vazby na dítě. Poprvé mám pocit, že Nolan potřebuje dramaturga, anebo aspoň studiový dohled. Nebál bych se totiž mluvit o dosažení hranice nabubřelosti, která by už brzy mohla být směšná. Menší měřítko by Nolanovi prospělo. (30.08.2020)

Rozumím, proč řadě lidí není a nebude TENET po chuti. Někteří ho shledají emocionálně odtažitým, jiní ve vyprávění poněkud předimenzovaným, další v příběhu příliš prostým. Jak ale vysvětluji ve svých cinefilních poznámkách (snad se na mě Martin nebude zlobit), všechny tyto možné nedostatky je možné považovat za důležitou součást jeho umělecké výjimečnosti. Jestliže totiž POČÁTEK byl filmem o snech, TENET je podle mě film snový. V okamžiku sledování se po většinu času jeví být logický, ale zpětné racionalizaci se jako časoprostorový paradox vzpírá. (02.09.2020)

Sice se na to rád podívám podruhé, protože scénář je fakt propracovaný, ale mým favoritem od Nolana se tento film nestane. Nápad se dvěma směry toku času v jednom záběru je super a zklamalo mě, jak byl trestuhodně nevyužit. S tím by se dalo dělat věcí! Ale tady máme jednu krátkou automobilovou honičku, pár nepřehledných rvaček jeden na jednoho a na konci jednu totálně nepřehlednou bitvu, která měla velký potenciál, ale nakonec nabídla jen pozpátku vybuchující miny. A je trochu trapné, že někteří komparsisti na scéně evidentně běhali pozpátku, takže jejich pohyb vypadá směšně. V dnešní době pokročilých a levných triků by snad neměl být problém natočit všechny, jak běhají normálně, pak půlku záběrů pustit pozpátku a slepit to všechno dohromady... (30.08.2020)