Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Klenot dekadentnej francúzskej buržoáznej frašky. Jedinú analógiu vidím vo funesovke Oscar s tým rozdielom, že tu je ten správny "nenápadný pôvab buržoázie", kde sa všetko rieši bez zbytočného kriku a fyzického násilia. Menej humoru, zato však zvláštna podmanivá atmosféra, celkom rád by som si sadol niekde do kúta s vínom v ruke a všetko to ticho pozoroval. Naposledy som film videl v detstve, piata hviezdička je z nostalgie. Smie sa to? PS: Interiér zámku sa hemží moderným umením, zvlášť nebezpečne vyzerajúce alumíniové abstraktné plastiky s hrotmi sú neprehliadnuteľné. Myslím, že práve toto inšpirovalo Daria Argenta k jednému mimoriadne nádhernému mordu v jednom zo svojich budúcich filmov. (13.04.2020)

Z této komedie jasně kouká, že byla natočena v období, kdy se zejména ve Francii točily tyto typy komedií jako na běžícím pásu. Doba byla jednoduše taková, komika vycházela ze situací, které lidé znali a patrně to byla opravdu švanda. Obávám se, že tato doba už je pryč a přestože je v komedii pár vysloveně vtipných momentů, nestačí to na to, aby mě komedie opravdu pobavila. (24.12.2014)

Film má sto minút, ale nedokáže rozohraté situácie uspokojivo ukončiť, čo je veľká škoda. Pretože inak všetko výborne šlape, bavil som sa ako dlho už nie pri nejakej staršej francúzskej komédii a aj opakované vtípky stále dokázali baviť, viď odpadávajúca slúžka. Pritom premiešávanie postáv a ich novobudujúcich vzťahov sľubovalo zaujímavé rošády čo sa týka výsledku, ostalo ale nakoniec len pri tých komických situáciách. Funes alebo Richard mi tu vôbec nechýbali, len by na seba v takto kolektívne pojatom filme pútali príliš veľa pozornosti. Kľudne by som zašiel aj na divadelné predstavenie, ak by sa u nás niekto chopil tejto látky. (21.12.2018)

Tento film je vlastně nadčasový. Přestože se odehrává na Štědrý den, nenalezl jsem v něm ani kapku (tedy, pardon) vločku sněhu. Anebo to prostě odflákli a natočili to v létě. Jenom v něm na rozdíl od současného adventu nevidím žádného Alzáka, se kterým mám společné reakce holek a  o kterém nám tento advent tak krásně zazpíval Pokac. Tato komedie není vyloženě krásná, místy působí jako by ani neměla nějakou pořádnou filmovou režii. Je to prostě ,,divadlo na plátně.´´ a já mám podobné francouzské filmové divadelní komedie rád. Viděl jsem tedy už i lepší, toto bylo místy zbytečně překombinované, aniž by některé zápletky nevyšuměly do ztracena a byl by dostatečně využit jejich potenciál. Ale vlastně se u toho nedalo nudit, pořád bylo co sledovat, uteklo to jako voda a užil jsem si to. Milovnící mírně absurdního humoru si taky příjdou na své. Dovolím si tedy mírně nadhodnocovat. Dal bych si cukroví... (14.12.2019)

Až příliš bláznivá a překombinovaná převleková komedie, kterou dokáží natočit jedině Francouzi. Založena na principu - v jedné místnosti něco objevíme (věc/postavu atp.), běžíme zpět do původní, vezmeme s sebou potenciálního svědka a jdeme do té inkriminované, kde se ale daný objekt/subjekt již nenachází, a tak v podstatě pořád dokola. Tento koncept může být v některých chvílích opravdu katalyzátorem vtipných momentů (Serrault a Lefebvre se snaží, seč mohou), ale neutáhne celý film s celkem chatrným scénářem. (05.01.2014)