Devět královen

Nemůžu si pomoct, ale moc mne to nebavilo. Nějaký podraz - jako v celkovém kontextu - člověk čeká od začátku, ostatně na tom je celé rozvíjení děje založené, takže se jen snaží sbírat střípky, aby pochytal co nejvíc před tím "překvapivým" finále, které se v určité chvíli dá odtušit. Ty úvodní seznamovací podvůdky mi přišly zbytečně zdlouhavé, některé rozhovory nezajímavé, budování falešných historek kostrbaté, a vtipné to vlastně ani nebylo, spíš takové smutné. Ale oba hlavní herci jsou dobře vybraní - jak ten rádoby zkušený, tak ten rádoby naivka. Docela slušné využití exteriérů. Ale stejně mi tam chybělo něco navíc, nějaký větší šmrnc, a podruhé to fakt vidět nemusím. (21.01.2020)

Scénář: Fabián Bielinsky .. Svého žánru průměr. Stejně tak je průměrný podvodník Juan, kterého u jednoho nepovedeného kšeftu potká Marcos. Ten je zkušenější a hlavně ukecanější. Oba se dají dohromady a přes spoustu kotrmelců a kliček rozjedou jednu větší akci.. Herecky i filmařsky povedená záležitost z Jižní Ameriky, kterou příjemně zdobí několik povedených hlášek, scén a podvodnických fíglů.. (29.11.2005)

"Jednou jsem prodal semínka ostnatého drátu." Podvádět se má s lehkostí a tohle je velmi slušná instruktážní příručka, kterak se to má dělat. Já na to tedy nemám talent ani žaludek, ale přesto mě Marcos s Juanem hodně bavili při svých kouscích, při kterých je dodržování pravidel fair play považováno přinejmenším za nevhodné. Navíc jsem rád, že ze země fotbalu a telenovel poměrně nečekaně přicestoval snímek, který je celkem ponurý, ale přesto vtipný, chvílemi napínavý a možná i trošku překombinovaný. Od něčeho takového se občas rád nechám povodit za nos. (24.03.2016)

4/10 Začátek, když se postupně rozkrývaly jednotlivé charaktery na zajímavých podvodnických existencí, jsem kvitoval podobně jako spousta jiných drobných podrazáků ve smyslu povedeného studijního materiálu "Jak na to". Bohužel, s přibývajícím časem se elegance a styl vytratili a nahradil je jenom přímočarý tah na branku v touze udělat jihoamerický remake/poctu severoamerickému Podrazu. Jako hrobníka celého filmu považuji poslední scénu, která otevře oči i tomu nejzabedněnějšímu divákovi - skončit to o záběr dřív v metru a nechat si udělat obrázek každému zvlášť... Ani hlavní protagonisté nebyli nijak extra sympatičtí - možná odvedli svůj telenovelový standard na pořádný celovečerák to ale nestačilo. (04.07.2008)

Podobné filmy mám v oblibě. Dobře, Devět královen do hlubin žánru asi nic podstatného nepřináší, ale skvěle pobaví a to je to, co jsem chtěl. Argentina není jen zemí tupých telenovel bez mozku. Právě tenhle film má mozek a šmrnc. Prostředí Argentiny tvůrci využily bezezbytku. Jistá neoriginalita se dá pokárat, naštěstí větší nebezpečí, a to předvídatelnost, nedostává příliš šancí. Zajímavé je, že jednoho z hlavních hrdinů jsem podle tváře poznal. Kdo to byl? Jeden nechutný (a samosebou intrikující) záporák z jisté telenovely... (09.08.2005)