Zdivočelá země

Hezký, napínavý, dojemný, vtipný, smutný, dramatický, dobrodružný, akční, melancholický, nostalgický...všechny tyto přívlastky patří k tomuto seriálu. Až na několik scén či dílů, které se povedly autorům méně (třeba smrt Cassidyho), jedná se o v Česku nadprůměrný seriál. Herci byli vybráni výborně, postavy jsou na velkém prostoru hezky vykresleny a děj je poutavý. Ačkoliv poslední série už nedosahuje kvalit starších dílů po návratu Maděry z války či z lágru, pořád je to skvělý televizní počin. Tuto stránku naší minulosti je třeba připomínat. Navíc, Úterý je i dnes krásné městečko. (14.05.2012)

Možná by snad mohlo někoho napadnout, proč se seriál vrací k něčemu, co už dávno je definitivně za námi, když většina komunistických organizátorů vražd a násilí už je po smrti. Nebo možná je předem vyprávění pro někoho nedůvěryhodné, protože tempo a styl vyprávění je tak trochu účelový či dokonce kovbojský. Snad ani umělecky o žádný průlom nejde. Přesto přese všechno ve své podstatě čas zobrazovaných dějů leckdy takřka nepravděpodobný je vpravdě ze života a dalo by se říci, že z hlediska doby je dílo jakýmsi svědkem naší minulosti, i když ji má hodně lidí ještě v živé paměti. Na což někteří také dosud zapomínají, o to je potřebnější to připomenout, aby se to nevytratilo z povědomí naší společnosti. Těsně po válce následovalo několik slušných let a zdálo se, že bude fajn, ale s blížícím se rokem čtyřicátým osmým se upevnilo bratrství se Sovětským svazem. Následující léta 1948 až 1952 poúnorových praktik blažených časů komunismu patřila k těm nejtragičtějším v Československu. Dominantním prvkem seriálu je jednoznačně zobrazení šlechetného charakteru apolitického pilota Maděry, který prošel peklem padesátých let dvacátého století. Kolik u nás tady takových podobných Maděrů bylo, to se zřejmě už nikdo nikdy nedozví. Za ně patří tvůrcům můj dík. Snad i někdo namítne, tak to vůbec nebylo. A kdo tedy vehnal do utrpení a zkázy účastníky druhé světové války, kteří bojovali v řadách československých zahraničních armád jak na západní tak na východní frontě? Na to si určitě odpovíte sami, :o) Ještě doplním, že první dvě řady Zdivočelé země jsou řemeslně velmi dobře zvládnuté. Ostatní jsem však zatím ještě neviděl. (01.05.2012)

V porovnání s celkem polistopadové seriálové tvorby nepochybně špičkové dílo, která z blízka, jakoby z očí do očí, přesně a neúprosně, vypovídá mnohé o době, se kterou se nejsme s to i jako společnost, i jako jedinci - pro naši společnou slabost - vyrovnat. Drsná připomínka skutečných poměrů se vyvarovává plochých a trapných násilných aktualizací a nešetří opravdu nic a nikoho. Děs poválečných a zejména zločineckých padesátých let má své pokračování ve druhé a teď i čerstvě ve třetí řadě. Jaksi en passant se tu rodí seriál-freska o komunistickém režimu, o době, která mnohé brala, ale na druhé straně i nepřehlédnutelně dávala. To není omluva nebo dokonce idylizace komunistického režimu, ale snaha o postižení plnosti doby a života. Sám jsem zvědav na další vývoj epizod třetí řady, na výpověď o době, která svou nemravností - ne zločinností - ještě padesátá léta předčila. Srovnání, které se vnucuje - seriál NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA - s možnou srovnatelnou ambicí, vyznívá jednoznačně ve prospěch ZDIVOČELÉ ZEMĚ a jejího scénáristy Jiřího Stránského. K věci se ještě na konci roku vrátím a pokusím se o hlubší zobecnění tohoto reprezentativního polistopadového rozsáhlého díla. (02.04.2008)

Priznam se, ze jsem vcera po skonceni definitivne posledniho dilu skoro rval. Jedna se o bezkonkurencne nejlepsi cesky porevolucni serial, ktery si svou uroven drzel po celou dobu trvani, coz pro celkem 45 dilu neni az tak jednoduche. A zadny takovy serial uz nevznikne, jestlize CT bude sefovat vydedenec Novy a v natacecim planu budou figurovat veledila jako Ententyky, Vypravej nebo Zivot je ples. (27.11.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. Nejraději mám první sérii, která je plná nostalgických obrazů a ze které dýchá opravdová dobrodružná atmosféra. Postupem času přibývá v seriálu politiky a zjišťujeme, že Maděrovi se paradoxně nejlíp vedlo v časech, kdy musel svádět boj "pouze" s nacistickými kolaboranty. Velmi sugestivně je zobrazen teror, jenž komunisté rozpoutali proti těm, kteří bojovali za naši vlast na opačné frontě. Jedenáctý díl patří k tomu nejsilnějšímu, co jsem kdy viděl. Druhá série mi přijde o trochu slabší než první a třetí a čtvrtá už místy připomínají současnou seriálovou vlnu. Konkrétně poslední dvě série by klidně mohly být i kratší, takhle mi spousta věcí přijde jen jako zbytečné nastavování (Billovy problémy se žlučníkem, několikanásobné opakování věty "na okrese vo nás všechno věděj, takže nás někdo udává", přešlapování v 70. letech zakončené odfláknutým závěrem...). Ani ta zdivočelá země už není tak divoká. I tak se ale mezi současnými seriály jedná o perlu v hromadě štěrku. "Proboha, kde jste to byl?" "Pod loretánskejma zvonama: Tisíckrát pozdravujeme Tebe!" (72.) (02.11.2006)