Rodina Sopránů

Sopranos jsou pro mě zjevením a absolutně srdeční záležitostí. Síla Sopránů leží v jejich dokonalém vývoji postav a nedrhnoucímu scénáři, sledovat cestičky prohry a výhry postav je zde obrovsky reálné a zábavné. Absolutní gigant všech hereckých výkonů je pak hlavní role Tonyho Soprana (Gandolfini) – zkoušeného a nevyrovnaného, stíhaného záchvaty vzteku a úzkosti, milujícího i lehkovážného manžela a ometače kurviček a hlavně obdařeného charismatem nadopovaného buvola. Tony však rozhodně není sám a postavy kolem něj jsou skvělým mixem figurek italských mafiánů v šusťákových oblecích a dámiček co na ně doma čekají, oprašují drahé šperky a odplavují sobeckost v chlastu a povrchnosti, opět vše skvěle zahráno a hlavně bez přehnaného pitvoření, každá postava je důležitá a má svoje místo. Seriál jako tento nelze hodnotit po jednom či pár dílech, protože až v celku vynikne jeho síla. Nejsilnější jsou vypjaté okamžiky, které se zde dějí jakoby nic, to nejde popsat bez spoilerů, ale například vražda jedné z nejdůležitějších postav se tu stane jen tak a je konec a na Vás to má strašně silný dopad. Jednotlivé epizody nemají výraznou sílu zaujmout bez znalosti postav a spletitého příběhu. Jediná a dost možná neoprávněná výtka směřuje k jakési neochotě Sopránů k přístupnosti i pro náhodného diváka. Rozhodně se jedná o něco co mohu označit za téměř dokonalé a pro mě osobně nejlepší seriálové drama vůbec - nojo nemůžu na to ani trochu plivnout:). 99% (13.02.2008)

Je len hŕstka seriálov, po ktorých hodinovej epizóde sa cítim taký "najedený", ako po dvoch hodinách nejakého naozaj vydareného celovečerného filmu určeného do kín. Skvelý zmysel pre humor, scény, pri ktorých vás humor nečakane prejde a zamrazí vás, celá galéria pestrých vedľajších figúrok - no a pravdaže geniálny James Gandolfini. (22.12.2004)

Fakt jsem si na konci přišel jako Jakubko Soprano, člen této rodiny. Poslední scéna za znění Don't Stop Believing od Journey mě dostala, i když jsem konec pochopil,až když jsem si ji pustil nekolikrát po sobě a přečetl si analýzu závěrečné scény na netu:DD analýza záverečné scény je tam popsána na 4 strany, takže nejsem debil, že jsem to nepobral na poprvý!!). Ale je tak silná, že ju budu sjíždět tak obden si myslím. Seriál s takými hereckými výkonmi, že jako nemám slova. Určitě ne pro každého. Osobně mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, ale teďka je mi líto je opustit. Tony kurva budeš mi chybět!:D Stejně tak doktorka Melfi, fuckin sexy MILF:*** Meadow sexy dcerka kunka:*** AJ fracek:D, Paulie, Sil, Chrissy... a vůbec všeci, cítím se jak kdybych byl kurva mafián a všeci fellaz mě zradili a opustili:(. So long Sopranos...so long! (13.04.2013)

Jakožto fanoušek organizovaného zločinu v (nejen) kinematografické podobě tomuhle seriálu tleskám. Rodina Sopránů podobně jako jiné snímky odkazuje nejen k reálné historii (a konkrétním osobnostem) organizovaného zločinu především v Americe, ale často jsou zde komentovány i gangsterské a mafiánské filmy. Seriál tak jako kdyby reflektoval pozici a význam žánrů gangsterského a mafiánského filmu a jejich reprezentantů ve „skutečném“ světě soudobé zločinnosti. Nehledě na působivý obraz dnešního obyčejného mafiána a jeho běžného života a problémů. (28.01.2010)

Primisimo mafioso, aneb jak dobře udělat mafiánský seriál a přesto nekopírovat klasiku v podobě Kmotra. Viděl sem sice jen pár dílů, ale vysloveně sem nebyl nikdy zklamaný. James Gandolfini, kdybych ho potkal u trafiky, fakt budu mít pocit že je skutečný mafián. Očas sem nechápal pointu děje, nebo která postava je na té či oné straně, takže sem musel přestat usrkávat capuccino a věnovat se ději víc. Nepamatuju si podobný seriál, kde by se jakožto hlavními postavami stali padouši. Postavy jsou reálně uvěřitelné, což je jedním z plusů, ovšem příběh zas leckdy nečitelný, to aby se vyrovnala matematická znaménka. Mám radši komediální seriály, ale Sopranovci mě nezklamali, ale na druhou stranu zase ani moc neuchvátili. Ovšem je-li mafioso vaším oblíbeným námětóso, pak vřele doporučuji. (03.07.2004)