Odhalení

Odhalení je bezesporu působivá podívaná, na druhou stranu ale zbytečně klouže po povrchu a nedokáže rozeznat, co je vlastně její největší zbraní. Mně chyběly především větší souvislosti z minulosti (jakým způsobem vlastně postupně docházelo k podvodům) a nějaké scény ze soudní síně na konci bych zrovna klidně uvítal také. Příběh naopak občas trošku přešlapoval na jednom místě, ale vždy to nakonec utáhly výborné herecké výkony obou hereček. 70 % (18.04.2021)

Po dvoch epizódach to “uzatváram”, lebo nemám dojem, že by mi tento počin, riešiaci tento neskutočne bizarný prípad, mohol ponúknuť taký emotívny zážitok, ako to dokázal detailne spravovaný dokument od HBO - “Maminka mrtvá a nejdražší”. Nie, “The Act” prvá séria nie je zlá, no mojej osobe skratka nemá čo ponúknuť. Hodnotiť nebudem, bolo by to nefér .. (22.10.2020)

Velmi mrazící a znepokojující a o to víc,když je to dle skutečnosti. Co ovšem tohle naprosto vynáší do nebes je herecký výkon Patricie a Joey, za to bych jim dal nějakou cenu. Zahrát takovou necitnou bestii a nevinnou dívenku, že které se následně stane bestie o nic menší než matka, ovšem je třeba se zamyslet, zda skutečně není oběť všeho toho otročení. Jednu slabou věc bych ovšem vypíchnul, asi by stačilo méně dílů. Ke konci se to trošku vleklo...no a Nick, jak málo stačí aby se z člověka stalo monstrum, kdo ví jak by to dopadlo, kdyby naivní světem nepolíbená Gypsy narazila na normálního kluka... (26.06.2019)

The Act je ve výsledku důležitý. Je to nějaký hraný otisk skutečné události, která dokáže věrohodně a pravdivě popsat nějakou situaci a událost, zpopularizovat syndrom, upozornit na něj a tak dále. O pár let starší dokument je další faktor. Ale přestává to být můj šálek čaje. Jde zde totiž o to, že postavy když na to přijde se chovají jako smyslu zbavení a prokazuje se jejich debilita. Genialita hraní Arquette, kterou by už podruhé člověk nejraději praštil do obličeje mluví za její skvělé herectví za vše. Poté už se na to nabalí jenom prostě tupá rozhodnutí pubertálních (ať už) Američanů (nebo neAmeričanů) a já rostu. To je ale jiná věc. (20.06.2019)

Uhrančivě zahrané, velmi chytře zrežírované. Přestože se tvůrci snažili základní osu ozářit démanty mnoha zajímavých detailů, příběh brzy nudí, forma filmu by mu prospěla o poznání lépe než natahovaný seriál o osmi dílech. Je to průřez dozráváním dívky v rodině manipulátorky s narcistními rysy, která byla z právnických důvodů seznána mentálně nemocnou, a to z důvodů nižší trestní sazby pro manipulátorku č. 2 – její dceru. která matku, když už byla slabá a nemocná, nakonec víceméně přes internet náhodně sehnaným přítelem, skutečně mentálně narušeným schizofrenikem a sadistou, nechá zabít. Je ironií amerického právního systému, že on, skutečně mentálně nemocný, dostane za čin plnou trestní sazbu, zatímco manipulátorka se ze svého trestu celkem jednoduše vykroutí. Čin nelze jednoduše zhodnotit, zařadit, porovnat, a to samo o sobě je patrně příčinou, proč seriál vyznívá trochu do prázdna. Po jeho shlédnutí nelze než shrnout jen: „Hm, tragické, hm, zajímavé, hm, nechutné.“ Zajímavé je jistě to, že v údajně neprůstřelném šmírovacím režimu Spojených států prošel případ bizarního soužití této matky s dcerou bez větší pozornosti autorit po dobu 20 let, stejně tak jako to, že po propuštění z věznice nebude Gypsy považována za sociálně nebezpečnou. Jen jako seriál v osmi dílech už tento příběh zase tak zajímavý není… (21.11.2020)