Červený trpaslík - Zpátky na Zemi

Znovuoživení kultu, který měl velmi těžkou úlohu, ale dokázal se s ní poprat. Co mi zde chybělo byl chybějící smích, který k trpaslíkovi neodmyslitelně patří. Tady nebyl a proto ten zážitek ze sledování není stoprocentní. Jinak vtipné to je, chytré taky, děj není odfláknutý, takže jako rozjezd pro další série velmi uspokojující. (28.02.2016)

Myslim, že trojdíl se jako rozloučení či tolik žádané oživení náramně povedl. Vyvolalo to ve mě takové nostalgické pocity. Ne že bych se nějak hystericky smál, ale většinu času jsem měl na obličeji blažený úsměv. Osazenstvu to klapalo jako za starých časů nebo dejme tomu za časů osmé série, kterou já osobně mám velmi rád (narozdíl od sedmé). Parodie na Blade Runnera... geniální, hlavně zvětšování fotky a proběhnutí sklem. Navázat po takové době je nesmírně těžké. Jsem rád, že se nesnažilo o nějaký velký návrat a vznikla tahle příjemná krátká vzpomínka na jeden z nejlepších seriálů. (14.04.2009)

(1) Velice smutné. Neschopnost přiznat si, že doba sci-fi persifláže je pryč, korunovaná postavou z jiného seriálového - CSI - vesmíru. Spíše melancholické než pubertálně rozverné, dramatické než komediální - stále ale prvotřídní. Rozhodně jiné než celý seriál, protože humor těží z tragiky postav, nikoliv jejich sofistikované verbální výměny názorů. Překvapivě dospělé: rozhodněte se, jestli to budete brát jako klad, nebo zápor. (2) Ne že bych nebyl zklamaný tím, že ze všech možných nabízených variant byla zvolena ta nejjednodušší, co se týče fanouškovského diskurzu (nejsme skuteční, ale jsme fiktivní postavy ze seriálu!), ale... Červený trpaslík je zpátky, včetně svého verbálního a ironicky úsečného humoru! A zároveň je tento reflektován a glosován, protože fanoušci se smějí především tomu, že "jejich" postavy udělají něco pro ně typického. Je fajn reflektovat postavy a vesmír, ve kterém žijí (první díl), a fanouškovskou základnu (druhý díl)... teď už zbývá jenom "trojka", která by mohla něco říct o proměnách sci-fi persifláže. (3) Kultovní sci-fi britcom, jehož vznik inspiroval neméně kultovní sci-fi film Ridleyho Scotta (ne, VETŘELEC to není a THELMA A LOUISE taky ne, i když víme, že oba jsou také sci-fi), došel ke svému konci díky sofistikovanému scénáři plného smíření se s tím, čím/kým jsem. Svérázné uchopení a variace BLADE RUNNERA, jemuž se dodávají originální významy (origami je zužitkováno!), v důstojném rozloučení. Není si co víc přát... 9/10 (11.04.2009)

Zbytečný a ne moc vtipný (možná) dovětek ke geniálnímu seriálu. Je sice pěkně vidět všechny staré známé po několika letech, ale to vám samo plno hlášek a výborný humor nevykouzlí. Tady už se totiž opravdu většinou jen vaří z vody a i když se sem tam nějaký vtípek najde, tak v porovnání se svým předchůdcem je to zoufale málo.50% (12.12.2010)

Víc než původnímu seriálu se to podobá knížkám. To znamená vážnější nota, víc bizardních a zamotaných situací, méně sitcomáckého vtipu a pokus přimět k přemýšlení. Knihy jsem měl rád, ale zlatá původní série. Pár vtipů je tu tak dobrých, že si možná poprskáte obrazovku, ale jejich hustota by chtěla víc nadupat. Jen nechápu, proč se tam měli setkat s nějakým neznámým chlápkem (O'Callaghan), když stvořitel je Doug Naylor. Už jsem se těšíl, že ho konečně uvidím. Ale i tak to stálo za to... See you, space dropout (11.08.2009)