24 hodin

DEN PRVNÍ: Rozhodně jeden ze seriálových milníků bez, kterého by těžko vznikly pecky jako je třeba LOST a HEROES. Tvůrci měli skvělý nápad se sledováním jednoho dne ze života agenta protiteroristické jednotky. Je pravda, že se toho za jeden den stane tolik, že je to až neuvěřitelné, ale budiž. Nebyla to žádná nuda. Kiefer Sutherland je jako Jack Bauer skvělý a vůbec všechny herecké výkony jsou na jedničku. Jsem zvědav co nabídne druhý den... DEN DRUHÝ: Je skvělý. Výborný nápad přivést na scénu starou dobrou atomovku se ukázal být tím nejlepším s čím mohla 24ka přijít. Některé díly patří k seriálové špičce i teď. Jedinná rušivá linie je ta co patří Kim, ale to je tak všechno co se mi nelíbilo. Jack jede a já chci být u toho až rozehraje novou partii třetí den. Mimochodem George Mason (i Xander Berkeley) je frajer a já mu fandil už od první řady. V Té jedné chvíli byl pro mě větší borec než Jack a to už je co říct... DEN TŘETÍ: Zatím rozhodně nejnabouchanější den. Možná až příliš. První polovina se nevyvíjela úplně nejlépe a kromě Jackovy příběhové linie to byla docela nuda. Na druhou stranu je ale druhá 12ti hodinovka to nejlepší co seriál prozatím nabídl takže jsem pořád spokojený. Snad to bude pořád nejméně na stejné kvalitativní úrovni. Čekám co nabídne čtvrtý den... DEN ČTVRTÝ: Myslel jsem, že bude slabší než dny předchozí (nevím, kde jsem to sebral, asi jsem to někde četl či co) a oni mi na zlatém podnosu naservírují stejně dobrou jízdu jako dřív. Do nebe vychválit bych chtěl hlavního záporáka, kterého ztvárnil Arnold Vosloo. Tak kluzký a hlavně sympatický parchant ve 24ce přímo chyběl. Hodně potěšila i Chloe. Vážně válí (hlavně v terénu ;) a její přímočarý přístup dokáže vykouzlit na tváři úsměv i v nejméně vhodných situacích. No a konec posledního dílu byl pro mě balzám na duši. Přesně takové konce mám nejraději. Umírám zvědavostí co přinese Jackovi pátý den... DEN PÁTÝ: Wow. Úžasná jízda. Byl to takový nářez, že jsem s Jackem strávil poslední den roku 2007 a první roku 2008, protože jsem se prostě nedokázal odtrhnout. Neuvěřitelně intenzivní začátek, skvělý záporák (sám pan P.;) a znovu skvělý konec. Žabácký president Logan odvedl úžasný výkon. Poslední díl byl prozatím to nejlepší co v rámci 24ky vyšlo. Nemůžu se dočkat šestého dne... DEN ŠESTÝ: Úžasný rozjezd točící se kolem kufříkových atomových bomb mě znovu úplně smetl. O to hůř jsem ale pak nesl pomalou a převážně politickou část, která trpěla vážným nedostatkem Jacka. Naštěstí se ke konci všechno začalo vracet pěkně do normálu a k mé spokojenosti. A jedno musím uznat, Jack je vážně prokletý. To mi ale nezabrání těšit se na sedmý den... P.S: I když se tomu ze všech sil snaží zabránit stávka scénáristů. Tak už se konečně dohodněte hoši ;). DEN SEDMÝ: Dochází k nevyhnutelnému a seriál začíná vybírat ty nejlepší kousky z předchozích řad a kombinuje je s několika novinkami. Občas mi přišlo, že se dívám zase na věci z druhého a třetího dne. Naštěstí se díky tomu razantně zvýšilo tempo a člověk se téměř nemá šanci nudit. Když se zápletka, která kdysi vydržela na polovinu řady vyřeší během jednoho dílu není proč být rozladěný. Sedmá řada má navíc ze začátku (asi prvních 13 hodin) k dispozici Jacka Bauera, který nemá cit a je až roboticky přesný. To sice později začnou narušovat spoileroidní elementy, které zatím raději pominu. Výrazného zlepšení se nám ale dostalo v obsazení, tedy až na strašnou Cherry Jones v roli presidentky Taylorové. Kromě několika starých známých tváří je to právě Annie Wersching jako Renee Walkerová, která dokonale zapadla do role Bauerovy parťačky a vlastně člověku připomene starého dobrého Jacka z doby, kdy ještě měl pro co žít. Navíc je to celkem kočka a po dlouhé době je na koho se v seriálu dívat. Spolu s Elishou Cuthbert, která v závěru dědovi Jackovi dokazuje, že je jako on a moc pěkně se převrátí jedno ze starých seriálových klišé. Z ostatních se docela blízkli Colm Feore, občas trochu otravný, ale nakonec hodně solidní Jeffrey Nordling a ještě pak Carlos Bernard, který se po roce vrátil jako Tony Almeida. Tonyho dějová linie je z celého dne asi nej zajímavější, protože má jako bývalá mrtvola co vysvětlovat. No a samozřejmě nasmím zapomenout na Jona Voighta, který smetl snad každého záporáka z předchozích sérií svým špičkovým ztvárněním příjemně ujetého Jonase Hodgese. Zasazení do Washingtonu seriálu taky dost pomohlo a vykřesalo díky tomu pár hodně zajímavých scén (prostřední díly v Bílem domě), k tomu některé moc pěkné záběry na Kapitol změny v dopadu světla (oranžáda je nahrazena chladnou modří) atp. Doufám, že podobný a snad ještě lepší vliv bude mít na show přenesení děje do New Yorku, kde se nabízí prostor (střílející Jack běžící skrz Rockefellerovo centrum) k hodně zajímavým experimentům. Kieferovi snad jenom popřeju aby mu dobře dopadl soud a tvůrcům ať osmého dne nechají zabít tu presidentskou káču... DEN OSMÝ: Jsem teď trochu naměkko a jestli se tenhle komentář zvrhne v sentimentální blábolení, klidně přestaňte číst. Jack Bauer svůj poslední den v televizi začíná s čistým štítem. Šťastný a v rodiném kruhu. Nebývali jsme na to zvyklí. Ale jak už to tak bývá Jackovi na dveře zaklepe teroristický útok a přes všechny jeho snahy je do něj znovu zatažen. President Hassan, který je cílem, připomíná starého dobrého Palmera a vůbec je to docela sympaťák. Vrací se nám Renee Walkerová přetransformovaná v zabijáckou mašinu a její úloha je katalyzátorem posledních hodin dne. Ze CTU nováčků bych rád vyzdvihl Freddieho Prinze Jr. protože dokázal jako akční hrdina bez problémů obstojí. Jen to chtělo mu dát šanci. A teď k příběhu. První asi tak tři-čtvrtiny jsou klasika jak ji známe. Nic moc oslnivého, ale pořád lepší než většina běžné konkurence. Pak ale přijde zlom, který vás zasune do sedačky a od té doby začne závěr jaký si všichni fandové přáli. Jack započne inferno, které už jsme dlouho neviděli a mrtvoly se vrší. Politická linka je povedená jako nikdy a ta blbá presidentka se začne vyvíjet v zatraceně zajímavou postavu, pod vlivem starého známého Logana (znovu dokonalý Gregory Itzin), jehož účast mě přiměla těšit se na každý jeho podlézavý úsměv, tríček, tisíce polopravd a úskoků. On jako pravý opak Jacka je tím správným záporákem pro finální hodiny. Poslední díl možná není tak akční jak jsem si představoval (tím, že se Events occur in real time nám uniká spousta věcí a je to zatracená škoda), ale i přesto je správný. Z finální scény jsem byl hodně naměkko a... sakra jdu si pro kapesník. Budeš mi chybět Jacku. DAMN IT! DEN DEVÁTÝ: Tak se hodiny přece rozjeli a tvůrci svižně zasvěcují do děje. 8 dní byla dlouhá doba, ale všechno je relativně obstojně uvedeno na pravou míru, i pro ty co právě naskakují do vlaku. Našlapaná dvanáctihodinovka nabízí vše dobré (i zlé) co poslední série, jen je tady míň vaty. Teroristická máti je docela standardní, ale snaží se nabídnout něco nového díky ovládání bezpilotních letounů. Vrací se Hellerův klan, přece jen je šestá řada nechala trochu odbyté a hlavně se vrací Jack. Naštvaný a zlý. Tak jak ho máme rádi. Struna praská v posledních dílech, napíná se za hranici únosnosti. Kreativně pěkně pracuje s předpoklady diváka a servíruje před něj nejedno překvapení. Poslední díl nesleví, ukončuje samurajským mečem a desetiminutový epilog je pěkným rozloučením s koncem, který vezme za srdce. Ale až po zatmívačce. (02.06.2007) (méně) (více)

"Právě teď teroristé plánují atentát na prezidentského kandidáta. Má dcera zmizela a lidé, se kterými pracuji, v tom všem možná mají prsty. Jsem federální agent Jack Bauer. Dnešek bude nejdelším dnem v mém životě." Těžko vyjádřit náklonnost, kterou chovám k tomuto seriálu. To už není jen počáteční zamilovanost do něčeho nového, je to sedmiletý vztah, kdy si stále opakovaně přiznávám, že Dvacet čtyřka není jen "bez jakýchkoli pochyb s obrovským náskokem dvaceti koňských délek daleko nejlepší AKČNÍ seriál v historii", jak napsal můj oblíbenec jahol, ani "nejlepší seriál posledních let", jak to vidí Tom Hardy, ani "nejlepší americký seriál všech dob", jak ho popisuje Woody. Čtyřiadvacítka pro mě ztělesňuje nejlepší seriál, jaký jsem kdy viděla, nehledě na žánr, dobu natočení či místo původu. Samozřejmě, jsou tu jistá zakolísání, doba, kdy si říkám, jestli ho přece jen hodně nepřeceňuju, jenže pak se dostanu k další řadě, během týdne ji zkouknu celou a veškeré pochybnosti se rozplynou. Jak ale tvrdil i Sókrates, s odpovědí vyvstávají nové otázky, a tak tu sedím, píšu tento komentář a přemýšlím, proč se seriál u nás dočkal tak vlažného přijetí (72%), zatímco všechny ostatní dramatické série, které by bez jeho úspěchu na druhé straně Atlantiku pravděpodobně nevznikly, v ČR vyvolávají nadšení. Jinde ve světě je tomu obráceně, na IMDb má Čtyřiadvacítka se svými 8.9/10 hodně silnou pozici. Proč tomu tak je? Těžko říct. Snad se někteří Češi neztotožňují s myšlenkou patriotismu, kterým je tento seriál až po okraj naplněn. Snad některým vadí, že každý díl netrvá hodinu, jak bylo inzerováno, ale vždy několik minut přeskočí. Nebo se snad prostě nedokážeme smířit s tím, že hlavní hrdina svými schopnostmi předčí i zásahové komando. Přitom v žádném jiném dramatickém seriálu není vtlačeno tolik emocí jako právě ve 24 a málokterý hlavní hrdina tolik působí jako docela obyčejný člověk s pocity. Stejně tak tam, kde většinou scénaristé trpí nejistotou o budoucím vývoji děje, právě Dvacet čtyřka boduje. Neznám snad žádný jiný seriál, kde by první řada ovlivňovala třetí, minoritní zápletka ve čtvrté určila konec páté a děj páté byl ještě rozšířen o nové podrobnosti v sérii šesté. Tvůrci mají prostě zatraceně dobře promyšleno, co přijde, navíc dokáží do postav reflektovat i to, co už se odehrálo, takže pokud byl Jack Bauer jistou dobu mučen, je velká pravděpodobnost, že o několik dílů později nebude schopen podobnými praktikami vyslýchat podezřelé. Damn it! Tento komentář už je teď sakra dlouhý, tak to nebudu ještě protahovat, a jen budu doufat, že výbornou kameru, střih, režii, hudbu a herecké výkony zmíní ve svých komentářích jiní. Ačkoliv jednu poznámku na závěr si neodpustím. Zatímco komunita na ČSFD vyzdvihuje hlavně temnou pátou sérii (pravda, zabít polovinu hlavních postav v prvních 30 minutách prvního z čtyřiadvaceti dílů a ještě se nelítostně obout do politiky USA je odvážné), já budu navždy nejvíc milovat komorní první sezónu, kdy na Jackovi nezávisely osudy lidí na celém západním pobřeží USA, ale "jen" život jednoho amerického senátora. Je vysoce pravděpodobné, že jsem silně neobjektivní a jen mě k této řadě poutá jakási nostalgie, která mi zatemňuje úsudek, nemůžu ale zapomenout, jak revoluční mi tehdy přišla, a závěr posledního dilu mi v hlavně doznívá ještě po letech (ony konce sérií jsou u Dvacet čtyřky všeobecně velmi povedené). Na druhou stranu jen nostalgie to asi nebude, nedávno jsem se dostala k první řadě znovu, shlédla několik prostředních dílů a skákala jsem nadšením. Z toho, jaké emoce dokázali scénáristé vystřískat z obyčejné scény, kde Jack zachraňuje svou rodinu. Z toho, jak vynalézavý hlavní hrdina musel být, aby porazil byť jediného nepřítele. A nakonec i z toho, že každých deset minut nepřišel další zvrat. A tak, ačkoliv si uvědomuju, že je publikum hladové a chce stále zběsilejší tempo a více mrtvých, by mi vůbec nevadilo, kdyby se seriál zase jednou vrátil do těch starých kolejí s jediným zrádcem a zdánlivě jednoduchým úkolem. "Jsi prokletý, Jacku. Všechno, čeho se jen dotkneš, končí smrtí." 1. řada 120% | 2. řada 90% | 3. řada 95% | 4. řada 90% | 5. řada 110% | 6. řada 80% | 7. řada 75% | 8. řada 100% Epilog 4. června 2010: Omlouvám se, pokud následující text bude jen snůška keců, ale tak sentimentálně jako po skončení posledního dílu poslední řady jsem se snad nikdy necítila. S Jackem jsem strávila nějakých osm let života a víc než 8 x 24 hodin, jelikož nejednu epizodu jsem si s radostí zopakovala. A teď bych si nejradši dala osmidenní maraton, protože vývoj, kterým tato série prošla, je strhující. Když začala jít po páté sezóně kvalita lehce z kopce, bála jsem se, že Jack neodejde na vrcholu, a první polovina osmé řady tomu bohužel napovídala. Šestnáctý díl mě ale vykolejil, sedmnáctý emočně roztřískal a při pozpátku odbíjejích hodinách dílu čtyřiadvacátého jsem už měla slzy v očích. Děkuju celému týmu, který na tomto seriálu pracoval, a děkuju Kieferu Sutherlandovi za přivedení Jacka Bauera k životu. Byla to krásná doba. (30.01.2006) (méně) (více)