Sbohem, má konkubíno

Je to celkom dobrá historická dráma. Má pomerne dobrý príbeh o dvojici mužov, ktorí už od detstva trénovali v čínskej opere, kde to síce kvôli krutým podmienkam mali ťažké, ale predsa len vydržali, k tomuto umeniu si vytvorili vzťah a postupne sa z nich stali nielen skvelí priatelia, ale aj veľmi uznávaní herci. Lenže krajina prechádza zložitým obdobím, kvôli ktorému často dochádza k výrazným zmenám, čo ovplyvní aj ich a navyše oni dvaja nevnímajú svoje priateľstvo úplne rovnako a tak príchod očarujúcej ženy, do ktorej sa zamiluje jeden z nich ich vzťah výrazne ovplyvní. Spracovanie je celkom slušné, čínsku operu som vždy považoval za príjemné spestrenie historických filmov, ale predsa len som sa filmu, kde má takéto výrazné zastúpenie a navyše pri takmer trojhodinovej dĺžke trochu obával, ale nakoniec nebolo vôbec treba. Dej zaberá veľký časový úsek, ktorý zaberie nielen životy postáv od detstva až takmer po starobu, ale aj viacero zásadných udalostí dejín Číny tej doby, pri ktorých ma síce mrzí, že nedostali až tak moc priestoru, ako by som chcel, väčšinou som mal pocit, že sa to deje len úplne v úzadí, ale občas to predsa len ide aj trochu do popredia, čo to celé osvieži. Takže s dĺžkou ani nemám väčší problém, až na pár trochu slabších častí, prevažne z poslednej tretiny ma to väčšinu času dosť bavilo. Už kruté zachádzanie v škole počas detstva dokáže zaujať, ale následne ma to bavilo ešte viac, hlavné postavy si ma získali, pričom dobre zvládnutý mi prišiel aj ich vzťah a keď do deja vstúpi ďalší výrazný dejový prvok, láska k žene, začne to byť ešte lepšie. Takže väčšinu času sa je na čo pozerať. A pochváliť musím aj tú samotnú čínsku operu, tie vystúpenia majú niečo do seba. S hereckým obsadením som spokojný, hlavné duo Leslie Cheung a Fengyi Zhang, k tomu výborná Gong Li, ktorá ma z celého filmu bavila najviac a z vedľajších postáv ešte najviac zaujme You Ge. Réžia a technická stránka sú na tom veľmi dobre, Kaige Chen nemá s týmto žánrom žiadny problém, slušná výprava, výborná dobová atmosféra a film má také zaujímavé čaro, tu nemám väčší problém. Takže určite sa tu dalo ešte niečo vylepšiť, hlavne po stránke scenára, ale aj tak som dosť spokojný, páčilo sa mi to. 71% (10.08.2014)

Chen prekonáva samého seba. Farewell My Concubine je rozvetvenou a komplexnou historickou freskou vnímanou očami dvojice javiskových bratov. Leslie Cheung v ďalšej nezabudnuteľnej úlohe. Spolu s Fengyi Zhangom a Gong Li sú sprievodcami najvýznamnejšími historickými udalosťami 20. storočia. Atraktívnosť a romantizujúca predstava o Číne je tu podriadená politickým machináciám. Postavy sa menia, strach ich mení a ich snaha byť šťastnými závisí od vôle iných, mocnejších ľudí. Láska medzi dvoma hercami a jednou ženou. Láska k opere. Túžba po nesmrteľnosti je tu podaná veľmi citlivo. Chen sa nesnaží o vytvorenie puta medzi divákom a postavami. Ukazuje nám malosť života a malichernosť veľkých túžob. Kamera, hudba, kostýmy, výprava a herci bezchybný. Jedná sa o naozaj pozoruhodné dielo, ktoré aj napriek svojej dĺžke nenudí a vysvetľuje bez násilnosti a bez predchádzajúcej znalosti kontextu Činskú históriu veľmi jednoduchým spôsobom. Obrazová báseň a finále patrí k jedným z najsilnejších aké som za poslednú dobu videl. Už viem o čom Xingjian Gao v Biblií osamelého človeka písal. (29.11.2015)

Uf. Tohle byl tedy nášup. Příběh herce, který se zžil se svou rolí. Kulturně-historický exkurz nedávnou historií Číny, aneb od teroru kulturního despoty, po teror kulturní revoluce. Příběh luxusní prostitutky s nejryzejším charakterem. Příběh sobecky sebestředného majetnického homosexuála se sklony k hysterii (prostě ta nejnepříjemnější a nejnesympatičtější verze gay charakteru - zajímavé na tom je, že je to hlavní postava). Tohle všechno tenhle film poskytne, a ještě mnohem více, v zajímavě pojaté formě vyprávění, s úžasným hudebním doprovodem. Tohle není přímočarý jednoznačný příběh, tohle je mnohovrstevnatý epos, který mě převálcoval jako parní válec. Opravdu kulturní zážitek. Tu operu bych chtěl vidět celou. Jen kdyby to sakra nebylo tak dlouhé. (10.01.2015)

Z meho pohledu jednoznacne zklamani, mozna za to muze zdejsi totalne premrstene hodnoceni, diky kteremu clovek ocekava buhvijaky masterpiece a dostane se mu neceho viditelne pod urovni filmu reziserova kolegy Yimou Zhanga. Kaige Chen tak temer 3 hodiny vyplytval na analyze dvojice tezce nesympatickych hercu cinske opery. Nazorny priklad toho, ze jakmile jde o divadelni sferu, je temer zaruceno, ze ti lide jsou mentalne labilni extravagantni pritepleni klauni. Nejsympatictejsi postavou snimku tak zustava zdejsi stetka Gong Li, ale i ta jede pod hranici sveho standardu. Narozdil od jejich trademark filmu se Zhangem, ktery si ji hyckal, zde neni stred deni ve kterem muze zarit, ale je k ni pristupovano jako k bezne herecce, jedne z mnoha. Snaha o vytvoreni neceho epickeho ala "To Live" od Yimou Zhanga zorbazujici situaci v Cine afektovane zmenami rezimu je ocividna, zustava ale jen u te snahy. Prestoze to ma sve momenty, je to spise prumerny kus. 5/10 (20.01.2010)

Dalo by se sofistikovaně promlouvat o bohaté interní symbolice, o tom, kterak se ve filmu vrství, rozvádějí a opakují variace na základní motiv z titulní opery v několika rovinách a v různých kontextech, jen aby se to všechno v závěru s brutální efektivitou střetlo v jediném bodě - ale v mém případě onen jediný bod reprezentoval bezchybný 'zásah na komoru', pročež mi tváří v tvář Konkubíně tak nějak docházejí slova. Tenhle film mě asi před rokem obrátil naruby a rozebral na součástky takovým způsobem, že jsem doteď neposbírala všechny šroubky a kolečka. Jeden až tři framy z Farewell My Concubine bohatě stačí k tomu, aby se mi všechny ty dojmy a emoce, co se mnou mávaly po jeho zhlédnutí, znova a s plnou parádou nahrnuly do hlavy. Patřím sice k lidem, co se nechají rádi a snadno dojmout, ale čím víc o tom přemýšlím, tím jsem si jistější, že *tohle* se mnou v posledních x letech žádný jiný film neudělal. Farewell My Concubine je neuvěřitelně intenzivní divácký prožitek - a poměrně vzácná připomínka toho, co film - tu a tam - doopravdy dovede. (15.12.2007)