Hlava-22

možno mierne podceňujúce a prísne hodnotenie, ale vychádza jedine z dobrej znalosti a obľúbenosti knižnej predlohy - na druhej strane musím čestne vyhlásiť, že sfimovať CATCH XXII je/bol podľa mňa údel ťažší, než na plátno preniesť Tolkienovu trilógiu - aj keď sa v tomto prípade jedná len o jednu knihu, tiež sa odohráva na vymyslenom ostrove a zaľudnená je nemalým počtom postáv, postavičiek a figúrok . . . i napriek tomu veľmi silné tri hviezdičky nielen za odvahu, ale aj za to, že risk sa v tomto prípade z väčšej miery stal ziskom - lepšie asi adaptácia Hellerovej knihy dopadnúť nemohla, milovník dlhých záberov, jednozáberoviek a minimalistického herectva a nemilovník detailov (dajú sa spočítať na prstoch jednej ruky) Nichols síce nevytvoril ani zďaleka svoj najlepší kúsok, ale vytrieskal z toho čo najviac - a na viacerých miestach je vidno, že trieskal naozaj mohutne, kniha bola síce vtipnejšia a viac vystihovala bizarnú atmosféru vojny a absurdné epizódky boli akési . . . absurdnejšie (azda až na bičovanie odpadnutého koňa vo vyľudnenom nočnom meste), ale inak kvalitný a nesmierne precízny film s výbornými hereckými výkonmi (môj osobný miláčik - Orson Welles); (05.09.2008)

Blázen nemusí sloužit v armádě a může z války pohodlně odfrčet domů. To je pro Yossariana a jeho touhu zmizet z války skvělá zpráva. Blázen se však musí za blázna sám označit, čímž bláznem být přestává. To je pro Yossariana a jeho touhu zmizet z války špatná zpráva. Yossarian tak může dál poletovat mezi vybuchujícím střelivem a užívat si, společně s dalšími nedobrovolnými bojovníky proti nacismu, řady zábavných situací. Filmový přepis válečné absurdity určitě mohl dopadnout hůř, ale geniality psané předlohy nedosahuje ani v nejlepších okamžicích. (04.02.2009)

Skoro se mi chce napsat - nepovedená adaptace vynikající protiválečné knihy... Tam, kde u Hellera absurdita demaskuje zrůdnost války, tam ale režisér Mike Nichols vytváří labyrint nesmyslnosti, ve kterém se jako divák občas trochu ztrácím... Podobné filmy: Jak jsem vyhrál válku, MASH, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (26.11.2008)

Údajně skvělá kniha Josepha Hellera mě zatím úspěšně míjela (No on to není žádný výkon, protože vždycky si najdu důležitější činnost, než jít do knihovny. Třeba zírání z okna. A když už tam omylem zabloudím, tak mě potom musí daná knížka dva měsíce hypnotizovat z poličky, než se do ní pustím) a tak jsem si říkal, že moje šance pochopit tenhle film jsou asi tak stejně vysoké, jako šance, že bych to nandal Einsteinovi v logických hrách (Tak kdybych ho teď vykopal, tak bych ho možná i dal. Samozřejmě myslím za živa). Jenže Hlava 22 ani tak není o tom jestli pochopíte příběh nebo ne, ale jestli si tuhle černo-humornou bizarnost užijete a já se bavil královsky. A musím před Nicholsem smeknout fiktivní buřinku, protože si dokázal s filmem formálně vyhrát jako Heller s psychologií svých postav. Navíc vybral skvělé herce v čele s úžasným Alanem Arkinem a výborným Jonem Voightem, který si z války udělal společnost s ručeným omezením. Také potěšil Orson Welles v roli generála Dreedla. Plusové body navíc za kameru a hudbu. Hodně silné 4*. (01.04.2008)

Opravdu mnohovrstevnatý film o válečném šílenství, které jenom podtrhuje fantaskní finále. Knihu jsem nečetl, ale dle samotného filmu, musel být tento projekt velice náročný. Naštěstí se kniplu či kormidla chopil Nichols a natočil působivý film, ve kterém je toliko radosti a smutku, že to tvoří opravdu výbušný koktejl. Celou dobu jsem se bavil a stejně na konci mi rozhodně válka nepřišla jako nějaká hra či fraška. Netradiční a přesto geniální válečný film. (20.09.2006)