Hájili jsme hrad

Netypický válečný film, který se odehrává v zimě roku 1944 na belgickém hradě, kde se skupina amerických vojáků chystá na poslední boj s nepřítelem. Jednotliví vojáci se před bojem baví, jak můžou. Jeden se stará o VW Brouka, druhý peče v pekárně chleba a další spí s místní ženou a další zase něco. A abych popravdě řekl, takovýto příběh mě moc nebere. Raději se podívám na film, kde se bojuje a ne kde se vedou sálodlouhý řeči o válce a umění a kde vystupuje hodně zváštních postav. A co ty uniformy z Pacifiku, co měli američtí vojáci? Ale abych jen nekritizoval, i toho boje jsem se dočkal. Po nudné hodině se mě to začalo konečně líbit. Boje byly dobře nasnímané a celkově to zvedlo moje hodnocení. Takže nakonec za 3*, i za Burta Lancastera, který jako jediný vyčníval z herců. (16.08.2010)

Za mňa sklamanie. K bráneniu hradu a teda k akcii dôjde až v poslednej tretine. Dovtedy sledujeme skupinku vojakov, ktorých máme spoznať a mali by nám prirásť k srdcu, ale napriek špičkovému pôvodnému a aj dabingovému obsadeniu, ma prakticky nikto z nich nezaujímal. Snáď len kurevník Peter Falk občas pobavil. No a ani tá akcia to na konci nezachránila. Je tiež len taká tuctová, takže celkovo dosť nudný vojnový film s jedným pekným hradom. 4/10. (06.08.2022)

Tak tedy chvíli nahoře a chvíli dole.Prozaický až vojensky syrový začátek....,pokažený jeep tlačený brblajícími vojáky cosi uvozuje, ale vzápětí jsme z toho "cosi" vytrženi kamsi úplně jinam.Až surreálně krásný obraz hraběte s paní na koních a posléze konfrontace a rekvírování hradu.Směs lidí s různou mírou intelektu,diametrálně odlišnými hodnotovými systémy je na čas sražena dohromady armádou, ale na malou chvíli mohou žít jaksi nacivilno. Projeví se skutečně lidsky a jsme svědky rozkvétání růží.......kunsthistorik, pekař, velitel,páter...i dámy v bordelu.Každý svým způsobem.A hraběti dokonce přinese vytouženého potomka, jemuž ale není otcem.Nicméně všeobjímající matka válka je posléze nutí k tomu, proč uniformu oblékli. Ale jak už to bývá, inter arma silent musae....a vše je poničeno, lidé pozabíjeni a válka triumfuje. Vzpomněl jsem si na Hlavu 22, v tomhle filmu také absurdita války přechází v surreálně obrazy.Ale za tu chvíli vytržení to stojí.....Zajímavý pohled na válku.Ale kdoví, jak tyhle situace probíhaly ve skutečnosti, není-liž pravda?Co? (27.05.2010)

U starších filmů si obvykle pečlivě vybírám, na co se podívám, a obvykle se trefím sám sobě do vkusu - to však v tomto případě není pravda. Sydney Pollack a Burt Lancaster byli příslibem kvality, výsledkem je však nezdařený (proti)válečný patos v podstatě o ničem. Vojáci přijedou na hrad a pak se strašně dlouho děje prázdná vata - Lancaster s páskou přes oko šuká vilnou hraběnku, O'Neal tam furt mele nějaký hovna o umění a ostatní tam ani nevim co vlastně dělaj. Chvíli jsou v bordelu, pak zas na briefingu v hradě, a většinu času pendlují bezcílně někde mezi. Na neexistující příběh navazujou špatný herecký výkony a ještě mnohem horší ozvučení filmu. Na západní frontě klid z roku 1930 mělo lepší zvuk než tohle. Dokoukat tenhle film do konce bylo vážně utrpení a nezachránily ho ani neznámý kočičky z bordelu. (16.10.2016)

První hodina byla celkem nezáživná. Skupina vojáků vedená jednookým Burtem Lancasterem přichází na hrad v Belgii, a pak se s nimi seznamujeme - major chce hrad ubránit za každou cenu, kapitán chce zachránit cenné umělecké předměty, jeden voják píše knihu, další pomáhá v pekárně, jiný si oblíbí auto, je tu impotentní hrabě a jeho krásná neteř a zároveň manželka, která spí s majorem, ve městě je plno divných lidí. Jenže závěrečná bitva je tak dobře udělaná, že musím dát nakonec 3*. V jedné z rolí se objevuje i Peter Falk, ale nijak moc nezaujme. (25.05.2010)