Po životě - Série 1

Dvakrát som musela prehodnotiť svoj postoj k tejto sérii. Anglická komédia ako má byť - sarkastická, miestami až absurdná, každá postava má svoj príbeh, až pri treťom dieli som si uvedomila, že ten Tonyho nie je až taký stereotypný a že sa stále posúva niekde ďalej. Dojali ma scény s poštárom, v domove dôchodcov, v redakcii, na cintoríne. Večer som už zaspávala s nezabudnuteľným pocitom, že som našla sympaťáka roka - Rickyho Gervaisa. Potešil ma aj Nick Cave - "Into my arms" v treťom dieli. (20.09.2019)

Náběh to mělo slušný. Gervais je ateista, takže žádné pánbíčkaření se naštěstí nekonalo, ačkoli k tomu námět mohl svádět. Co mi vadí, je, že Gervais namísto aby se spokojil s tím diváka rozesmát (což se mu v mém případě tu a tam přeci jen podařilo), má navíc potřebu mu ještě předat pár životních mouder. Do toho hlavní hrdina si nesmí ponechat svůj pokřivený charakter, ale musí se změnit, stát se dobrým lidumilem, který se naučí mít všechny rád, a jemuž nakonec všichni odpustí... Nebýt tohoto přemoudřelého, přeslazeného a uslzeného vyústění, mohla to být daleko větší bžunda. (02.06.2020)

Gervais je prostě mistr v napsání opravdu lidských charakterů. Opět tu máme jeho jakožto hlavní postavu, která se chová jako dement, ale v tomto případě je to jen jeho bariéra, utvořená jako reakce na určitou situaci, v jádru je to však dobrák, což se postupně stále více a více dostává na povrch. Na pozadí jeho příběhu se pak odehrávají další příběhy opravdu obyčejných lidí, s opravdu obyčejnými příběhy, a je vidět, že i rutinní situace, když se dokážou dobře napsat, tak prostě táhnou. První série je tak klasický Gervais se vším všudy. (14.01.2022)

I když tu Ricky na potkání každého stírá, není to řachanda, ale naopak dost deprimující záležitost, která se postupně překlopí do feel good story. Má to fajn postavy a hlavně srdíčko, velmi silný moment byla Rickyho kontroverzní pomoc feťákovi, ale všechno to rozjímání o smyslu života vyústilo jen do pár ohraných mouder. (01.02.2020)

Jsem rád, že se pořád ještě točí záležitosti, které jsou pro mě jako za odměnu. Ricky Gervais mě tímto počinem opravdu dostal, jeho Tony je cynik podle mého gusta, jenž glosuje všechno (a všechny) s úžasným sarkasmem, navíc je ateista, takže bylo jasné, že si ho musím okamžitě oblíbit. U minisérie Fleabag jsem kritizoval to, že se tvůrcům nepodařilo dokonale sladit komedii s dramatem, tady to ale vyšlo dokonale, a tak jsem místo zběsilé legrace nebo uplakané tragédie dostal krajně lidský příběh, od kterého jsem se nemohl odtrhnout. P. S. Hned v první epizodě byla parádní definice lidského druhu:-) (20.06.2020)