Po životě - Série 2

Ve druhé řadě už divák ví, co od seriálu čekat, takže jsem si to užil ještě o něco více. Ricky umí napsat chytré scény a dialogy ze života a k tomu občas přidá trochu svého specifického sarkastického či černého humoru. Docela by mě zajímalo, jestli má inspiraci ze svého života, nebo se fakt tak dokáže vžít do ztráty nejbližšího člověka. Každopádně mu to tady věřím bez mrknutí oka. (Netflix 4k, orig.) (29.05.2020)

Nedal jsem to. První řada byla ok, ale tady je to pořád to samý dokola. Akorát Gervais častějš brečí a humor je buď recyklovanej, nebo žádnej. Dál doslovně mluví o tom, jakou cítí strašnou bolest, dál se ke všem chová hnusně, dál mu všichni říkají, jak je úžasnej, hodnej a vtipnej člověk... Neuvěřitelně sebestřednej projekt plnej čím dál tím víc nesympatických postav. Škoda, rozehraný to bylo zajímavě, ale po 2. díle už jsem nemohl. EDIT: Nakonec jsem to dokoukal, ale hodnocení se nezměnilo. Nejubrečenější seriál všech dob. Někde je to až na hraně parodie, viz scéna, kde Gervais brečí a dívá se při tom na home video sebe sama, kde taky brečí. (02.05.2020)

V druhé sérii už není Ricky tak depresivní, sice mu pořád hrozně chybí jeho žena, ale už si váží obyčejného života a uvědomuje si, že se vlastně má dobře a hodně lidí je na tom o dost hůř a mají větší chuť žít než on. Osobně by mě zajímalo z jakého bulváru těží ty bizáry těch článků do novin, to skoro vypadá na úchylku, že tohle sbírá pro inspiraci. A co pro mě zůstává úplnou záhadou, jak si člověk, co píše pro bezplatný lokální noviny mohl dovolit krásnej barák a ještě živit tatínka v singl pokoji v pěkným důchodáku....  To je uplně mimo realitu dnešních dní. (25.01.2023)

Ako ma prvá séria rozšlahala na kašu, pri sledovaní tohto mi behalo hlavou jediné slovo. "Načo?" Mám teóriu, že ani Rickeymu sa do toho nechcelo, ale asi sa niekde upísal a skrátka musel. Neviem, čo som čakal, keď predchodca za sebou krásne zavrel dvere a zdanlivo zahodil kľúč. Tak to malo ostať. Tu je všetko vyslovene postavené na vode. Tony v každej epizóde minimálne raz plače zväčša pri sledovaní starých videí s už dávno zosnulou manželkou, čo je celkom lacný ťah. V predchodcovi nevypustil ani jednu slzu a jeho smútok sa mi vrážal pod kožu o to intenzívnejšie (viem o tom svoje). To prázdno za očami vystihuje podstatne realistickejšie bolesť ako kropaje, čo sa dialo tu. Postavy tiež odfláknuté (psychiater, šľapka, pošťák,...). Ale! V konečnom dôsledku to bolo pekné. Zbytočné, ale aspoň pekné. (27.04.2020)

After Life je další zářný příklad toho, že nic netrvá věčně a ne každý úspěch lze zopakovat dvakrát. Zvláště pokud nemáte myšlenku a nemáte to pro myšlení. Důvod proč byla první série skvělá je jasné. Měla silnou myšlenku, životní otázky, smutnou tématiku říznutou cynickým a černým humorem. Bylo jasné, že aby druhá série byla stejně dobrá nebo i lepší musela přijít s něčím podobným, ale logicky jiným. A to se nestalo. Máme zde v podstatě stejný precedens, který je ukotvený v pohodovém životě hlavní postavy, která nemá žádné větší problémy, a když už, tak je během pár minut v pořádku vyřeší. To není drama, to není příběh. To je procházka v růžové zahradě bez ordinace. Když už se ukáže nějaký problém, ukáže se moc pozdě a jeho "řešení" přijde najednou hopem, že to vypadá totálně na palici. Série se drží nějakého humoru hlavní postavy a jiným, který občas potěší, vytvoří úsměv na tváří, ale tím to končí. Více vás spíše iritují nové a nezajímavé hlavní postavy, které nemají žádnou zajímavou linku svého děje a jenom jej uměle zaplňují. Obrovské zklamání, které se dalo čekat, ale i přesto se lehce doufalo. Nebylo to však tak neočekávané zklamání, takže se to dá přežít. Třetí série? Nemyslitelná. (01.05.2020)