Po životě - Série 2

Nedal jsem to. První řada byla ok, ale tady je to pořád to samý dokola. Akorát Gervais častějš brečí a humor je buď recyklovanej, nebo žádnej. Dál doslovně mluví o tom, jakou cítí strašnou bolest, dál se ke všem chová hnusně, dál mu všichni říkají, jak je úžasnej, hodnej a vtipnej člověk... Neuvěřitelně sebestřednej projekt plnej čím dál tím víc nesympatických postav. Škoda, rozehraný to bylo zajímavě, ale po 2. díle už jsem nemohl. EDIT: Nakonec jsem to dokoukal, ale hodnocení se nezměnilo. Nejubrečenější seriál všech dob. Někde je to až na hraně parodie, viz scéna, kde Gervais brečí a dívá se při tom na home video sebe sama, kde taky brečí. (02.05.2020)

V druhé sérii už není Ricky tak depresivní, sice mu pořád hrozně chybí jeho žena, ale už si váží obyčejného života a uvědomuje si, že se vlastně má dobře a hodně lidí je na tom o dost hůř a mají větší chuť žít než on. Osobně by mě zajímalo z jakého bulváru těží ty bizáry těch článků do novin, to skoro vypadá na úchylku, že tohle sbírá pro inspiraci. A co pro mě zůstává úplnou záhadou, jak si člověk, co píše pro bezplatný lokální noviny mohl dovolit krásnej barák a ještě živit tatínka v singl pokoji v pěkným důchodáku....  To je uplně mimo realitu dnešních dní. (25.01.2023)

Lepší jak první řada. V té první jsem pořád viděl hlavně Rickyho Gervaise. V té druhé už je to Tony. Možná byla první série větší sranda, druhá řada má větší hloubku. Jak co se týče vedlejších postav, tak zejména emocionálním vývojem Tonyho, který už jen nedělá klukovské provokace a naschvály, ale bojuje se svým osudem jinak a je to docela uvěřitelný proces. Závěr řady je velmi silný. (27.03.2021)

Tenhle seriál je zvláštní meditace nad životem a vztahy v něm. Potkáváte lidi, někteří s vámi poplují déle, jiní kratší dobu. Je to hodně o tom, co nabízíte, jako na každém trhu. I když v první sérii končí Tony s pozitivnějším náhledem na život, nemá vyhráno. S některými ránami se plahočíme až do hrobu a je to jen o tom, jak se s tím naučíme žít, ne, že by se to zlehčilo, či zlepšilo. Myslím, že to byl Keanu, kdo řekl "Grief changes shapes, but it never ends. (...) yep, byl to on, tuhle část už jsem ale dohledal: People have a misconception that you can deal with it and say, 'It's gone, and I'm better.' They're wrong.” Souhlasím. Na to, jak minimalistické, velmi silné, a obdobně jako včera, Burrův Immoral Compass, s taky velmi trefným závěrem, kde se emoce mísí, ale nemůžete se tomu nesmát. (22.02.2023)

Ricky Gervais je inteligentný génius. Je pravda, že niektorí géniovia zostávajú nepochopení a myslím, že mu to môže hroziť. Ešte raz zopakujem, ak ste nevideli nič iné od Rickyho, treba to napraviť, lebo sa môže stať, že budete neveriacky krútiť hlavou. Ricky hrá Tonyho a Tony od prvého dielu trpí smrťou svojej manželky Lisy. Ale ak to vnímate tak, že celých 12 dielov sa rýpe vo vlastnom vnútri a neustále narieka nad stratou milovanej osoby, to je len pozlátko, v ktorom je zabalená čokoláda. Vo vnútri sa odkrýva niekoľko príbehov. Nie mnohých. Ricky si vybral len niekoľko postáv a sporadicky sa objaví ďalšia tvár. Ale aké sú to tváre!!! Pozorne si ich pozrite! Ani za jedným z nich by ste sa neotočili s obdivom na ulici. (Dokonca aj tí „pohľadní“ po pár skečoch dostanú ako nálepku nejakú divnú povahovú vlastnosť alebo úchylku). Ricky si vybral do svojho seriálu neuveriteľných spolupracovníkov. Zdalo sa mi, akoby ani nepredstavovali hercov. Zahrali to skôr ako marionety vytiahnuté zo zaprášeného kufra. Alebo pripomínajú postavy zo stredovekých púťových predstavení s hrubou vrstvou mejkapu? Scény sa striedajú – niekedy sa zamyslíte nad životnými múdrosťami, ktoré nie sú len v dialógoch, ale aj v mieste a poslaní postáv. Inokedy vás zaskočí humor, že vám spadne sánka (možno aj trochu fekálny). Ale to musíte Rickyho poznať lepšie, aby ste pochopili, že je poriadny „beťár“. Posledný postreh – Ricky si to celé nechal parádne nasvietiť, ani v jednej scéne mu nezaprší. Žeby aj tým chcel povedať niečo o zmysle života? (05.05.2020)