Po životě - Série 2

Nie som asi taký nadšený ako ostatní. After Life prvú sériu beriem ako zaujímavý projekt. Hoci určite nie najlepší v rámci toho čo Ricky vytvoril. Problém ale mám, že aj keď sa ukázalo, že Tony prechádza zmenou, tu sa ako keby znova dostal do starých známych vôd. Jeho postava mi tou sebaľútosťou a neustálym vysvetľovaním svetonázorov začína liezť na nervy. Funkčné sa tak stávajú všetky vedľajšie postavy o ktorých by som sa chcel dozvedieť viac. A sledoval ich vývin a vzťahy. Lenže čas si pre seba berie Ricky a hoci to má množstvo pekných momentov je tam aj veľké množstvo zbytočných a spomaľovacích motívov. Tie sa bohužiaľ opakujú, neprinášajú nič nové a idú po typickej rovine klišoidných zvratov a vyústení. Žiadal by som si niečo premyslenejšie. Možno pozitívnejšie. Z tohto som zostal deprimovaný aj ja. 2. séria - 55%. Značný pokles. (29.04.2020)

Nedal jsem to. První řada byla ok, ale tady je to pořád to samý dokola. Akorát Gervais častějš brečí a humor je buď recyklovanej, nebo žádnej. Dál doslovně mluví o tom, jakou cítí strašnou bolest, dál se ke všem chová hnusně, dál mu všichni říkají, jak je úžasnej, hodnej a vtipnej člověk... Neuvěřitelně sebestřednej projekt plnej čím dál tím víc nesympatických postav. Škoda, rozehraný to bylo zajímavě, ale po 2. díle už jsem nemohl. EDIT: Nakonec jsem to dokoukal, ale hodnocení se nezměnilo. Nejubrečenější seriál všech dob. Někde je to až na hraně parodie, viz scéna, kde Gervais brečí a dívá se při tom na home video sebe sama, kde taky brečí. (02.05.2020)

After Life je další zářný příklad toho, že nic netrvá věčně a ne každý úspěch lze zopakovat dvakrát. Zvláště pokud nemáte myšlenku a nemáte to pro myšlení. Důvod proč byla první série skvělá je jasné. Měla silnou myšlenku, životní otázky, smutnou tématiku říznutou cynickým a černým humorem. Bylo jasné, že aby druhá série byla stejně dobrá nebo i lepší musela přijít s něčím podobným, ale logicky jiným. A to se nestalo. Máme zde v podstatě stejný precedens, který je ukotvený v pohodovém životě hlavní postavy, která nemá žádné větší problémy, a když už, tak je během pár minut v pořádku vyřeší. To není drama, to není příběh. To je procházka v růžové zahradě bez ordinace. Když už se ukáže nějaký problém, ukáže se moc pozdě a jeho "řešení" přijde najednou hopem, že to vypadá totálně na palici. Série se drží nějakého humoru hlavní postavy a jiným, který občas potěší, vytvoří úsměv na tváří, ale tím to končí. Více vás spíše iritují nové a nezajímavé hlavní postavy, které nemají žádnou zajímavou linku svého děje a jenom jej uměle zaplňují. Obrovské zklamání, které se dalo čekat, ale i přesto se lehce doufalo. Nebylo to však tak neočekávané zklamání, takže se to dá přežít. Třetí série? Nemyslitelná. (01.05.2020)

Ricky sa vrátil s týmto projektom, ktorý je oproti prvej sérii omnoho citlivejší. Respektíve ešte citlivejší, lebo tá prvá sada nebola tiež len komediálnou. Nechýba tomu ten super ironický humor, ale ten nával emócii tu tentokrát prevažuje. Až by som povedal, že je to osobná výpoveď Rickyho, hlavne vo vzťahu s otcom. Teším sa na tretiu sériu. (26.04.2020)

Tenhle seriál je zvláštní meditace nad životem a vztahy v něm. Potkáváte lidi, někteří s vámi poplují déle, jiní kratší dobu. Je to hodně o tom, co nabízíte, jako na každém trhu. I když v první sérii končí Tony s pozitivnějším náhledem na život, nemá vyhráno. S některými ránami se plahočíme až do hrobu a je to jen o tom, jak se s tím naučíme žít, ne, že by se to zlehčilo, či zlepšilo. Myslím, že to byl Keanu, kdo řekl "Grief changes shapes, but it never ends. (...) yep, byl to on, tuhle část už jsem ale dohledal: People have a misconception that you can deal with it and say, 'It's gone, and I'm better.' They're wrong.” Souhlasím. Na to, jak minimalistické, velmi silné, a obdobně jako včera, Burrův Immoral Compass, s taky velmi trefným závěrem, kde se emoce mísí, ale nemůžete se tomu nesmát. (22.02.2023)