Po životě

Being healthy is just dying more slowly. Ricky Gervais zdánlivě pouze vzal své pódiové alterego z posledního stand-upu a umístil ho do idylického maloměsta. Jenže to by se záhy přejedlo, nemluvě o tom, že by to bylo nemálo samožerské. Nespokojil se však pouze s kontroverzním humorem "na plnou hubu bez příkras" a recyklováním svých oblíbených témat, která propírá ve standupech i podcastech. Řeší především (a náladou trefil) melancholii, ztrátu, depresi a naději. Výsledkem je zdaleka nejlepší kombinace "hořké komedie" za dlouhou dobu; nepamatuji, kdy naposledy bylo něco tak vtipného a posmutněle dojemného zároveň. Je to sice předvídatelné, ale umí to navzdory tématu nelacině vzít "za srdíčko". A navíc to spolehlivě rozvibruje bránici čili jsem mnohdy ani nebyl s to určit, zda slzím smíchy či dojetím. Což přebíjí i detaily, že je to poněkud schématické, že se s jednotlivými postavami po všech šest epizod setkává na jednom a tom samém místě, že spousta z nich jsou jen postavičky spíše než charaktery... No, bylo by toho hodně. Zbylé dvě série sice jsou kolovrátkově "v podstatě to samé", ale zatímco ve druhé to ještě funguje, tak ve třetí již příliš ne, protože v té době jste to samé viděli dvanáctkrát předtím. A lépe. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 |  (09.03.2019)

Po první sérii to byl jasný plný počet. Kombinace depky a luxusní kombinace suchého a štiplavě sarkastického humoru, kdy Tony každého na první dobrou nekompromisně stírá, byla dost super. A to i v tom, že i když seriál na první dojem působí jako klasický britcom, tak jím vlastně moc není a ve správných momentech umí rychle dupnout na brzdu. První série navíc předvedla moc hezký dějový oblouk a působila příjemně uzavřeně. Přesto ale byly natočeny další dvě série, které už působí trochu navíc a jen se nimrají dál v tom, co už bylo předtím řečeno. Tony se už nechová tak "agresivně", už to není taková sranda, ale spíš taková melancholie. Přesto si svým feel-good writingem, nesmírně sympatickými postavami, líbivým skoro až romanticky působícím britským maloměstem a jakousi snahou o navození každodenní rutiny After Life drží, i přes bolestivá témata, neskutečně pohodovou a podvědomě civilní atmosféru až do konce. Trochu mě mrzelo, že ve třetí sérii chybí některé oblíbené postavy a obsahově už tomu skutečně zlehka docházel dech, ale finální emocionální horská dráha plná drobných postřehů o životě v podobě finální epizody výsledný dojem vystřelila opět na vrchol. (03.02.2024)

Keď uvážim, že všetko to vymyslel, napísal, zrežíroval a ešte si aj zahral hlavnú postavu Ricky Gervais, tak to treba len pred ním sňať klobúk, bravooooo..... Aj keď ide o miniseriálik, tak sa na to kľudne dá pozerať aj ako na jednoliatu ťaživú, smutnú a depresívnu drámu o vyrovnávaní sa so stratou blízkeho človeka. Len tu ešte navyše vás sem-tam prekvapí aj vtipný moment, ktorý vždy do celkovej koncepcie príbehu a myšlienok zapasuje geniálne. A k tomu množstvo skvelých postrehov a presná sonda do duše takto smútiaceho človeka... No perfektné, emočne bohaté, majstrovské... jasný plný zásah a vrelé odporúčanie k tomu. (05.04.2019)

Čumění na mrtvou manželku, návštěva kanclu, návštěva fotra, návštěva hrobu...šablona začne po pár dílech až nudit. Oproti Kanclu nebo Extras tomu chybí moment překvapení. Gervaise mám hodně rád, ale tady rychle sjede do mainstreamu. A najede na klišoidní až patosní proměnu hlavní postavy - z člověka na dně na člověka s nadějí a chutí žít. Ono by mi to vlastně ani nevadilo, kdyby z toho nekoukal kalkul a hra na city za každou cenu. Já to prostě Rickymu nežeru. Možná je to částečně dané i tím, že na tyto náročnější postavy by potřeboval být lepším hercem:-) (07.05.2020)

Rickyho mám hrozně rád a zpětně dost lituju, že jsem After Life před pár lety přehlížel, už ani nevím proč. Seriál má skrze 3 série 2 nejsilnější stránky - na jedné straně je vtipný, tvrdý a pro Gervaise tak typický nihilismus, se kterým sarkasticky napadá kdeco a kdekoho. Druhou silnou stránkou je těžká melancholie, která skvěle hraje na city. Je trochu škoda, že byl původně seriál zamýšlen pouze jako 6 dílná minisérie a tedy k "napravení" dochází už velmi brzo a Tonyho sebevražedný sarkasmus a postoj k životu a lidem už nemá šanci pravidelně bublat na povrch. Jsou seriály, které mají něco víc, After Life je jedním z nich. Přestože se člověk zasměje, tak ho Ricky nutí i přemýšlet, vzpomínat na to, co bylo, a uvažovat, co ještě bude. Stejně jako Tonymu schází Lisa, tak i mně chybí lidé, ať už jsou pryč ze světa nebo jen z mého života a je až zarážející, jak moc dokážu Tonyho bolest cítit, jako by byla moje. (09.03.2023)