Zákon a pořádek: Zločinné úmysly

Slabších 80%. Musím říct, že jsem se docela dost tomuto seriálu "vyhýbal" a nikdy mě moc nelákal, ani nevím proč. Po práci jsem vždycky sledoval Kriminálky, které běžely po "Zprávách" na Nově. A teď mi dali toto. Budiž, kouknul jsem se jednou na to a musím uznat, že mě to velice zaujalo. Sice jsem už dost zmatený, kdo vlastně co vyšetřuje, protože těch detektivních oddělení a týmů je snad v Americe více než druhů zločinů, ale budiž. Každopádně případy jsou velice zajímavé a hlavně rozuzlení je nečekané a překvapující. Vždycky, když se zdá, že je to už jasné, vina padne na někoho jiného. K tomu se přičtou charismatičtí hlavní představitelé, zde tedy hlavně mužští a je z toho opravdu velice povedený seriál. K tomu ještě pár dobrých hlášek a je to. Překvapivě spokojen. Howgh! (05.05.2010)

Tento seriál má široký záběr a proto se od některých epizod nemůžu odtrhnout, zatímco u jiných zívám nudou, nebo to vzdám a vypínám. Řekla bych, že těch horších je ale míň. Co považuji za plus této odnože "zákonů a pořádků" je přítomnost Vincenta D´Onofria alias detektiva Roberta Gorena. Ten mě fascinuje... nejspíš tím, že mi sám připadá jako psychopat, který řešení případů považuje za určitou hru (když to přeženu). Mezi všemi kriminálkami, kterými nás televize denně krmí, a které jsou všechny jako přes kopírák, si asi vždycky vyberu tuhle nebo Útvar pro zvláštní oběti. (04.10.2012)

Další z řady detektivních seriálů, které stačí jednou shlédnout a člověk se k nim už nikdy nevrátí. Co mě na tomto seriálu upoutalo je minimum scén mimo hlavní děj, to znamená žádné VKV, prostě případ, vyřešit a titulky:) (update: škoda, že to nevydrželo i v pozdějších seriích) a taky fakt, že hlavní postava je trochu mimo současný trend, člověk občas uvažuje, jestli se má smát nebo ho radši nakopnout, akorát škoda, že jeho partnerka s ním nestačí držet krok, nebo spíš ji scénař k tomu nedává prostor, protože některé její hlášky mě dokážou odrovnat....Jinak v pozdějších seriích skvělý tah se střídaním ústřední dvojice, přidává na atraktivitě (10.07.2009)

No ty vogo, tak jsem se zase něco dozvěděl. Ženská, která jde vraždit protože slyší Boží hlas, není prý náboženská fanatička, ale správně žijící žena, která byla jen "oklamána". To je zjevný nesmysl, protože samozřejmě není podstatné jestli Boží hlas byl "pravý" nebo "falešný", ale fakt, že ta fanatička klidně na jeho základě spěchala zabít člověka. Tenhle typ pseudopsychologických blábolů jako je "Zákon a pořádek" má na svědomí morální devastaci mnoha Američanů a podporu politiků, kteří pak v debatách tvrdí, že: "Interupce je třeba v každém případě zakázat, protože Bůh nedopustí, aby například znásilněná žena počala..." Ve 21. století nelze takové ptákoviny hodit jinam než do "odpadu"... (23.11.2012)

Pokaždé, když přijedu ze školy, tak sednu k televizi a pouštím si Zákon a pořádek. Je to prostě klasika, která mě nikdy neomrzí. Ty případy tam jsou ucházející, není to nic extra ale koukat se na to dá. Já na to spíš koukám kvůli té osobní lince. Osud hlavních představitelů se dost dobře vyvíjí a není to, že kouknete na jeden díl a pak se kouknete za měsíc a o nic jste nepřišli. Tady to musíte sledovat každý den, aby jste o něco nepřišli. A to mě baví. Skvělá kriminálka. (25.03.2013)