Zákon a pořádek: Zločinné úmysly

Geniálně jednoduché. Schéma: 1. Místo činu, uvedení do děje. 2. Získávání důkazů, nadhození teorie, popsaní toho jak to vlastně mohlo bejt. 3. Zdárné uzavření případu s nějakým tím profesním bonmotem na úplný závěr. Žádné zbytečné informace o tom, jak je práce policisty náročná pro rodinnou pohodu, že se hlavní postava zrovna rozvádí, nebo že potřebuje odpoledne vyzvednou děti ze školky. Divák dostane to nejnutnější a šmitec. Zmínit musím atmosféru, která je budována podprahovou zvukovou kulisou, jakási siréna o kolísavém tónu dodává scenériím tu správnou šťávu nejistoty a chladu. Vincent D´Onofrio, věčně roztěkaný, bizarně gestikulující vyšetřovatel, čachruje, poskakuje, dlouhými monology rdousí podezřelého a v tu správnou chvíli svou oběť pustí a nechá ji vydechnout přiznáním. Díky svému vzrůstu snad neustále nucen se ke svým zdrojům informací naklánět tím groteskním způsobem, typickým pro loutku učitele z klipů Pink Floyd. Nerad bych opomenul jeho kolegyni, ta mu dokonale sekunduje a občas se do toho taky slušně obuje a nějaká ženskost jde ihned stranou. Je ale zjevné s kým to vše stojí a padá. Jednoduše geniální. (26.11.2012)

Velmi dobré příběhy, v kterých hrají prim detektivové, jejich schonosti a čistá logika. Není zde použito moc technoligických "udělátek" (CSI) oto však jsou příběhy lidštější a zajímavější. Také se mi líbí výkon Vincenta D'Onofria - řekl bych že herci role sedí a hraje výborně, stejně tak samotná postava kterou představuje je výborně vymyšlená - jeho dedukce a schopnost zatlačit na podezřelého je úžasná. (05.12.2008)

Jediné, co mi na seriálu maximálně vadí, je prostřídávání dílu s detektivy Loganem a Goranem. Prvního nemusím, druhého uctívám. Kdo neviděl, či snad nepochopil, je mi ho líto. Seriálu, co mají tak dobrý opor v postavách je málo. Musím dát plných pět, ale týká se opravdu jen dílů s Vincentem D'Onofriem. Zbytek sotva tři. PS. Komu vadil nepříliš vykoumaný dabing Libora Hrušky, zkuste si poslechnout D'Onofria v Rozchod-u a budete teprve plakat. (02.04.2008)

Miluji americké padouchy. Oni jsou prostě tak skvělí. Takový český padouch zafláká místo činu svou DNA, svými prsty zanechá otisky na všem neodcizeném, nechá se při činu natočit průmyslovou kamerou a ještě ho při tom vidí tucet svědků, ale on zatlouká a zatlouká a zatlouká. Jeho americký kolega je však jiný frajer - tedy alespoň v tomto seriálu. Okamžitě se svědomitě sesype pod váhou pouhé logické konstrukce detektiva, přizná se i k tomu, co nikdy neudělal a ještě poskytne dostatek důkazů o své vině. Rozhodně netvrdím, že by mne to vyloženě nebavilo, ale ten stále stejný systém vyšetřování není natolik výživný, abych si na něm pravidelně pochutnával. (25.03.2014)

Pokaždé, když přijedu ze školy, tak sednu k televizi a pouštím si Zákon a pořádek. Je to prostě klasika, která mě nikdy neomrzí. Ty případy tam jsou ucházející, není to nic extra ale koukat se na to dá. Já na to spíš koukám kvůli té osobní lince. Osud hlavních představitelů se dost dobře vyvíjí a není to, že kouknete na jeden díl a pak se kouknete za měsíc a o nic jste nepřišli. Tady to musíte sledovat každý den, aby jste o něco nepřišli. A to mě baví. Skvělá kriminálka. (25.03.2013)