Strach a chvění

Už na festivale v Karlových Varoch som si chcel tento vydarený snímok pozrieť, ale jeho popularita a kladné hodnotenia divákov mi to bohužiaľ neumožnili... Teraz som si ho pozrel s českým dabingom (našťastie japončina bola titulkovaná:) a vychutnal som si túto podarenú komédiu o tom, ako môže človek veľmi rýchlo precitnúť z ideálov o určitej (špeciálne firemnej) kultúre a ako pri tom precitnutí môže hlboko klesnúť, len aby si zachoval svoju tvár. Sylvie Testudová v tomto filme ozaj exceluje! (28.03.2007)

Mám opravdu problém, kolik vlastně dát hvězdiček... Asi do půlky filmu mi film přišel dost nudný, opakovalo se pořád to samé, pak na mě ale začal působit ten tlak japonského prostředí, že jsem se chvílemi cítila i strašně ve stresu. Až ke konci mi došla absurdita celého příběhu, všechny ty myšlenky - vztahy mezi Japonci a Evropany, mezi Japonci samotnými, vztahy mezi lidmi jako takovými, zvláštní povaha té slečny, vůle vytrvat... Prostě - zvláštní. Za první půlku, která mě (narozdíl od ostatních) ani nepobavila však dávám jen ***. (07.05.2010)

Tahle japonská Amélie má s tou francouzskou společného mnohem více, než se může na první pohled zdát. Kromě zasněné hrdinky to je zejména určitá stereotypizace dané země. Zatímco Amélie z Montmartru pracuje se stereotypy pozitivními, tak Strach a chvění využívá negativní náhled na Japonsko. Firemní hierarchie je zde dovedena až do absurdity, "divnost" zaměstnanců a odlišnosti mezi Evropany a Asiaty zdůrazňovány takřka nepřetržitě. Namísto nějaké práce se stereotypy zde tedy nastává jejich pouhé předložení a potvrzení. Japonci jsou divní, Belgičani fajn, tak co chtít víc... Shoda nastat nemůže, nejlepší je dva světy nekombinovat a kdo uteče vyhraje... A ano, film je to zábavný, ale tohle je poselství mi přijde až děsivé. (10.11.2008)

Počas celého pracovného obdobia života som mal problémy s nadriadenými, takže som si tento film dokonalo vychutnal. V Japonskom prostredí majú tieto vzťahy tradične iný, nám cudzí akcent. Paradoxné je, že túto inakosť si musí vyžrať dievčina narodená v Japonsku, hovoriaca japonsky, milujúca Japonsko a očakávajúca od Japonska a Japoncov naplnenie svojich predstáv. Namiesto toho sa ocitá v hierarchicky organizovanom šrotovníku na individualitu a na individualitu nejaponského pôvodu osobitne. V tomto zmysle mi film pripomenul atmosféru Mravca Z. Príbeh Belgičanky v Japonsku preto nemohol dopadnúť inak, ako dopadol. Napriek rituálnym ponižovačkám bolo v pozadí cítiť, že aj samotní Japonci si uvedomujú absurdnosť a neudržateľnosť tradičných vzťahov. Chvíľu to však potrvá. V každom prípade som rád, že som tento nevšedný film neprehliadol. (22.05.2010)

Postupně až do absurdní, nedějové grotesky dovedený popis jednoho pracovního roku v obří japonské obchodní společnosti v Tokiu, kam nastupuje sympatická mladá Belgičanka na místo tlumočnice. Kvůli nepochopení japonského myšlení, neshodám s nadřízenými, ale také několika nedorozuměním a vlastním pochybením však klesá stále níž a dostává méně důležité a více ponižující úkoly, zcela neodpovídající jejím schopnostem. Ve filmu se nevzdálíme z kanceláří firmy, možná i proto mi přišel jeho záběr velmi úzký a výpověď o rozdílech západní a východní pracovní morálky a mentality příliš povrchní a nicneříkající (i když úsměvná). (22.06.2012)