Absolvent

Je ťažké písať komentár k niečomu, čomu vlastne nemáte čo vytknúť . Absolvent je dokonalým filmom po temer každej stránke. Každá zložka Nicholsovho filmu pôsobí presvedčivo, žiadna príliš nevyčnieva (OK tak Simon & Garfunkel áno ;-) ), čo robí Absolventa vyrovnaným a vyváženým dielom. Kultom a generačným filmom ho však spravil jeho nadčasový obsah. Každý z nás si pamätá dobu, keď bol po škole hodený do života a učil sa v ňom narýchlo plávať. Nie každý však bol úspešným absolventom ako Dustin a nie každý to „plávať“ zobral tak doslova ako Nichols, keď Dustina nechal v neopréne cupkať do rodičovského bazénu. Hoffmanova premena z panica na rádoby skúseného macha prostredníctvom pani Robinsonovej je zaujímavá najmä kontinuitou mizanscény jednotlivých scén so staršou milenkou a jeho stolujúcich nič netušiacich rodičov oddelených len otvorenými dvermi. Takto sú výborne zobrazené Benove „hriechy“ a jeho vnútorné stavy s nimi spojené v jednom zábere. Podobne to funguje so strihom naskakovaním na nafukovačku a Mrs. Robinson. Ozdobou tohto filmu je ale najmä herecké trio Hoffman – Bancroft – Ross. Neopakujúc apológie na Dustina, vypichnem skôr obe dámy a niečo čím ma ich herectvo fascinovalo – podobnosť prejavu postáv. Skrátka mať Mrs. Robinson o dvadsať rokov menej a o pár stratených ideálov viac, je to celá Ms. Robinson. Možno preto bola postava Anne Bancroft tak zúrivá, že Ben dvorí jej mladšej verzii. Čo jej vzhľadom k výbornej scéne rozhovoru o umení ani nemôžme zazlievať. Čo sa týka toľko diskutovanej druhej polovice filmu, tá mi sadla; rovnako nechápem niektorých užívateľov, vidiac v závere filmu happyend a klišé. Tak po prvé ak niekto v americkom filme zobrazujúcom americkú rodinku na svadbe ovalí niekoho vytrhnutým krížom, nevesta povie matke, že jej nevadí že už „je neskoro“ a nakoniec sú všetci zavretí oným krížom v kostole, je to vzhľadom ku katolíckej korektnosti kinematografie Hollywoodu všetko iné než klišé. A po druhé, ak považujete záber na dvoch ľudí, ktorí utekajú od rodiny, a sediac v autobuse plnom cudzincov neprehovoria medzi sebou ani slovo, za happyend, preložte si slová „Sound of Silence“ a možno začnete podobne ako ja uvažovať skôr nad tým, či onen „happyend“ nie je len ďalšou Benovou slamkou na hladine pri jeho (ne)plaveckej ceste životom. 10/10 (14.08.2007)

Nichols asi po dlhej dobe prevŕta topku mojich režisérov. Piate plné hodnotenie nasvedčuje skvelému talentu a v 'The Graduate' ho rozdal požehnane. Úžasný snímok, ktorý svojou je totálne bizarný a pritom svojou prirodzenosťou ťažko hľadá konkurenciu. Komédiu v ňom nehľadajte, možno len jemné odľahčenie od trpkej tragickej romantiky a zmäteného pohľadu na svet, očami duševne nedospelého dospelého. Navyše titulný song 'Sound of Silence' dáva filmu úplne iný rozmer, pretože scény bez hovoreného slova majú niekedy väčší zmysel a prinesú do deja viac príbehu než akýkoľvek dialóg. 95%. (09.01.2009)

Soudě podle množství hodnotících a jejich nadšených komentářů a nadílky hvězdiček se už o Absolventovi nedá hovořit jako o kultu, jako spíš o náboženství. Obecně je považován za výrazný film charakterizující pozdní dobu amerického hospodářského zázraku 50. a 60. let a svého druhu satiru na poměry tehdejší společnosti. Musím přiznat, že euforii tohoto ražení vůči Absolventovi necítím. S odstupem času se mi zdá, že na něm opravdu bezchybně fungují dvě věci - skvělý náladový soundtrack Simona a Garfunkela, který mu vtiskl typickou atmosféru, a herecký výkon Dustina Hoffmana, u kterého je ale jeho tradiční perfekcionismus a absolutní ztotožnění s hranou postavou takovou samozřejmostí, že už to zkrátka nepřekvapí. Jako společenská satira snímek funguje snad jen na samém počátku, kdy vidíme návrat hlavního hrdiny do rodičovského sídla a jeho přivítání rodinnými přáteli z téže společenské třídy vlastníků honosných vil a velkých bazénů. A pak ještě v podobě pana domácího z univerzitního městečka, který v každém druhém vidí agitátory a rozvraceče starých dobrých pořádků. Jinak se ale film soustřeďuje na čtyři hlavní postavy, které se pohříchu chovají tak trochu a vlastně docela dost jako mimoňové a mají schopnost zaujímat prapodivné postoje a konat prapodivné činy. Jsou vlastně méně čitelní a mně méně pochopitelní než hrdinové úchylných Lynchových psycháren. A ještě jedno mi na Absolventovi vadí. Jeho mladí hrdinové za celou dobu trvání filmu neprojevili ani minimální schopnost samostatného fungování a bez rodičovských účtů a zázemí by se jim svět velice rychle zřítil. Taková ta revolta a vzpoura proti konvencím, kdy vyrazím na cestu s vozem od tatínka a kupuju benzín z tatínkovy kreditky, je pro americký film nejen 60. let docela typická. Celkový dojem: 60 %. (09.01.2014)

Proč se stal Absolvent kultem? Protože je o tom, jak jeden mladej čistej kluk byl proti své vůli ozdobou rodičovských snobských večírků, jejichž znuděnou ovadlou účastnicí byl připraven o panický pel, a protože se následně fatálně zamiloval do její dcery a přes všechny výhrůžky stran společenského znemožnění a vydědění šel (běžel i jel) za svou láskou ..... a taky pro krásnou hudbu a bušení do skleněný stěny a řev v kostele a krásnou nevěstu ve žlutém autobusu a ... a .... a vůbec. (07.05.2005)

Jen těžko lze uvěřit, že Absolvent je první rolí Dustina Hoffmana. Dustin zde totiž brilantně zvládá přerod nezkušeného mladíčka v životem a morálně zkaženého muže, který se teší náklonosti žen. Film začíná velmi nenápadně zato jeho finiš je přímo zběsile zničující. Film mě dostal a trošku se stydím, že mě tento skvost takovou dobu míjel:( (08.12.2008)