Barvy moci

Kdo chce kam, pomozme mu tam ... Ale proč se v tomhle směru angažovat ? Co když za to nestojí žádný z kandidátů ? Co když ve skutečnosti všechny ideály už dávno pohltila cesta k moci ? ... Taková malá milá satira, trochu plachá a nesmělá - jakoby uvažovala, co si ještě může dovolit. P.S.: Přesvědčivější obrázek předvolebního boje mně před nějakým časem ukázal "Kandidát" z roku 1972 s Robertem Redfordem v hlavní roli - ale ten si až tak nehraje na komedii. (26.03.2012)

Tento film je urceny naivnym ludom akym je postava dobrosrdecneho cernoska Adriana Lestera z ktoreho pohladu sledujeme zakulisie kampane kandidata na prezidenta. Pretoze len tak naivnych ludi sokuje pravda, ktoru sa dozvedia v tomto filme a ktora je podavana ako nejaka sokujuca novina. Ze politika je svinstvo a nikto v nej nie je sväty. Ak sa tam niekto taky najde, tak sa skôr ci neskôr sam picne. A tato velka sokujuca pravda nam je zdlhavo podavana nekonecne 2 a pol hodiny. Ked odhliadnem od tejto postupne stale otravnejsej snahy, tak ani samotny pribeh postav nie je dvakrat strhujuci alebo zaujimavy. Ani to, ze Travolta vyzorom alebo sexualnymi eskapadami pripomina Clintona, ma uz prilis nerozosmialo. Po kazdej stranke to je priemerne. Takze nakoniec som sa najviac bavil pocitanim cameo vystupov rôznych hviezd, ktore som v dobe uvedenia nepoznal. Z hercov aspon obcas pobavi jedine Billy Bob Thornton. Ostatni su nevyrazni, takze ak film neuvidite, tak o nic nepridete. 5/10. (16.02.2018)

Mike Nichols se nebojí ukázat tu odvrácenou tvář politiky a pro znázornění tloušťky oné vrstvy špíny si vybral rovnou souboj o křeslo nejvyšší – prezidentské. Barvy moci nejsou zbytečně vtipné, spíš víc ukecané a zalidněné pestrou plejádou nepříliš známých tváří. Krom Travolty zde září Emma Thompson a Kathy Bates. Z těch dobrých herců malých rolí nejspíš zaregistrujete „tu holku z Pohotovosti“, „toho chlápka z CSI: Las Vegas“ a „Džejára“. Pochopitelně nemůžu opomenout kouzelnou kreaci Billyho Boba Thortona. Herce si Nichols prostě vybrat umí, téma rovněž a i přes místy patetické sklony se jedná o příjemný film, vykládající na stůl karty nepříjemných skutečností. 75% P.S: Pokud vás téma amerických voleb skutečně zajímá, doporučuji velmi působivý dokument Street Fight (2005), který je asi desetkrát přímější než Barvy moci (čili jestli budete po Primary Colors z čachrů kolem voleb rozčarování, po Street Fight upadnete do stavu těžké deprese). (12.04.2006)

Skrze mladého a idealistického černocha se seznamujeme s guvernérem Stantonem, který je v jeho očích ideální kandidát na prezidenta Spojených státu amerických. Bojuje za běžný lid, soucítí s pracujícími a nezaměstnanými. Nicméně jak děj postupuje, dozvídáme se že Stanton je nahony vzdálen ideálu pana Dokonalého. Jeho život je posetý malými skandály, nevěrami a přešlapy. Může být on opravdu tím ideálním kandidátem na nejmocnějšího muže světa? Je lepší než všichni ostatní kandidáti, kteří mají také své aféry a skandály? Podle mě jsou toto ty hlavní otázky, které film předkládá divákovi a je na něm, jak se těmto otázkám otevře. Film popisuje předvolební boj jednoho kandidáta, sleduje ho detailně a přehledně. Zbytečně neodbočuje a neustále staví protagonisty před moralní a etické otázky, na které je tak těžké odpovědět. Že je film takhle konzistentní, je určitě zásluha zkušeného Nicholse. Z herců se mi nejvíce líbila Thompsonová a Batsová. Travoltu jsem nikdy v lásce neměl, ale tady mi nijak zvlášť nevadil. Je pravda, že v některých pasážích byl film až trochu moc sentimentální a patetický, ale to už k americkým filmům patří. (08.08.2011)

Někde jsem četl, že film byl hodně inspirovanej událostmi kolem předvolební kampaně Billa Clintona. Takže když jsem si místo Travolty a Emmy dosadil páreček Billa a Hillary, skvěle jsem se bavil. Navíc musím vyzdvihnout skvělé výkony Cathy Bates a Billyho Bobba Thorntona, kteří se na svých postavách museli skvěle vyřádit. Snad jen stopáž byla poněkud přehnaná. 4* (12.10.2008)