Chobotnice

Pro mě je to už dávná minulost a hooodně velká nostalgie. Ovšem přesto mám tenhle seroš pořád hluboko pod kůží. A vzhledem k nynějším filmům (Rocco Chinicci) a dokumentům ( Our Godfather), které jsem viděla mě to neustále k La piovře neustále směřuje. Prostě je to nejlepší série, kterou kdy kdo natočil o sicilské Cosa Nostře a dodnes z toho další filmaři těží. Za mě 100% (13.04.2021)

Chobotnice v sobě samozřejmě nese jistou dávku morálního poselství a didaktizující části. Nicméně civilní a přitom zajímavá atmosféra spojená s inteligentním a poměrně uvěřitelným scénářem určitě stojí za to. Teď s odstupem času mám možnost posoudit mrzačení autorského pojetí, které vykonávala česká televize. Design titulků, ustřižená úvodní znělka nahrazená jakýmsi podivným spořičem, která zachovává hudbu skladatele, který se podílel pouze na první sérii (Riz Ortolani), a je aplikována i na série ostatní, detailem už jsou chybějící titulky a údaje. Chválabohu je to již minulostí. Velmi zajímavá kamera, která sleduje zaostřený detail nebo polodetail a přesně kopíruje pohyb zaostřeného bodu v čase: kamera Sebastiano Celeste. (21.04.2009)

Pokud se dá o nějakém filmu či seriálu říct, že dobře vystihuje skutečnou atmosféru místa a doby, je to právě tenhle. První série líčí začátek sisyfofské práce komisaře Cattaniho a také začátek jeho osudového boje proti mafii. Příliš problémů s výpravou tohoto seriálu tvůrci zřejmě neměli, takže jim naštěstí zbylo dost na kvalitní mezinárodní obsazení. (04.02.2009)

Skvělý rozjezd, který charakterizuje nezapomenutelný - naštěstí neberlusconiovský - italský seriál, jej přiřazuje především v jeho první řadě ke skvostům italského neorealismu (srv. např. opět Damianiho DEN SOVY). Zdá se ovšem, že zadání první řady a její divácký úspěch si vynutily prodlužovaná pokračování. Zprvu byla nesena původním záměrem, od zhruba čtvrté řady se ovšem syžet i scénář viditelně začínají drolit. Mnohé asi naznačil Placido, když se pro jistotu scénáristicky nechal zavraždit ve 24. díle CHOBOTNICE. Bez ohledu na to však v trvalé paměti zůstávají jak skvostné herecké výkony Michele Placida, Patricie Millardetové nebo Barbary de Rossi, tak hloubka a procítěnost popisů prostředí italské "nóbl" i "méně nóbl" společnosti včetně podsvětí. A cesta seriálu směrem k dnes již také historické akci italské justice MANIPULITE (Čisté ruce) dodatečně oslabuje mnoho z mých výhrad. A tak se loučím ve znamení znělky, která je víc než evergreen. Je totiž tento seriál sám. (01.03.2008)

Ze všech tří sérii vzniknou čtyři hvězdy. Na tento, bezpochyby jeden z nejlepších seriálů, který italská tv vyprodukovala co do kvality zpracování tak i do pojetí o organizovaném zločinu, jsem nikdy nezapomněl. Když jsem sledoval prvně byl jsem kluk a houby jsem ději rozuměl. Zůstal ve mě pouze hudební motiv. Dnes přidám i perfektní dialogy, slušné herecké výkony a dějovou pestrost. Marné snažení, které společně s komisařem sledujeme vzbuzuje pocit zbytečnosti a dojem, že mafii nelze nikdy a ničím porazit. Skvělý počin let osmdesátých. Důvody proč státem kontrolovaná československá televize tento seriál uvedla je zřejmý, ale to je nám všem z hlediska filmového dnes jedno. (18.06.2008)