Myslete na Henryho

Očekávaně se vyvíjející, ale neočekávaně hřejivý, milý, příjemný a tu a tam i vtipný snímek s perfektním Harrisonem Fordem, jemuž člověk věří původního Henryho i toho, který přišel "pak". Z filmografie Mika Nicholse, pravda, Myslete na Henryho nijak zvlášť nevyčnívá, ale jedná se přinejmenším o zajímavý film, u něhož jsem si díky tomu, jak nekomplikovaný byl, hezky odpočinul. "Já jsem Rudy. Ruu-dyy."-"Co se stalo jemu?"-"Je to osel.". (13.01.2012)

Průměrný americký film se zajímavou myšlenkou.  Co byste dělali vy, kdybyste měli hodně peněz jako hlavní postava a mohli s tím dělat, že s tím nic nebudete dělat ? :D Zvláštní role pro Forda, Bening je kus - na tu se dá dívat v jakékoliv roli :) A taková životní situace, do které se kdykoliv kdokoliv může dostat. Jednou shlédnuto a již více není potřeba. (04.11.2023)

Nevýrazný film, v němž Ford dokázal jediné, a sice že není ani Hoffman (Rain Man), ani De Niro (Čas probuzení). Ve Státech, kde se každý soudí s každým a právník patří k nejnenáviděnějším povoláním, možná ve své době tahle vyprávěnka rezonovala, ale mě při posledním záběru napadla tatáž otázka, co na konci Nicholsova Absolventa: A co jako dělali dál? Paní Turnerová se vrátila ke zvedání telefonů v Harper´s Bazar? Fakt ale je, že vrátit se k Annette Beningové z rehabilitačního střediska bych se na místě titulního hrdiny nezdráhal, naopak, běžel bych jako o závod. (24.08.2022)

K tomuto filmu sedí dokonale jedno slovo - nevýrazný. Nevýrazný Ford, který nehraje špatně, ale nemá co. Jeho postava Henryho je strašně šablonovitá (což se dá vlastně říct o všech dalších postavách i scénáři, protože bezpečně odhadnete, co se kdy stane) nevýrazný Zimmer, nevýrazná kamera… prostě vše je tu takové… ano, mířím k tomu slovu, průměrné. Ale co, i taková esa, jakými bezpochyby Harrison a Annette jsou, si můžou sem tam dovolit natočit něco ne zrovna výjimečného… 50 %. (26.07.2011)

Utrpení bohatého Werthera. Dravý právník s tváří Harrisona Forda je postřelen, jeho mozek se zresetuje a on přichází na to, že chce žít jiný život než ten dosavadní. Naneštěstí pro  nás jako diváky nemá jeho volba  oporu v náhlém prozření, ale pouze v události a následcích, které nemůže nijak ovlivnit. Obvykle neřeším miscasty, ale v tomhle případě mi bylo Forda vyloženě líto – ve fázi žraločího právníka byl skvělý, když měl ale přepnout do dospělého člověka s čistou duší, narazil na své herecké limity. A rozhodně to není pěkný pohled. Ta bezradnost z něj totiž doslova sálá – a ne, tvůrčí záměr to nebyl. Podobně laděný příběh musí stavět na emocích - ty ale nepřicházejí. Těžko řešit existencionální otázky v prostředí exkluzivní adresy na horním Manhattanu v apartmánu o rozloze tří rodinných domů. Takto z pohledu Hollywoodu vypadá krize a skutečný život. Respektive si jej takto představoval tehdy třiadvacetiletý JJ Abrams. Buďme vděční za to, že časem dospěl. Jsou filmy, co s roky zrají. V tomto případě tomu tak skutečně není. Ten film možná počítá s tím, že jsme všichni jako hlavní hrdina: s kulkou v hlavě jsme přišli o některé funkce mozku.  Je mi líto. Nepřišli. (11.01.2022)