Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Jak vlastně tenhle film vystihnout? Slova nenacházím ani po třiceti minutách otevřeno okna a stále dumám nad tím, co jsem vlastně viděl. - Brilantní film, to rozhodně, ale hlavně ten scénář je jak z jiného světa, spousta zábavných ale i srdcervoujích scén. Nejlepší byl jednoznačně Burton, zastínil i Taylor, která si myslím to ani nemusela hrát... :-) (27.10.2008)

Ambície predovšetkým. Aj bez naplnenia. Najprv zábava, potom deti. Ak sa nevydaria: pocity vymeniť za veci, užiť si život, hry, posedenia partnerov v kaviarňach a baroch. Doma po návrate: psychohry. Vrstovníkmi vychválené kultúrne akcie. Navštíviť, prediskutovať. V spore: prekliať sa do morky duše. Takto to zhruba medzi partnermi funguje. A ešte (v spoločnosti iných): najprv hovorenie o nich dvoch, v štýle: čo robíme, ako sa hráme, zabávame, pijeme, ako fungujeme, po čom túžime, aké darčeky si dávame. Nuda pri x - krát vypočutých floskuliach, hádkach, smiechotách a pomýleniach. V centre rozhovorov s okolím je vzťah a jeho fungovanie navonok i vnútorné pochybnosti. A ak nie je odvaha rozoberať seba, rozoberajú sa rovnako vášnivo a detailne vzťahy okolia - odvaha nechýba (!), takže pri rozhovoroch o iných nastupuje kritickosť priam ničivá. Väčšina inak žiť nevie, preto potom po rokoch preklína partnera. Či už navzájom alebo zvonku. Preto mi prišlo dielo ako fádne, miestami nudné a predchnuté divadelnosťou ako hrom. Vzťahový film storočia? Kdeže, len mierne utáraná a pre nevzdelancov aj sofistikovaná konverzačná podpichovačka páru, čo nemal dať iným ani sebe nič iné, len svoje vnútorné pochybnosti, trápenia a slabosti. A ešte k tomu nešikovne skryté. Ale zato vcelku výstižné znázornenie fungovania podobných dvojíc. V dnešných časoch ide zhruba o tie páry, ktoré trávia leto na chatách či kolektívnych hrách (festivaly, párties) kadejakými slovnými hrami (od meno, mesto, zviera, vec cez scrabble až po anagramy), poobede aquaparkami, či adrenalínovými hrami (padáky, paintball, bowling, túry do hôr)..., alkoholovým ničnerobením (pivo, tráva) a večer potajme túžia po odvážnej trojke, či nenápadne poškuľujú po swingers párty. Sračkárske a šťankárske pornofilmy majú ešte stále za underground, ale už by sa potajme a osve hádam aj odvážili. Ale neobávam sa, generácia zajtrajška už odvážne vstúpi do tejto novej (staronovej) éry vzťahových výkalov. (19.07.2012)

Nichols uvězněný v okovech divadelní předlohy sice není tak pěkně koukatelný, jako když pracuje s upraveným filmovým scénářem, avšak kvalitu neztrácí ani tak. Přestože příběh víceméně sází na to, že člověk má s danou partnerskou problematikou osobní zkušenosti, i "laika" dokáže bez problému oslovit jednak chytře gradovaným scénářem plným hnusných životních pravd a lehce absurdních dialogů, a jednak hereckým koncertem hlavní herecké dvojice, který sice hlavně v případě Taylorové budí dojem uječenosti a přehrávání, ale hrát to jinak by znamenalo pošpinit a znehodnotit celou obsahovou stránku. A jelikož obě dvě složky si udržují po celou dlouhou stopáž vynikající úroveň, nelze se nudit a nehltat každé pronesené slovo. Ale na druhou stranu mít to opravdu tak blízko k realitě, jak tu mnozí zmiňují, Burton by musel v té výtečné scéně v úvodní části Taylerovou skutečně zastřelit - potom bych byl teprve navýsost spokojený. 75% (26.02.2014)

"Now, I think we've been having a real good evening, all things considered. We sat around, we've got to know each other, and we've had fun and games." Vynikající drama M. Nicholse v němž není místo pro pokerové hráče, poněvadž se zde hraje zásadně jen s odkrytými kartami. Na taktiku či strategii není čas, jelikož při slovních "hrátkách" mezi manželskou dvojicí (Taylor, Burton) je na programu spíše tvrdost, švih a přesně mířené slovní údery. Nenávidí a urážejí se tolik let, že už si paradoxně život jeden bez druhého ani neumějí představit. Od mladého manželského páru, jenž k nim přišel na návštěvu, bylo velmi bláhové myslet si, že se do sítí, jež po sobě jejich hostitelé vrhají, také časem nechytí :-) Nebudu zastírat, že jsem od filmu očekával hodně... takhle vysoko jsem ale nemířil. Snímek se rozjíždí pomaleji, a i když mu nechybí jízlivý humor, na síle nabývá hlavně až s nastupujícími a stále razantnějšími vzájemnými výpady mezi ústřední dvojicí, při nichž se upřímnosti rozhodně meze nekladou. Bravo všem, kteří se na broušení tohohle klenotu podíleli! (03.01.2005)

Není pravé lásky bez nenávisti a zármutku. George a Martha. Smutné, smutné, smutné... Ze začátku poutavá, postupem času ale až úmorně zdlouhavá psychologická hříčka o nevyhnutelných úskalích manželství. V hlavě se mi to sice ještě nějakou dobu toulat určitě bude, zároveň bych ale minimálně o půlhodinu krátil... (25.12.2014)