Kdo se bojí Virginie Woolfové?

"To mám celý večer ječet jako ty? - Já neječííím!" Sledovat čtyři lidské trosky, kterak pod vlivem alkoholu střídají kydání špíny s podpásovými údery, pro mne bylo velkým utrpením. Film je sice natřískaný vybuchujícími emocemi, herci statečně trpí za hranicí lidských možností, ale celá ta snaha na mne působila nezábavnou teatrálností. Jsem zkrátka příliš malým duševním masochistou na to, abych tuto zfilmovanou divadelní hádku dokázal řádně ocenit. (22.02.2016)

Že sa nedá nenávidieť a zároveň i milovať? George a Marta vás hneď vyvedú z omylu. Na začiatku to bola veľká láska, potom ... Čo to bolo, bol to zvyk, potreba, alebo len hľadali jeden v druhom útechu? Len nejaká hra, ilúzia? Ich dialógy plné cynizmu, satiry, zosmiešňovania a vzájomného krutého podpichovania no zároveň i chvíľkovej nehy, mi nedali ani chvíľu vydýchnuť, hltal som každé ich slovo. Zároveň tu máme aj zaujímavú štvorhru, akési zrkadlo a pohľad do minulosti, kedy sa v podobnej situácii ako George s Martou ocitá aj druhý pár mladých manželov (vplyvná/bohatá žena a muž na nej vďaka tomu do veľkej miery závislý), kde aj keď to tak možno nevyzerá, riešia alebo v budúcnosti budú riešiť podobné problémy, len sú ešte v tomto snažení na začiatku. A tak mnohé veci, narozdiel od Georga, ešte nemôžu chápať. Mám na mysli aj deti, ktorých neprítomnosť je problémom mnohých manželstiev a domnelé vyriešenie týchto problémov môže byť naozaj len ilúziou. Neskutočný filmový zážitok. (21.12.2015)

Těm, kteří hlásali, že Elizabeth neumí hrát a je sotva něco víc než našlechtěná loutka, uštědřila Liz slušný kopanec. Richard Burton jí v tom pomáhá více než zdatně a člověka z toho všeho tísní ještě víc pomyšlení, kolik do svých rolí tihle dva dali ze svého reálného života. Segall a Dennisová jsou více než dobří, ale nemůžou nic dělat se skutečností, že tohle je srdcervoucí a duširvoucí koncert dua Taylorová-Burton. Šokující? Absurdní? Pokud je šokující a absurdní životní realita, tak nesporně. (24.07.2007)

[6/10] (Chenault, Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Ernest Lehman /// Scénář: Ernest Lehman podle divadelní hry Edwarda Albeeho /// Kamera: Haskell Wexler /// Hudba: Alex North /// Oscar: Elizabeth Taylor (herečka), Sandy Dennis (herečka ve vedlejší roli), Richard Sylbert, George James Hopkins (výprava), Haskell Wexler (kamera), Irene Sharaff (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Ernest Lehman (nejlepší film), Mike Nichols (režie), Ernest Lehman (scénář), Richard Burton (herec), George Segal (herec ve vedlejší roli), Sam O´Steen (střih), Alex North (hudba), George Groves (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.12.2008)

Tolik krutosti a tolik bolestivého sarkazmu - snad až příliš mnoho. V duelu dvou individualit vítězí fantastický Burton nad lehce ukřičeně přehrávající Liz na celé čáře. Připadám si provinile za to, že chladně konverzačnímu dramatu vyčítám, že je hlavně v první polovině jen sledem dialogů, ale trvá déle než se k divákovi dostane ta pravá pesimistická nálada. Každý asi potřebujeme svini k tomu, abychom našli lanýže. A z toho je mi pěkně mizerně. (13.07.2007)