Hrabě Monte Cristo

„Lenže ja som NIKDY nechcel byť Monte Christo, Bertuccio. Je to strašný, neľútostivý muž bez štipky citu. Ja som chcel byť len Edmond Dantes, ale oni mi to nedovolili. Tak som gróf Monte Christo. A dnes to bolo posledný raz, čo hovorím ´odpúšťam ti´.“ UŽ NIKDY NECHCEM VIDIEŤ ŽIADNEHO INÉHO GRÓFA MONTE CHRISTA, AKO TOHTO. Samozrejme to nesplním, človek je tvor zvedavý, ale aj keď je dosť trápne odsúdiť niečo predtým, než to uvidím, skutočne sa mi nechce veriť, že niekedy ešte môže vzniknúť lepšia adaptácia klasického románu Alexadra Dumasa. VYNIKAJÚCE spracovanie svojím spôsobom GENIÁLNEHO románu s tuctami dôležitých postáv a stovkami udalostí, zvratov a zdanlivo len vedľajších a pre dej nepodstatných zápletiek (v rafinovanom pláne pomsty však na všetkom záleží), od skvelých hercov cez dialógy, výpravu, postavy, proste ma to šialene bavilo a len sa EŠTE VIAC ukázalo, aká zúfalá je táto a táto adaptácia. Strhujúce spracovanie od prvej do poslednej minúty. Ešte dodám, že ma nadchlo aj to, že tvorcovia nezabudli na dve v románe kľúčové veci, na ktoré iní filmári často zabúdali, alebo sa na ne rovno vykašľali – Deus ex machina v podobe „orientálnej princeznej“ a verný Bertuccio v podaní talianskeho herca Sergioa Rubiniho, ktorý je grófovi vyrovnaným spoločníkom, často v ňom v poslednej chvíli upokojuje monštrum a nachádza znova človeka, ktorý sa môže ešte stále naučiť odpúšťať. "Vstaň! Nerád vidím ľudí na kolenách." (31.05.2010)

Ze začátku jsem se zhrozil, co na tom může trvat 8 dílů, když ta nejlepší pasáž z vězení se odkrouhne tak rychle, že jsem ji skoro propásl krátkou procházkou do kuchyně, nepočítám-li to, že jedna scénka této vězeňské minipasáže pak slouží jako exotické pozadí pro titulky na začátku každé epizody, snad proto, abychom nezapomněli, že tato pasáž tam opravdu také byla. Jinak je vidět, že Edmondovým krajanem je také Fantomas, role totiž střídá stejně obratně, jenom kamufláž trochu flákal, protože maskování velkého nosu za ještě větší, občas také s kolárkem a kotletama, by mohlo stačit tak akorát na slepého v tunelu. S celkovým zpracováním ale spokojenost, knížku jsem sice nečetl, přesto však doufám, že tato verze nepřinutila Dumase obracet se v hrobě jak vrtule. (23.10.2014)

Toto dílo je dle vzoru A. Dumase nazýváno "seriálem" . Jsem trochu proti, vždyť Tolkienův Pán Prstenů také není seriál, když jsou 3 díly (ano, je sice pravda, že zde se jedná o díly čtyři a také to, že Pán Prstenů není román) . Nicméně, řekl bych velmi povedeně natočená série filmů, jak co se týče obsazení (ano, Depardieu nezklamal) tak co se týče zpracování dle knižní předlohy. Poměrně malé náklady a "levná" výprava sice občas způsobuje, že divák je takřka až maten obličejem Edmonda Dantese, poněvadž se přeci jeví úplně stejně, jako Hrabě the Monte Christo! Zábavné zápletky.. Díky moc, rozhodně shlédnu celou sérii ještě mnohokrát! (03.11.2015)

Francúzsky spisovateľ Alexandre Dumas starší napísal v roku 1844 dobrodružný román "Gróf Monte Christo" (Le comte de Monte-Cristo). Tento strhujúci príbeh o spravodlivej pomste sa stal svetovým bestsellerom a literárnou klasikou. Uznávam, že je to skvelé čítanie. Bolo natočených viacero jeho filmových adaptácii. Jednou z tých hodne podarených je koprodukčná štvordielná televízna séria z roku 1998. Postavu Edmonda Dantesa v nej fenomenálnym spôsobom stvárnil herec Gérald Depardieu. **** (04.05.2019)

Jsou filmy (především knižní adaptace, a ještě především seriálové verze), u nichž je hlavní hrdina tak výrazný a dominantní, že splývá s hercem, kterého posléze lze od jeho role jen obtížně oddělit, případně nahradit někým jiným. Myslím tím třeba Gérarda Barraye jako D´Artagnana, Güntera Lamprechta jako Franze Bieberkopfa, anebo Jeana Maraise jako "kapitána a hraběte". V posledním případě se však Gérard Depardieu zhostil své role (i přes svůj zřejmý vizuální hendikep) velmi dobře - ale co naplat i Hrabě Monte Cristo může být jen jeden... Druhou podnětnou událostí tohoto zpracování byl přesun tematického těžiště z infantilně romantické potřeby "spravedlivé odplaty" v dobrém i ve zlém na "korupční řešení" téhož, které už není tak infantilní a vůbec ne romantické, a přebývá spíš v srdci dospělých. Kvalita jednotlivých dílů má sestupnou tendenci, poslední je nejhorší, závěr neodpustitelný, protože staví celou Dumasovskou filosofii, se kterou celé toto dílo budováno, na hlavu. A jaká je to filosofie? Edmond byl postižen zlem, které se usídlilo i v něm. Doufal, že když odstraní prvotní zlo, bude takový jako byl dříve. Ale kdo je infikován zlem, se po vyléčení nevrací do původního stavu dobra. (14.07.2016)