Vtip

Existují dojemné filmy, které vás dokáží rozplakat, i když to třeba nečekáte, jsou ale i filmy, u kterých už předem víte, že dívat se na ně nebude snadné. Je v nich totiž mnohem víc - a tak jen pozorujete, opatrně přihlížíte, jak někdo vede boj o život, a při tom přemítáte o tom svém, přemýšlíte dokonce tak moc, že se vám nejdřív nedaří zachytit jedinou jasnou myšlenku, není čas na slzy, není čas na lítost, až dokud nepřijde -KONEC- a vy jen prázdně zíráte a čekáte. Na co vlastně? "Time can be so still and yet there is so little of it, it goes so slowly and yet it is so scarce." (03.12.2010)

Pokud by existovaly takové učebnice, které by naše děcka učily vzorně umírat, scénář Witu by bezesporu obsadil jejich první stránky. Cynický humor mísený s čirým zoufalstvím, do toho soforický klavír s obligátním "How are you doing" na každém kroku (zpropadené britské zvyklosti, eh?) a silný kulturní zážitek i emocionální prožitek jsou zkrátka zaručeny. (01.08.2014)

Veľmi vážna téma. Myslím, že autori chceli povedať jednu podstatnú vec: ľudskosť (a empatia) je oveľa viac ako akákoľvek veda. Áno, súhlasím, je to tak! Ale ešte podstatnejšia vec mi tu chýbala, a to NÁDEJ. Nielen tá, že smrť je koncom utrpenia a dáva vytúžený pokoj, ale hlavne, že je bránou k novému, večnému životu! (12.03.2016)

Jeden z nejsilnějších filmů o umírání a o zákeřné rakovině, jaký jsem kdy viděl. Kromě vzpomínek se skoro nedostaneme z prostředí nemocnice, kde prochází očistcem profesorka literatury Emma Thompson. Film pochopitelně stojí na jejím strhujícím výkonu. Vidíme ji, jak se snaží s nadhledem komentovat své osudy, ale vidíme ji i ve chvílích nejhorší bolesti, kdy ani nemůže mluvit. Zajímavý je i pohled na doktory, pro které je pacientka jen objektem, studijní pomůckou. Nadšení mladého doktora pro rakovinu je směšné – při pohledu na člověka, který to ale nestuduje ale má to v sobě, ovšem mrzne úsměv na rtech. (12.09.2004)

Nemám moc rád, když ve filmu mluví ke mně resp. do kamery.. nepůsobí to na mě moc realisticky. Jinak silný příběh o ženě, která onemocní rakovinou a díky tomu přijde o vše. O život, o soukromí, o respekt, o nadhled, o svobodu... prostě o vše. Nepříjemné jsou hlavně situace, kdy ji choulostivě vyšetřuje bývalí student a jindy je za pomůcku vizity. Taky je důležité, že bylo zmíněno " není mi teď tak zle, protože mám rakovinu, ale protože si ji léčim". Ja osobně jsem proti chemoterapii a jsem přesvědčený, že existují lepší cesty než tahle drastická léčba. Ale to je každého volba. Celkem slušné 4. 80% (13.10.2010)