Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Možná ještě lepší než Zločinné úmysly. Detektivové sice nemají tak velké charizma a jejich postavy nejsou tak psychologicky propracované jak ty v Zločinných úmyslech, nicméně tento seriál má velký mysteriozní nádech a místy temnou atmosféru a hlavně i dost dobře zvládnuté akce...a to se na televizní seriál opravdu cení!!! (12.10.2009)

Prvních 12. sérií zcela jednoznačně vytváří nejlepší detektivní partu v dějinách kriminálních seriálů. Žádné mantinely, žádná pravidla a opravdu hodně drsné případy, neskuteční vrazi a záporáci a perfektní scénář. Po odchodu Meloniho měl skončit i seriál, laťka šla bez něj až příliš dolů a neustálé střídání dabérů taky seriálu škodí. Ale jinak jasně moje srdcovka.100%. (06.11.2008)

Tři hvězdičky snad jenom za různorodost každého dílu. Svénář je opravdu vymakaný a kamera s hudbou nezaostávají daleko za ním. Snad jediné co bych tomuto seriálu vytkl je, že jakmile někoho vyslíchají zdá se být sebevědomí. Kdežto v normální životě je kdekdo z výslechu policajta rozklepaný, zvláště mělo by jít o policajty tohoto kalibru. Myslím, že své dělá i český dabing, jednak u v té sebevdomosti /dedukuju, originál jsem enviděl/ ale hlavně k většině postav se jim určený dabingový hlas nehodí. (02.07.2006)

Nebudu teď hodnotit kvality zpracování (režii, herce a podobně), ale obsah. Viděl jsem několik dílů seriálu a bylo to prašť jako uhoď. Scénář: nějaké ubrečené/patetické zneužívané dítko (oběť) se dostane do rukou kriminalistům, kteří o ničem nepochybují a s absolutní jistotou vědí, co je v dané situaci nejlepší (jsou to přece tý..profesijonálové/nacisti, ne?) a tito následně dopadnou bezcitného a zlovolného prznitele (ZLO). Happyned. Nic proti tomu, takových blbostí na nás Nova chrlí denně mraky, ale tento seriál má ještě několik "skrytých kvalit": staví se k perzekuování nevinných občanů jako k běžné věci (i kdyby to mělo zachránit jen jeden život!), bez jakýchkoli skrupulí v něm padají fráze jako "cenzura internetu je nutná", "nabouráme se do jeho počítače a stáhneme si data" a podobné absurdní pokusy o porušování osobní svobody. Zcela jasně si pamatuju na díl, ve kterém pan ústřední slizký představitel zákona během mrknutí oka rozhodl, že vniknou do pachatelova notebooku po internetu a získají potřebné informace (samozřejmě technicky úplně nesmyslně, ale o to teď nejde). Nad všemi těmito událostmi se nikdo sebeméně nepozastavuje, bere se to jako hotová věc a když se i ozve chabá námitka pochybovačova, je smetena ze stolu standartním "v zájmu bezpečnosti těchto dětí! (zdvižený prst). Závěr? Prostě mi to příliš připadá jako (jedna z..) hlásná trouba establishmentu, kterou se lidské/ovčí mozky postupně upravují na přijmutí věcí, které jsou nepřijatelné a které je teprve čekají. (09.09.2009)

Důkaz, tak trochu samozřejmý, že i Američané dovedou natočit seriál, kde by se to nehemžilo "týpky" hýřícími výroky "to si piš" "kam jdeš kámo" apod., to všechno donekonečna stále stejněji a bezbarvěji. ÚTVAR svou šablonu vypilovává k dokonalosti, která rozmnožuje rozmanitost detektivního žánru tak, jak je u nás poměrně lehce dostupná: školu českou, německou, francouzskou, italskou, anglickoskotskou doplňuje americká a kanadská, případně australská. Netopíme se tu v gejzírech kečupové krve, nehyneme nudou v stále stupidnějších scénách nekonečných honiček a setřelovaček či přestřelek. Záznam policejního vyšetřování se v mnoha ohledech přes nutná zjednodušení blíží skutečnosti a kupodivu v jeho telegrafickém rytmu zbývá místo i pro lidské charakteristiky nejen členů týmu, ale i pro průhledy do světa amerického nálezového práva a často i duševních dramat obětí a jejich blízkých. Není to evropský rytmus; o tom není pochyb; Spojené státy však také o sobě nikdy netvrdily, že jsou součástí Evropy. Seriál tak nabízí svědectví a pohledy, které jsou namnoze za hranicemi žánrů a nabízených obsahů. Už teď se pohybuje na hranici příležitostnosti a nadčasovosti. Bude zajímavé sledovat z tohoto hlediska další vývoj jeho návštěvnosti a na ní založené křivky popularity. (29.06.2008)