Vlk

Kdyby tento film neměl dva velikány (ďábelského Nicolsona a dokonalého Morriconeho) a jednu překrásnou herečku (Pfeiffer), tak by prakticky nestál za nic. Jenže tito tři umělci vytáhnou i takový nudný a ničím zajímavý scénář do nadprůměrných výšin. Jo, a abych nebyl tak kritický, tak závěr potěšil. Možná i kvůli němu si tento film za nějakou tu dobu pustím znovu. 70 %. (19.10.2011)

Filmové devadesátky pohřbily monstra ze sedmdesátek (Vetřelec, Michael Myers - ty pak i vzkřísily) a osmdesátek (Jason, Freddy) a oprášily klasická monstra v áčkovém a umělecky ambicioznějším balení pro dospělejší diváky (Dracula, Frankenstein, Vlk). Vlk není ani nemá být děsivý horor a boduje animálností stárnoucího Nicholsona, sexapealem Pfeiffer a Spaderovým hajzlíkovstvím. (11.07.2020)

Jde o jeden z mála filmů, ve kterých se skloubil horor s romantikou a jenž jsem schopný tolerovat natolik, že patří mezi moje nejoblíbenější. Vlka jsem viděl už několikrát a nikdy mě tento příběh neomrzel natolik, abych se k němu po čase vrátil zase zpátky. I proto jsem byl docela překvapený, že jsem jej jaksi „zapomněl“ ohodnotit již mnohem dříve a tak jsem to samozřejmě musel ihned napravit. Filmy s vlkodlačí tématikou mám docela rád a Wolf patří bezesporu ke špičkám tohoto odvětví, přestože se svým způsobem od svých kolegů v mnohém dost liší. Nenajdeme zde mnoho nervy drásajících momentů ani prvotřídní proměnu ve vlkodlaka (ze které byste se posadili na prdel), ale za to je tu k vidění spousta jiných předností. Tou největší je samozřejmě přítomnost a hlavně výkon Jacka Nicholsona. Tento PAN HEREC prostě patří mezi opravdovou extratřídu a já si snad nepamatuji na žádný film, ve kterém by mě vyloženě zklamal. A i zde se zasloužil mírou vrchovatou o celkový vysoký rating Wolfa, přestože více než hororových prvků, se tu dočkáme právě těch romantických / emočních. Ale k tomu jsou samozřejmě zapotřebí dva a Michelle Pfeiffer (já tuhle ženskou prostě miluju už od dětství) mu byla rozhodně rovnocennou parťačkou. Osobně bych na tomto filmu našel jen málo slabin, kterým bych mohl něco více vytknout. Snad jen tu až přílišnou „měkkost“ tohoto filmu. 80% (20.01.2018)

Tedy žádná sláva. Tohle je přesně ten druh hororu, který mě nijak výrazně nezasáhl. K dispozici byli zajímaví herci, ale dohromady nepředvedli nic tak výjimečného, ale na vině je především necitlivá režie Mikea Nicholse, kterému se nepodařilo za celou dobu navodit hororovou atmosféru, a je dost znát, že to není žádný hororový specialista. A tak se film tak nějak nesnesitelně vlekl a ožíval ve scénách, kdy za úplňku Jack Nicholson absolvoval svou proměnu a ulovil i nějakou tu srnku v lese, pak zase nuda, a zase ta obvyklá proměna. A takhle se to střídalo, až do celkem ucházejícího finále, ale ani na okamžik to nebyl horor, ale film o chlápkovi, co se proměňuje ve vlkodlaka. 60% (07.02.2009)

Je hanba, že niektoré ukrutne béčkové hororové pokusy z osemdesiatych rokov sú na podobných stránkach vyššie hodnotené ako tento film. Pretože tu nejde len o bezduché zabíjanie nejakým štýlovým nadprirodzeným záporákom, ani tu nejde len o vyčínanie človeka meniaceho sa na vlka. Sú tu vykreslené ľudské vlastnosti a ich ekvivalent s pridaním neľudskej odvahy, nielen zvierací pud v človeku, ale aj ľudský pud vo zvierati, ktoré vie aké je to byť človekom. Ide tu aj o herecké výkony a myšlienku, to sú prvky, ktoré predtým spomínané záležitosti nepoznajú. A potom sú tu ešte oči Michelle Pfeiffer... Jediné, čo mi vadilo, boli spomalene natočené akčné scény, ale to tiež nie vždy a bude to asi tým, že Nichols nie je režisér akčných filmov (našťastie). 85% (30.01.2012)