Režie:
Tanel ToomScénář:
Tanel ToomKamera:
Rein KotovHudba:
Mihkel ZilmerHrají:
Priit Võigemast, Maiken Pius, Priit Loog, Mikk Kaasik, Simeoni Sundja, Ester Kuntu, Loora Kaarelson, Russell NewmanObsahy(1)
Estonsko, 1870. Mladý energický muž Andres přijíždí se svou ženou Krõõt na novou farmu, kterou si koupili na půjčku, aby mohli začít nový život. Robber’s Rise se musí stát místem vhodným pro rodinu s dětmi. Nový domov ale vyžaduje hodně práce a důslednosti - začíná souboj s přírodou, osudem a zlomyslným sousedem jménem Pearu. Když život nadělí muži více utrpení než vytoužených úspěchů, začne zoufale hledat pravdu a spravedlnost - u soudu, v hospodě i v Bibli, obětuje při tom svou rodinu, přátele a nakonec i sama sebe. Sen o prosperujícím a láskyplném místě se noří čím dál hlouběji do stínu reality. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Drama jako řemen, tentokrát je to ode mne bez připomínek.. Andres se svou ženou si mě získali ihned, jejich snaha začít společný život ve vlastním byla pochopitelná, stejně tak touha mít syna (dědice), ovšem ten odporný soused, to byl tedy exemplář k volnému odstřelu.. Postupem času se začal Andres měnit, tuším, že to byla právě jeho milovaná žena, kdo ho zjemňoval a dokázal ho po klopýtnutí přivést zpátky na tu správnou cestu, bez ní byl ztracený.. Nádherný film o životních prohrách, ztrátách největších, nekončící dřině na statku a o všem podstatném pro lidské bytí.. ()
Jednu * ubírám pro rozvleklost a zbytečnou délku. Jinak zajímavě uchopené téma problému nástupnictví. Se stále rychleji se měnícím světem je stále častější a přitrozenější, že rodiče obětují život pro budoucí dobro svých dětí, avšak v kritické chvíli děti zjistí, že o ně nestojí, ba že je dobro jejich rodičů pro ně nepoužitelné. ()
„Keď si zvykneš na čistý lieh, nestojíš už o vodku.“ To je asi najzaujímavejší výrok tohto dlhého filmu, ktorý je však o opilectve len málo. Je skôr sedliackou ságou s generačným vývojom, no bez silnejšieho presahu. Čakal som viac, viac intríg, viac krívd. Ešte aj to zlé, čo sa stalo, nebolo natočené tak, aby sa to diváka dotklo. Úmrtia prichádzali s dojmom, ako by to bola bežná vec. Nakoniec film akoby prinášal posolstvo o dvoch chlapíkoch, ktorí by si mohli povedať: celý život sa nenávidíme, ale vlastne sme kamoši. ()
Zasadit strom, postavit dům, zplodit syna aneb jak se z prosté touhy splnit 3 chlapské úkoly a smysluplně žít, stává cesta za hledáním pravdy a spravedlnosti, sebe sama nevyjímaje. Ačkoliv se střihač mohl činit víc, přesto se Truth and Justice může pyšnit skvělou kamerou, působivou sedláckou krajinou a efektním vyobrazením kladů a záporů farmářského života. K chuti přijde i měnící se charakter hlavní postavy a několik mysteriozních pasáží. Jak jsem však zmínil na začátku, snímku škodí celková stopáž a za mě okaté teatrální spory v hospodě. 70% ()
Tady jsem byl na pomezí rozporuplnosti a ještě jsem film ani neviděl. Estonsko je pro mě v rámci Pobaltí nicméně stejně zajímavé jako Skandinávie a tak jsem do toho šel, a to i přesto, že délka filmu je úctyhodných 149 minut. Pořád si ale říkám, že to chce hodně velké sebevědomí natočit něco tak dlouhého a přitom se nebát, že to diváka unudí k smrti. Víc, než jakýkoliv jiný film, ten s takovou délkou má jistotu, že buď to bude velký průser a nebo velký filmový zážitek. Estonci se ale překonali. Pravda a spravedlnost je nádherný dobový velkofilm z vesnického estonského prostředí v druhé polovině 19. století. Herecké výkony úctyhodné, navíc se v průběhu filmu proměňující se, kamera a prostředí naprosto úchvatné, mnohdy ty bažiny působily až hypnoticky skvostným dojmem. A ten příběh? Nemám slov. Zíral jsem od začátku do konce. Výborný kousek! ()
Galerie (15)
Photo © Allfilm
Zajímavosti (1)
- Na motivy jednoho ze zásádních děl estonské literatury pentalogoie „Pravda a spravedlnost“ („Tõde ja õigus“) estonského spisovatele Antona Hansena Tammsaareho. (jojo-Jozin)
Reklama