Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)

(více)

Recenze (502)

heyda 

všechny recenze uživatele

Nezažil jsem tu dobu, ale vím o ní hodně z vyprávění a opravdu to tak kdysi chodilo. Kdo nebyl ve straně nebo se neangažoval, ten měl problémy. Přinejmenším nemohli na vysokou školu, v horším případě skončili ve vězení nebo v pracovních táborech... Samotný film se mi líbil a patří k tomu lepšímu porevolučnímu, ale víc jak na 4 hvězdičky to prostě není. 75%. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

No, zopakuji tu některé uživatele. Ještě do výslechu Vetchého to bylo slušné. Poté co mu hráblo a začal hoblovat rakev mi to přišlo lehce absurdní, od Vetchého přehrávané a málo uvěřitelné. Konec tuto moji domněnku tak nějak potvrdil, byť samozřejmě hodně sviní jako ve filmu Javorský převléklo kabát, přišpendlilo trikolóru a stalo se normálními spoluobčany a přátelskými sousedy, navěky však s krví na rukách. * * * ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Aj opakované zhliadnutie Báječných let ma utvrdilo v názore, že ide o veľmi nevydarený film. Nepoznám Vieweghovu predlohu a tak nedokážem určiť, či už v nej bolo zarobené na výsledok. A aj keď mám golfistu medzi obľúbencami a jeho komentáre čítam rád, jeho prehlásenie "Takhle nějak to bylo" v spojitosti s týmto filmom považujem za omyl. "Takhle nějak by se to těm, co to nezažili, mělo ukazovat, aby nepátrali po tom, jak to doopravdy bylo" by presnejšie vyjadrovalo obľúbené prepisovanie dejín. V prípade dávnominulých mi to až tak neprekáža, história nie je mojou parketou, ale na účelovú dezinterpretáciu udalostí roku 1968 a nasledujúcich som precitlivený. Na začiatku som mal niečo po dvadsiatke, na konci niečo po štyridsiatke, takže som okolitý svet vnímal už bez ilúzií a ešte bez demencie. Nikto mi preto nemôže vyčítať, že mi je zo Šakalích let, Rebelov, Pelíškov a Báječných let mierne blivno. Okrem toho v zmienených filmoch výborne hrali Dejdar, sestry Norrisové, Kodet a kol. a tu som bol svedkom iba zúfalých výkonov Vetchého (futbal) a Javorského. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Ne tolik charismatický starší brácha Pelíšků, spoléhající na řetězení historek z dob, kdy „kurvy jedny komunardské“ stály u kormidla a lid angažovaně vesloval výměnou za lepší kajuty. Inženýr Kvído prudce antikoncepční, Šafránková občas zahláškuje a truhlář Vetchý až moc tlačí na pilu. Za nejlepší moment považuji ochmatávání cecků Mirjany Bendové v peřejích a následný střih na vařící se párky.. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (34)

  • V prvním záběru, kdy už Kvido (Jan Zahálka) není miminko, je s babičkami (Květa Fialová, Miriam Kantorková) v zoo a čte knihu „Zvířata celého světa, Sloni a jejich příbuzní“. Na zadní straně její obálky je vidět rok vydání 1981. Záběr se však má odehrávat v roce 1968. (HonzaR.)
  • Divadlo, ve kterém se Kvido (v pozdějších podobách Jan Zahálka a Jakub Wehrenberg) narodí, je pražské Divadlo v Dlouhé. Ze sálu je vidět do foyer, v němž visí, stejně jako ve filmu, portréty herců. Veškerý interiér, který je ve filmu vidět, později (konkrétně v roce 2008) zničila povodeň. Malou roli diváka si zahrál Jan Vondráček, hvězda souboru tohoto divadla. (Fenek001)

Související novinky

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)

Reklama

Reklama