Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)

(více)

Recenze (502)

topi 

všechny recenze uživatele

Nejlepší román Viewega, kterej naprosto perfektně zfilmoval Petr Nikolaev. Takhle to tady prostě bylo, strašná doba, ovšem velice vtipně zfilmováná, ikdyž některé momenty jsou hodně mrazivé. Geniální herecké výkony Libušky Šafránkové, Ondřeje Vetchého a Vladimíra Javorského v roli skety největší. Určitě jeden z nejlepších českých filmů z konce dvacátého století. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem sice nečetl, ale vzhledem k velmi vydařenému filmu lze předpokládat, že byla minimálně stejně dobrá, což je u sračky píšícího autora velmi příjemná změna. Filmu je velmi těžké něco vytknout. Děj je poutavý a táhne se ve velmi příjemném duchu, kde je třeba humor, tam humor je. Ale vlastně nač hledat mouchy na něčem tak vydařeném. Jsem nucen sáhnout pro 4*, i kdyby to bylo jen proto, že u nás takhle dobré filmy téměř nevznikají. Spisovatelé nemají o čem psát. Asi je třeba znovu volit komunismus. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. ()

luka4615 

všechny recenze uživatele

Krásně zfilmovaný příběh jedné obyčejné rodiny, na jejichž osudy za minulého režimu nahlížíme nezkalenou dětskou optikou trefně glosujícího hlavního hrdiny.  Snímek Báječná léta pod psa se mimo toto nosné téma může rovněž opřít i o výtečné herecké výkony předních tuzemských jmen, takže ve finále dostaneme velmi vydařenou filmovou záležitost, ke které se i díky jejímu ironickému nadhledu na doby minulé budu velmi rád vracet. Skvělá práce! ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nebejt tady Ondry Vetchýho, tak bychom tu v devadesátých letech měli o jednu legendární komedii míň. To co předvádí v Okresním přeboru bez problémů totiž zvládal už v tomto filmu. A už tenkrát to působilo neuvěřitelně herecky, že jste mu to věřili od začátku do konce. Báječná léta pod psa třeba nejsou nejvhodnější knižní příběh pro zfilmování v českém rybníčku současné kinematografie, ale skrývají se v něm tak výrazné scény, že se k němu budete mít důvod zas a znovu vracet. A to jak ze strany humoru, tak i ze strany filmové atmosféry tehdejší vypjaté doby šedesátých let. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (34)

  • V záběru na Kvidův (Jakub Wehrenberg) dům, když se Kvidův otec (Ondřej Vetchý) dívá z okna, lze zahlédnout, že od okna nalevo visí československá vlajka a napravo sovětská. Nalevo vždy visí čestnější vlajka, v tomto případě tedy československá. U bytového domu je pořadí opačné. (tommahol)
  • Natáčení probíhalo v Praze, Týnci nad Sázavou a Novém Vestci. (rakovnik)
  • Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)

Související novinky

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)

Reklama

Reklama