Báječná léta pod psa

Nejlepší román Viewega, kterej naprosto perfektně zfilmoval Petr Nikolaev. Takhle to tady prostě bylo, strašná doba, ovšem velice vtipně zfilmováná, ikdyž některé momenty jsou hodně mrazivé. Geniální herecké výkony Libušky Šafránkové, Ondřeje Vetchého a Vladimíra Javorského v roli skety největší. Určitě jeden z nejlepších českých filmů z konce dvacátého století. (21.03.2011)

Knihu jsem sice nečetl, ale vzhledem k velmi vydařenému filmu lze předpokládat, že byla minimálně stejně dobrá, což je u sračky píšícího autora velmi příjemná změna. Filmu je velmi těžké něco vytknout. Děj je poutavý a táhne se ve velmi příjemném duchu, kde je třeba humor, tam humor je. Ale vlastně nač hledat mouchy na něčem tak vydařeném. Jsem nucen sáhnout pro 4*, i kdyby to bylo jen proto, že u nás takhle dobré filmy téměř nevznikají. Spisovatelé nemají o čem psát. Asi je třeba znovu volit komunismus. (01.03.2013)

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. (20.10.2007)

Krásně zfilmovaný příběh jedné obyčejné rodiny, na jejichž osudy za minulého režimu nahlížíme nezkalenou dětskou optikou trefně glosujícího hlavního hrdiny.  Snímek Báječná léta pod psa se mimo toto nosné téma může rovněž opřít i o výtečné herecké výkony předních tuzemských jmen, takže ve finále dostaneme velmi vydařenou filmovou záležitost, ke které se i díky jejímu ironickému nadhledu na doby minulé budu velmi rád vracet. Skvělá práce! (31.12.2022)

Nebejt tady Ondry Vetchýho, tak bychom tu v devadesátých letech měli o jednu legendární komedii míň. To co předvádí v Okresním přeboru bez problémů totiž zvládal už v tomto filmu. A už tenkrát to působilo neuvěřitelně herecky, že jste mu to věřili od začátku do konce. Báječná léta pod psa třeba nejsou nejvhodnější knižní příběh pro zfilmování v českém rybníčku současné kinematografie, ale skrývají se v něm tak výrazné scény, že se k němu budete mít důvod zas a znovu vracet. A to jak ze strany humoru, tak i ze strany filmové atmosféry tehdejší vypjaté doby šedesátých let. (31.08.2017)