Sledování

Christopher Nolan velmi rád ve svých filmech narušuje chronologii vyprávění za účelem přimět diváka, aby sám hypotézoval nad spojitostmi v ději a nad fabulí jako takové. Toto pravidlo narušují pouze filmy Insomnia (chronologické vyprávění), Batman začíná (chronologické vyprávění; flashbacky) a Temný rytíř, přičemž zase u něho je patrná paralela s nejnovějším Počátkem, kde je kladen důraz především na gradaci stupňovanou především pomocí užití paralelního střihu. Zbývající filmy pak na základě určitého systému boří chronologii a aktivně zapojují diváka do dění – ten pouze nesleduje tok událostí, nýbrž sám se aktivně podílí na rozřešení fabule. V Mementu byla narativně tematizována psychická nestabilita hlavního hrdiny (pravidelně ztrácí paměť) a celý příběh se odvíjí pozpátku. V Dokonalém triku je divák obětí klamu stejně jako rivalští kouzelníci, tahající jeden druhého za nos a je zde užito vyprávění ze vzpomínek, a rekonstrukce dění při čtení deníku v němž je čteno z deníku… V Počátku je zase při vyprávění brán ohled na snění, a tak je divák nucen orientovat se v několika rovinách snu (sen ve snu, co je snem ve snu dalším…) a zároveň mu jsou poskytována vodítka nutící ho pochybovat o skutečnosti některých scén. Do této skupiny patří i Nolanův debut Following, kde je vyprávění roztříštěno do tří časových segmentů, v nichž se nacházejí faktické pauzy a divák je tak opět nucen provádět hypotézy. K orientaci v jednotlivých liniích slouží vzhled hlavního hrdiny (dlouhé vlasy/ostříhaný/zmlácený) a z příběhu, který by byl ve striktně chronologickém podáni vcelku jednoduchý, se díky Nolanově vypravěčské virtuozitě stává proklatě napínavá a zajímavá podívaná. Ve finálním rozuzlení do sebe vše dokonale zapadá a nemohu říct, že jsem nebyl ani jednou překvapen. Z režijního hlediska je na filmu znát, že je Nolanovým prvním dlouhometrážním filmem a jeho režijní styl během natáčení teprve získával ostré hrany. P.S.: I zde nosí většina postav společenský oblek. P.S.S.: Výskyt ikonického znaku Batmana na dveřích od bytu hlavního hrdiny je vzhledem k dalšímu směřování Nolanovy tvorby lehce úsměvný. (13.08.2010)

Nolanova výborná práce s postavami, dialogy a časem dělá z Following rafinovanou podívanou, jenž vás už od počátku nutí zajímat se, co bude následovat, ale vzhledem k hutnosti právě probíhajícího vám nedává možnost o dalším vývoji přemýšlet a zkazit si tak zážitek hádáním posledního konečného zvratu. A ačkoliv ten poslední jsem víceméně očekával a nebyl tak šokující, jak píší jiní (karty jsou zkrátka odhaleny příliš brzy a nebo jsem zkrátka moc nakoukával Memento a Dokonalý trik), Nolanův celovečerní debut je skoro stejně kvalitní jako jeho následující práce a už kvůli zmíněným pozitivům (zapomněl jsem na skvělé výkony vcelku neznámých hereckých tváří) se jedná o povinnost jej vidět každého fanouška Nolana a (sub?)žánru obecně. (27.04.2008)

Závěrečná pointa je briliantní, musím uznat že Mr. Cobb měl vše promyšleno do sebemenšího detailu. Budu potřebovat časem další reprízu, abych si přesně dokázal roztříštěný děj časově pospojovat. Christopher Nolan pouze potvrdil, že je za posledních 10 let jeden ze dvou nejlepších režisérů (druhým je Aronofsky). 80% (24.12.2010)

Název velice výstižný. Jenomže mne to sledování různě přeházených střípků ze života "zlodějů z nudy" začalo po krátké době rovněž nudit i otravovat. Navzdory zajímavé pointě jsem si připadal jako v depresivním bludném kruhu neustálého vzájemného sledování, okrádání a podvádění, ze kterého bych raději utíkal co nejrychleji okamžitě pryč. Doba, kdy mohla podobná témata vyvolávat u diváků šok, byla již i v roce 1998 nejspíš dávno za humnama. Zbyla z toho pozoruhodná forma, snímek mi vzdáleně připomínal některá kriminální dramata francouzské nové vlny ze sklonku 50. let (např. Bressonova Kapsáře). Zajímavé při tom zůstává, že nápad točit dokumentaristicky bez umělého osvětlení na černobílý materiál i zde vznikl a byl realizován z důvodu nutnosti pracovat s nízkým rozpočtem. Určitě vynikající filmařina a pozoruhodný debut slavného režiséra, ale pro mě osobně jaksi bez hlubšího osobního přesahu. 60% (14.01.2020)

Debut, ale AKÝ? Nezávislosť, rozumnosť, svojskosť i vyzretý odpich do ďalšej (ešte viac vyšperkovanej) práce podobného zrna ("Memento"). Nolan s nami zdieľa svoj "design manual" tvorivosti podľa ktorého je rozpoznateľný aj za slabej či žiadnej viditeľnosti. Voyeur, 3 dejové okná v neintaktnom rozložení a rozuzlenie, ktorým nám Christopher dáva šupu priamo do držky. (11.01.2010)